Lenka Sobotová: Suchý konce

Lenka Sobotová: Suchý konce

suchy konce perexDuševní samomluvy a suchý konce. Někdy máme chuť se začíst do něčeho, co je obyčejné i neobyčejné, zároveň tím, jak to proniká do nitra duše, jak nás to osvobozuje od vlastních myšlenek, protože zjistíme, že jiní lidé mají někdy v hlavě úplně to samé.

 

 

„Všechno je na korbě, náklaďák naložený do výšky vypadá jako nějaký pojízdný strašidelný hrad z pouti. Druhé auto řízené pobočníkem a naložené sutí včetně dubových parket už odjelo ke sběrnému dvoru.
„A co vy? Přece vás tu nenecháme…“ zarazí se šéf při pohledu na paní domu, bezprizornou postavu s kabelkou přitisknutou k hrudi, nerozhodně stojící na verandě, kterou profukuje vítr, až to hvízdá.
„Holky můžou jít na ubytovnu pěšky. Kam chcete hodit?“
Až se to Míra dozví, nejspíš prohodí něco v tom smyslu, jak galantně se majitel vyklízecí firmy zachoval k jeho matce. Naložil ji i se vším harampádím a odvezl na metro.
Vykasá si vlněnou sukni nad kostnatá kolena a vyškrábe se do kabiny náklaďáku. Prohlíží si samolepky, fotografie žen. Dá se tomu říkat akty? Odrzlé prsatice v našpulených pozicích, lascivně hledící do objektivu, typ žen, které se líbí závozníkům. Proč by si je dosyta neprohlédla? Tohle je život, nikoli její hladké přebývání ve vile po rodičích, v tom šťastném skleníku, kde se proti životnímu chaosu bojovalo žehlením kapesníků.“

Už jen pár minut a dům, který znamenal celý život bude pro starou paní minulostí. Teď bude jen garsonka a obědy z výdejny obědů. Drobné, ale pro jednotlivce významné okamžiky života. Procházka v parku, kdy potkáte spolužačku. Zamyšlení se nad svou otcovskou rolí. Příhoda s exmanželem. Pobyt v lázních, úvahy o lásce, milostných trojúhelnících i o samotě, která se zdá být doživotní souputnicí.

Lenka Sobotová umí najít na životě to, co je zdánlivě nevýznamné nebo směšné pro nezúčastněného člověka. Ale pro dotyčného je to důležité, nebo si až zpětně uvědomuje, že zažíval zásadní, malou a pro duši velmi intimní, ale zásadní chvilku. Jsme směšní, když se o něco snažíme. Jsme směšní, i když se nesnažíme. Všichni jsem ale v průběhu života i velcí, protože právě ten boj o život, o své místo na světě, o své štěstí, nás dělá velkými. Ale i směšnými.

suchy konce

Je to tak. S tímhle můžu s autorkou jen souhlasit a citát na zadní straně knihy o směšnosti i velikosti v našich bojích i rezignacích, je opravdu krátkou větou, která přesně vystihuje podstatu všech povídek. Každá je jiná, každá má jinou příchuť, ale všechny mají v sobě právě tento pocit, jako čokoládovou krustu. Uvnitř je pokaždé jiná náplň. Kniha je jako bonboniéra, každá povídka chutná jinak a nelze si vybrat tu, která je nejlepší. Nejlepší jsou všechny. Často mi i bylo líto, že jsme u konce, protože snad každá by si zasloužila vlastní románové zpracování.

Nesmírně zajímavé postavy, se kterými okamžitě splýváte v jednu duši. Situace, které jsou buď důvěrně známé, nebo jste je zažili prostřednictvím někoho dalšího. Nebo takové, které nikdy nezažijete, ale proč ne? Proč si je nestřihnout zrovna takhle v roli čtenáře?

A tak ráda říkám – proč ne? Proč si nestřihnout suché konce?

