Mimi Thorisson: Francouzská venkovská kuchyně

Mimi Thorisson: Francouzská venkovská kuchyně

Tisk

francouzska kuchyne200Příhody z vesnic na vinicích a recepty na excelentní jídla, která z jedné poloviny chutnají díky kvalitním a vyzrálým surovinám, a z druhé poloviny díky nadšeným lidem, kteří je s láskou a vášní připravují. Všechno v samotném lůně venkovské přírody. Máte-li rádi knihy, kterou jsou mlsavým čtením, relaxem a zároveň sem tam podráždíte praktickou část svého mozku i žaludku věru perfektním receptem, pak tohle je další z těch proslulých francouzských kuchařek! Čtení, ke kterému se budete vracet z principu.

 

Ano, přiznám se, že prvně v životě ve mně tuhle lásku ke kuchařkám probudila Nigella Lawson, protože kromě receptů a chutných obrázků, nabízela také povídání kolem, které bylo samo o sobě povídáním ke kávě, k dobrému čaji a každoročně si otvírám pro náladu její vánoční kuchařku. A pak se přidal Jamie Oliver a právě francouzské kuchařky.

Jakmile někde uvidíte kuchařku, ve které je zhruba nastejno obrázků, příběhového textu a receptů, bez váhání po ní sáhněte. Je to kniha dva v jednom.

Perfektní příběhové čtení s vymazleným jazykem, vkusem a stylistikou. Všechna čest překladateli a redaktorům.

A inspirace pro vaření, protože francouzské vaření si zakládá na opravdovém mazlení s jídlem.

Třeba takové koláčky s maličkými cibulkami, to jídlo je už roztomilé na pohled. Dýňový koláč se slaninou je zase symfonií chutí a vůní, zejména když si s něčím takovým přestavíte voňavou rozmarýnu. I obyčejné lesní houby s vajíčkem jsou tady obohacené o pořádnou dávku petržele. Kachnu na zelí nebo pomerančích znáte, ale co třeba na třešních? Sladkosti a vypečeninky, nadýchané krémy a koláče – ne, nedá se u toho sedět dlouho, neboť vás pohltí touha jít a něco si uvařit.

Příběhy kolem jsou něžné, milé a typické. Voní lidmi, kteří je vyprávějí, voní lidmi, kteří pak svýma rukama vaří právě tahle dobrá jídla. A tak si můžete také sednout a začíst se… Třeba před večeří, když se v troubě peče dýňový koláč!

„Protože žijeme ve světě, kde se všechno odehrává rychleji než kdykoli předtím, nebyla společná večeře nikdy tak důležitá jako dnes. Nehledě na to, jaký má člověk za sebou den, všichni se snažíme u večeře sejít. Neexistuje pro ni žádná pevně daná hodina (tak organizovaní zase nejsme), ale přesto je ta událost něčím, co se snažíme dodržovat takřka každý den v roce. Někdy se večeře odehrávají v jedné z mnoha z našich jídelen (což je jedna z výhod bydlení v domě, který je čas od času také restaurací). Ale nejčastěji společně jíme u velkého kuchyňského stolu, který slouží zároveň jako místo přípravy pokrmů. Ty nejsou vždycky přepychové, ale snažíme se, aby nám chutnaly a potěšily nás. O víkendech, nebo obecně kdykoliv, kdy mám dostatek času, představuje celý den jen jakousi předehru ústící v ten veliký okamžik. Cesta na trh se tak mění ve svátek vaření a vrcholí nádherným kulinářským výtvorem. Jindy připravím třeba jednoduchou polévku, osmažím pár vajec a k tomu přidám nějaké uzeniny a sýry. Právě při těchto příležitostech se snažíme (opravdu snažíme) naučit naše děti, jak se chovat u stolu…“

Takže si hlavně pamatujte: Postavte obývací pokoj dříve než kuchyni a dům je v troskách!

