Připravte si šálu, teplý svetr a několik hrníčků horkého čaje. Nebo ještě lépe svařeného vína, protože u téhle knihy vám bude opravdu zima. S Michaelou Klevisovou se dostaneme na nejsevernější cíp Evropy, vysoko za polárním kruhem do jedné odlehlé vesničky.
Představte si, že jste sousedka, která vidí do lidí, zná jejich psychiku a možná někdy ví víc… a vedle žije žena, kterou ničí její manžel. Není jiné řešení než odejít, načež žena záhadně umírá.
A pak další, další…
Neodradilo ji, ani když jí nejjedovatější místní drbna Ruth Norbergová s ustaraným výrazem ve tváři pošeptala, že Ann-Solveig dohnal ke skoku z útesu právě Alex. Bente nevěřila pomluvám – obzvlášť když se nezakládaly na ničem konkrétním co by se dalo ověřit…
…Jenže dnes zjistila, že přijde dítě. Bude moct pracovat natolik, aby uživila sebe, Alexe a ještě malé? Bude vůbec chtít trávit celé dny hlídáním cizích dětí a uklízením cizí špíny? A bude moct? Vždyť kdo by se o malé mezitím staral? Alex? To si nedokázala představit. Jak by asi zareagoval, kdyby mu teď pověděla, že je konec s jeho nekonečným přepisováním filmových scénářů, zíráním do prázdna a výkřiky: „Buď zticha! Vymýšlím zápletku!“
A tak si připravte další šálek horkého čaje, protože se začíná ukazovat, že každý obyvatel této vesnice v norském fjordu má nějaké temno tajemství. Zápletka jak vyšitá. A český kriminalista, Josef Bergmann vchází na scénu jako člověk, jež tu chtěl strávit poklidnou dovolenou, ale jak to tak bývá… Však víme. Z fantazie spisovatelů lze skoro soudit, že neradno trávit dovolenou někde, kde se vyskytuje zrovna nějaký detektiv nebo kriminalista, protože se tam jistojistě něco semele.
Severská detektivka od české autorky
Příběh lze posoudit jednoduše. Mě se líbil. Jsou v něm všechny znaky dobré severské detektivky, autorka dobře vystihla i povahu místních lidí, jejich styl uvažování. Izolovanost, která se odráží i v jejich směrech myšlení, v jejich náhledech na budoucnost. V těžkém životě, který také jinak formuje psychiku a následná rozhodování. Všudypřítomná smrt a tajemství má nádech napětí, u kterého nevíte, jestli je má na svědomí něco paranormálního, nebo jestli se jedná o promyšlené zločiny. Chvílemi propadáte do pocitu, že je vám v příběhu až příliš zima na duši. Ale nedokážete se odtrhnout. Snad jen první třetina knihy se snaží popsat reálie, takže se může zdát pomalejší, méně napínavá, ale když vydržíte, bohatě se vám Zmizelá v mlze odmění zvýšením krevním tlakem.
Zajímavé z hlediska čtenáře je také chování a uvažování českého detektiva v norském prostředí, jak jím proniká, kam se jeho úvahy prodírají a jak se i on sám dostává pod kůži místním lidem a možná i díky intuici proniká hlouběji než místní policie. Nedílnou součástí kouzla tohoto románu je fakt, že jsem se jím nechala unést a neřešila jsem, jestli jsou drobnosti věrohodné – prostě to tam, kde se děj odehrává, tak je. O tom žádná diskuze.
Rozhodně lze tento román vzít jako mimořádně podařený, jako čest pokusu udělat českou severskou krimi. Povedlo se!
Název: Zmizelá v mlze
Autor: Michaela Klevisová
Žánr: krimi
Nakladatelství: Motto, Albatros
Rok vydání: 2017
Počet stran: 333
Hodnocení: 90 %
Odkaz na web: www.motto.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|
Malíř, grafik, fotograf a nyní i autor oděvní kolekce. To všechno je Pavel Oparty, který žije kousek od Ostravy. Má za sebou několik výstav, kde se prezentuje nápaditými variacemi svého výtvarného talentu. Známá je jeho voln...
Minimálně dvakrát do roka se koná merenda Albatros Media, na které jsou prezentovány chystané novinky jednotlivých nakladatelství této společnosti. Jarní představovačka proběhla právě před několika dny, proto vám chceme některé z titulů předst...
Centrum současného umění DOX v Praze uvádí výstavu Plakát v souboji s ideologií 1914-2014. Několik set exponátů pocházejících z českých i světových sbírek představuje pestrou škálu s politikou či sociální kritikou souvisejících plakátů, od ukázek klasické vál...
Většina knih o divadle zkoumá, jak se divadlo tvoří - nedávno byly na těchto stránkách probírány například dvě Hyvnarovy knihy o herectví. Nyní následují další dva svazky, nahlížené ovšem jakoby z opačné strany: sledují, jak diva...
Dokumentární film Pavla Kolaji Zvony nad Tbilisi (2012) přibližuje stav kinematografie v současné Gruzii - a vyznívá jako nostalgické ohlédnutí na časy, kdy sice s obtížemi, ale přece jen vznikaly výsostně umělecké f...