V dnešnej spoločnosti odvážne a takmer intímne svedectvo autora, ktorý predstavuje nielen svoje doposiaľ vydané knihy ale najmä osobnosti, ktoré ho na jeho ceste pri písaní knihy (ale som presvedčená, že i na ceste životom) sprevádzali. Jedna z top kníh minulého roka, ktorá ukazuje život z toho krajšieho uhlu pohľadu.
Pri čítaní tejto knihy sa mi niekedy až pozastavoval rozum, ako môže niekto čítať moje myšlienky, reagovať na moje nevyslovené otázky a doplňovať moje začaté vety.
Obrana ženských tvarov sa zaoberá viacerými témami, každá z nich je osobitá, nadväzuje na predchádzajúcu tému a snaží sa pretlmočiť hlboké pravdy minulosti, z ktorých sa má človek 21. storočia čo učiť. Červenou niťou celej knihy je G.K Chesterton, odvážny a často opomínaný filozof, ktorého myšlienky Mikš interpretuje v kontexte súčasných spoločenských problémov. Rozoberá napríklad Chestertonov pohľad na Brexit, rodinu ako najdôležitejšiu bunku spoločnosti, poukazuje na jeho obrat ku katolíckej Cirkvi, ale i na otázku ženskej sebarealizácie v súčasnej spoločnosti.
„Tak velké srdce jenom žena má. Tak velkou lásku k maličkostem.“ cituje Mikš, čím súčasne vysvetľuje, aký je sekundárny význam názvu knihy – ženu totiž tvorí z veľkej časti práve jej vnútorný bohatý svet, jej myšlienky a drobné vnútorné „mechanizmy“. Krása ženy pramení spod povrchu, neukazuje sa často priamo, prúdi a tepe blízko pri srdci. Emocionalita a konania srdca sú vlastnými práve ženám, ničí ich však súčasný tlak (či skôr útlak) na genderovú rovnosť.
Druhým z inšpiratívnych mužov je pre autora Pavel Švanda, spisovateľ a novinár, optimista a kritik. Kritika spoločnosti z hľadiska konzumizmu sa objavuje snáď všade, rovnako kritika sociálnej nerovnosti, kritika extrémizmu... Švanda kritizuje naše prílišné kritiky. Spokojnosť so súčasnou situáciou, poučenie sa z minulosti, z chýb ľudstva, to by pomohlo smerovaniu k optimistickej budúcnosti. Ale my sa radšej sústreďujeme na vzdialené globálne problémy, nezačíname od seba, neakceptujeme pilier európskej kultúry – dialóg. Nemiernosť v slovách, myšlienkach a skutkoch nás nikdy nepovedie k plnému zadosťučineniu, lež vždy bude chcieť viac, a to na úkor stability.
Obsiahla časť knihy sa venuje modernému umeniu, jeho zaznávaniu prirodzenej ženskosti a mapuje prechod k umeleckej abstrakcii ako výrazu úpadku. Balthusa a jeho spomienky stavia Mikš do kontrastu s Mondrianom, ktorého umelecký posun k abstrakcii kritizuje so smutným podtónom i samotný Balthus. Mondrianov príklon k teosofii, jeho radikálne zatratenie prírody ako ničivého prvku v umení, to desilo i radikálov kubizmu Picassa a Braqua. Na trend moderného umenia nadväzuje trend módny. Diktát módnych návrhárov, ktorých slovo začalo znamenať pre ženy viac ako kedykoľvek predtým sa neskôr zlúčilo v jedno so slovom emancipácia.
Obrana ženských tvarov ukazuje pokrivený obraz prezentovaný módnymi značkami ako Gaultier či Saint-Laurent, ktoré sa značne „homosexualizovali“. Extrémne kreácie i názory sú aktuálnou realitou v módnom priemysle a Mikš vinu nekladie inam ako k ľudskej nemiernosti, kde sa znova stretáva s tézami Švandu a Chestertona.
Táto brilantná kniha sa zakončuje odkazom na Scrutonovu nedávno vydanú publikáciu Piju tedy jsem (http://kultura21.cz/literatura/14538-barrister-and-principal-piju-tedy-jsem-roger-scruton), a tak uzatvára kruh vedúci od radosti k životu, cez lásku k ženám a k vínu. Tri nerozlučiteľné pozemské radosti vedú človeka k porozumeniu podstaty samotnej lásky.
Obrana ženských tvarů
Autor: František Mikš
Edice: Umění
Formát: 14×20,8 cm, 184 stran
Vydání: 1
Rok vydání: 2016
Cena: 149 Kč
Hodnotenie: 100 %
http://barrister.cz/knihy/obrana-zenskych-tvaru/
FRANTIŠEK MIKŠ (1966) je šéfredaktorem kulturního dvouměsíčníku Kontexty, kde se zaměřuje zejména na výtvarné umění. Působí rovněž jako šéfredaktor nakladatelství Barrister & Principal, kde mimo jiné řídí edici Dějiny a teorie umění.
Je autorem řady statí o umění 20. století, knižně vydal rozsáhlou monografii Gombrich. Tajemství obrazu a jazyk umění (2008, 2014), knihy Jiná modernitI (2013) a Rudý kohout Picasso. Ideologie a utopie v umění 20. století: od Malevičova černého čtverce k Picassově holubici míru (2015). Spolu s Ladislavem Kesnerem připravil sborník Gombrich. Porozumět umění a jeho dějinám (2009), edičně zpracoval básnickou antologii Co zůstává.
Jeho texty, ukázky z knih a jejich recenze jsou dostupné na internetové adrese http://jinamodernita.cz/autor/miks-frantisek/
| < Předchozí | Další > |
|---|
Přehlídka netradičního filmu se bude konat 26. až 28. září v Mladé Boleslavi a nabídne balkánskou kinematografii. Na naše zvídavé otázky nám u této příležitosti odpověděl Jan Černík, supervizor a vedoucí produkce festivalu a hlavní dramaturg Jan Gál.
„U stolu sedí žena s plavými vlasy. Dalo se čekat, že přijde. Zabití přicházejí. Touží po pozornosti, touží po doteku. Plavovláska má roztržené šaty a pořezaný krk, je bledá. Ptá se: „A kdo umře teď?“
V červenci vyšel u nakladatelství Kalibr příběh Za tebou britské autorky Sibel Hodge s thriller prvky. Jedná se o příjemnou oddechovku, která se čte sama!
Když Kateřina a Heathcliff společně vyrůstali, slíbili si na svobodných úpětích Větrné Hůrky věčnou lásku. I když byl Heathcliff jen nalezenec, kterého do domu přivedl Kateřinin otec, aby se o něj postaral, Kateřina v tom nevid...%20other%20stories.jpeg)
Do hlavní soutěže mezinárodního filmového festivalu v Benátkách byl vybrán nový film Agnieszky Holland Hranice. V další soutěžní sekci Orizzonti se představí krátký hraný snímek Mo...