Bosá dívka je název švédského rodinného thrilleru Kateřiny Janouchové, spisovatelky a novinářky českého původu, která žije ve Švédsku. Ústřední postavou knihy je porodní asistentka Cecilie Lundová, která oslavila čtyřicáté narozeniny a bilancuje…
Před narozeninami se toho totiž událo víc než dost: rozvedla se a s bývalým mužem mají děti ve střídavé péči, bydlí v novém bytě, pracuje pro novou porodní kliniku a začala psát časopisecké sloupky. K tomu mlátí s jejími dětmi, především nejmladším Marcusem, puberta. Cecilie si myslí, že už se nic nového nemůže přihodit… A ejhle. Mladá žena v nouzi porodí na klinice synka a zmizí… Cecilii to přivede na to, že se začne zajímat o problémy lidí bez domova.
„Ne, ona nemůže vyřešit všechny problémy světa. To ani zdaleka ne. Ale z nějakého důvodu jí do cesty vstoupila právě Malika. A Cecilie by nebyla Cecilií, kdyby jen pokrčila rameny a šla dál, jako by tu ženu a její dítě nikdy nepotkala…“ O tom Cecilie přemítá… Kniha vlastně začíná příběhem oné ženy, která z kliniky posléze uteče. „Please, prosím, pomozte, mumlala monotónně a natahohvala ruku s papírovým kelímkem, ve kterém chrastilo pár osamělých mincí…,“ uvádí mimo jiné prolog.
Knížka je o síle a empatii ženy, která je taková, jaká je, právě tím, co prožila a prožívá. Už nikdy nebude jiná, než poté, co se setkala s příběhy lidí na dně, s Malikou. „Jsi žena, která mění svět, tak to je, holčičko moje milá…,“ říká jí babička Sonja. Cecílie jí totiž vysvětluje, že zvědavost zřejmě zdědila po ní. „Ty ji ovšem dokážeš skutečně k něčemu využít,“ odpovídá babička. Kniha rozhodně stojí za přečtení, už jen proto, že lidské osudy a mezilidské vztahy jsou jejím hlavním tématem.
Název: Bosá dívka
Autorka: Kateřina Janouchová
Ze švédského originálu přeložila: Lucie Johnová
Jazyková redakce: Viola Somogyi
Korektura: Jana Kotrlová
Odpovědná redaktorka: Romana Jarolínová
Sazba: Radek Nahodil
Foto na obálce: Ollinka / Shutterstock.com
Obálka: Magdaléna Lindaurová
Technický redaktor: Pavel Kolín
Vydala: Mladá fronta, a.s.
ISBN: 978-80-204-4169-0
| < Předchozí | Další > |
|---|
Eva Mlejnská miluje děti. Nejen, že má sama doma čtyři ratolesti, ale ještě se aktivně věnuje charitativní činnosti ve spolupráci s nadací N. Ta se pomáhá předčasně narozeným dětem. Přinášíme nyní rozhovor s touto netradičně aktivní ženou.
Považuji se za emočně stabilního člověka, ale na straně 34 jsem si uvědomila, že je to už potřetí, co při této knize roním slzy.
Jeden z nejvýraznějších autorů současné české fotografie Dereck Hard před dvěma týdny zvítězil ve Spojených státech amerických v prestižní soutěži ND Awards. V pátek 6. prosince v po strop zaplněné pražské Galerii 1 slavnostně zahájil největší výst...
V holešovském New Drive Clubu se v pondělí 29. dubna konalo poslední LiStOVáNí v letošním školním roce. Tentokrát bylo zaměřené na knihu Než natáhnu brka od finského spisovatele Anttiho Tuomainena.
Pražské kino Ponrepo, studnice nedávných, dávných i pradávných filmů, otevírá nový cyklus nazvaný vizuální antropologie. Hodlá v něm představit proslulé dokumenty o zvycích a obyčejích exotických národů, přinášející svědectv...