A o tom to je!

francouzska kuchyne

Název: Francouzská venkovská kuchyně (French Country Cooking)
Autor: Mimi Thorisson
Přeložil: Jiří Stárek
Žánr: kuchařka
Nakladatelství: Knihy Omega, Dobrovsky
Rok vydání: 2017
Počet stran: 340
Hodnocení: 340
Odkaz na web: www.knihydobrovsky.cz


 
Banner

Přihlášení



Občanská válka, draci a dvě dívky. Jak nás ovlivňuje původ naší rodiny?

Aurora a Eva. Dvě odlišné dívky. Aurora je sirota, o kterou se stará její babička. Eva má milující rodiče. Jejich cesty se protnou během války, která obě poznamená.

Knihy s úsměvem

Dagmar Pecková nežije z podstaty, neusíná na vavřínech a je kreativní, což dokládají i její alba

Mezzosopranistky Dagmar Peckové si vážím nejen pro její umění, ale je mi sympatická i tím, že je taková, jaká je. Přímá, bezprostřední a neskutečně agilní co se týče nejrůznějších uměleckých projektů – ať už je to hudební festival Zlatá Pecka nebo činoherní inscenace Mistrovská lekce, kde má hlavní roli. Jako jako jediná z pěvkyň své generace neustrnula, nežije z podstaty a neusíná na vavřínech. Jde o umělkyni hodně širokého záběru, o čemž svědčí i její tři „různobarevná“ alba…

www.dagmarpeckova.com

Banner
CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online, ebooky zdarma, eknihy ke stažení

Hledat

Rozhovor

Jitka Ludvíková: „Nejsem sériový vrah, jsem jen spisovatelka. Asi si to budu muset nechat napsat na schránku.“

jitka ludvikova 200Jitka Ludvíková se narodila v roce 1981 v Jindřichově Hradci. Vystudovala Právnickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni. Šeď právnického života si zpestřuje psaním knížek, které jsou plné laskavého humoru, jenž přináší čten...

Videorecenze knih

Kdo jsem a co tady dělám?

Novinkou nakladatelství Portál je knížka supervizora, lektora a poradce obětí trestných činů Rostislava Honuse s názvem Kdo jsem a co tady dělám? Tato publikace vycházející z existenciální filozofie nabízí praktickou sebezkušenost pro každého, kdo by jen na okamžik zapochyboval o tom, že je právě tam, kde má být a že jeho život má svůj smysl.

Portál

Z archivu...

Čtěte také...

Konfigurace vnitřního JÁ Stevea Jobse

altApple, budhismus, design, Zen, dokonalost, komiks… je vůbec možné zkombinovat tyto diametrálně odlišné pojmy do harmonického celku? Jak spolu souvisí například Apple a budhismus? Pojítkem je výrazná a silná osobnost, spoluzakladatel společnosti...


Literatura

Soumrak – nový kultovní román Dmitry Glukhovského

Soumrak 200Dlouho jsem přemýšlela, jak začít svůj článek o velmi výrazném románu ruského autora, až jsem při opětovném listování knihou narazila na tento odstavec: Mnohem později jsem pochopil záměr člověka, který napsal tyto stránky: příběh, který vyprávěl...

Divadlo

Kdo miluje, nespí

bratr spanku perexMožná byl talentovanější než Mozart. Narodil se ale na špatném míste. Johanes Elias Alder (Jacob Erftemeijer) je obdařený fenomenálním hudebním sluchem. Naneštěstí pro něj ale žije v zapadlé alpské vesnici mezi...

Film

Jaké to je 154 krát zemřít? Aneb nesmrtelná Červená

cervena200Na Soňu Červenou mám živou vzpomínku. Byla jsem s rodiči v Národním divadle na Čapkově hře Věc Makropulos, kde ztvárnila hlavní roli. Psal se rok 2005. Tenkrát jí bylo osmdesát a mě ani ne dvacet. Po vystoupení jí ministr kultury předal státní vyznam...