No a schválně, jestli uhodnete, o jakých ustřižených suchých koncích je tady vlastně řeč. Ale mnohoznačnost tohoto slovního spojení se prolíná celou knihou….

O autorce:
Lenka Sobotová (nar. 1970) vystudovala anglistiku a bohemistiku. Pracuje jako nakladatelská redaktorka a je překladatelkou beletrie z angličtiny. Její knižní debut Ilustrátorka a jiné obrázky (Argo, 2013) vzbudil příznivý ohlas recenzentů i čtenářské obce.

Název: Suchý konce
Autor: Lenka Sobotová
Žánr: beletrie, povídky
Nakladatelství: Argo
Rok vydání: 2017
Počet stran: 165
Hodnocení: 99 %
Odkaz na web: www.argo.cz


 

Soutěže

Za časů ušatých čepic…

Jo, jo, to bývaly časy. Venku nasněžilo, mráz lezl za nehty, děti sáňkovaly a koulovaly se, oblečení samý sníh a boty promáčené, dobře bylo. Prý tehdy světem chodil medvědář, který na poutích a jarmarcích předváděl svého medvěda.
Jonathan Livingston

Krása vsakující se do míst, kde žijeme...

Začala bych duchem místa. Odkazem mých předků. Nalezením svých silných míst. A začala kolem sebe tvořit krásu, která se podle autorky bude vsakovat do místa, na kterém žijeme. Zamyslela jsem se. Znáte ty lidi, kteří umí udělat domov kdekoliv? U kterých je vám krásně, protože z ničeho udělali mnoho? Tak tady bych si byla jistá, že tito lidé vědí, kam náleží.
GRADA
Banner
CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online, ebooky zdarma, eknihy ke stažení

Videorecenze knih

Rozhovor

S odstupem bych po poslechu alba už zase mnoho věcí udělal jinak, říká Oldřich Bohadlo

bohadlo 200Někde tam jsi. To je název debutového alba náchodského tria BohadloBand, jejímž výhradním autorem je její kapelník, kytarista a zpěvák Oldřich Bohadlo. Jeho texty, melodie a zpěv jsou poznávací značkou skupiny, která se sice na první pohled může j...

Hledat

Sylva Lauerová: V románu Hodina zmijí své pokušení hrát si se čtenáři posouvám až k hranici dokonalosti

Fanoušci spisovatelky Sylvy Lauerové se po třech letech konečně dočkali a jejich radost může být hned dvojnásobná. Je to jen pár týdnů, co vyšla její sbírka poezie s názvem Klóketen a nyní se na knižních pultech objevil i nový román Hodina zmijí.

Z archivu...

Čtěte také...

Sladká Francie s pachutí zločinu

Cerny demant perexSama jsem se setkala s tím sympaťákem poprvé, ale už má prý za sebou několik případů. Policista Bruno je „správňák“ a zločinu nehodlá ustoupit ani za nic. Žije v St. Denis, mohl by vyrazit za kariérou,...


Literatura

Doreen Virtue: Andělské vedení

andelskevedeni perexHm, tak co říci o této knize jednou větou? Bůh a náš mimosmyslový svět nás neustále vede a autorka se nás naučí nebát se božského vedení. Věru, zajímavá kniha, která se svým způsobem dá číst i jako beletrie.

Divadlo

Labutí jezero – baletní klenot v ústeckém divadle

200divSeveročeské divadlo opery a baletu v Ústí nad Labem má na svém repertoáru klasické zpracování Čajkovského baletu Labutí jezero. Baletní klasika „na špičkách“ vyprávějící severskou legendu o dívce Odettě proměněné v labuť si získala svou nesmrtelnost díky...

Film

Zastav se a nepřežiješ: honička plná adrenalinu

zastav a neprezijesFilm Zastav se a nepřežiješ (2006) je originální honička plná adrenalinu. Jde v ní totiž o to, aby měl hlavní hrdina neustále zaděláno na problém, jinak mu selže tělo a zemře.

...