Už jen ten název a obal knihy s těhotnou ženou a Davidovými hvězdami na obalu mě jako čtenáře příběhů zasazených do období druhé světové války nenechal klidnou. Téma vyrovnání se s událostmi roku 1945 - odsunem Němců - je živé i po více než sedmdesáti letech - je tomu celkem nedávno, kdy se konala pouť smíření v minulém roce.
A o tom představovaná kniha je - o smíření, o vyrovnání se s minulostí našich předků, o tom, že kdysi znesvářené strany mohou v dnešní době fungovat bez šarvátek.
Jael Winterstejnová je s rodinou své sestry na dovolené. Při procházce nachází hrob se stejným jménem, jako nosí ona sama. A její jméno není zas tak obvyklé, aby v tom nebyla alespoň nějaká souvislost s její osobou.
Pátrání ji přivede do Prahy, kde se setkává s Radkem, majitelem domu, kde kdysi Jaelina jmenovkyně, její babička, žila. Radek Jael seznamuje nejen s Prahou, ale i s jinými místy v Česku a přidává i historické souvislosti.
Jael tak postupně odhaluje kousky života své babičky a matky a je to velmi komplikovaný příběh. Do toho se však přidávají i vztahy Radkových příbuzných k německému obyvatelstvu během druhé světové války v Sudetech. Dá se udržet nově vzniklý vztah dvou mladých lidí, který má ale tak spletitou minulost?
Autorka píše, že román vznikal mnoho let. Předtím se věnovala spíše odborné literatuře. Ovšem ten konečný výsledek bych si po několika letech práce představovala jinak. Zaráží mě především tvrzení hlavní hrdinky knihy, že ve svých čtyřiceti letech jako německá občanka nikdy neslyšela o událostech v Lidicích, které jsou známé nejen u nás a našich sousedů.
Také chápu, že marketéři a PR pracovníci potřebují něčím přitáhnout pozornost čtenářů - přidat na titulní stránku “Pro čtenáře Vyhnání Gerty Schnirch” ovšem vyvolává velká očekávání. Příběh Jael, jak je v knize prezentován, je příliš plytký na to, aby byl dáván na roveň k tak zásadnímu románu Kateřiny Tučkové. Samozřejmě, tematicky se shodují, ale zpracování pokulhává, zasloužilo by si více péče a podrobnějších informací, více emocí a vnitřních myšlenek obou hlavních protagonistů.
V každém případě v něm je spoustu zajímavých linek, šokujících událostí, ale bylo třeba k nim přistoupit s větší péčí a dopodrobna je rozvést. Takto na mě kniha působí jako milostný román postavený na příliš závažných tématech, který ale nevyužil svého potenciálu.
Název: Potomci mlčení
Autor: Sabine Dittrichová
Žánr: světová literatura
Vydáno: 2017
Nakladatelství: Mladá fronta
Počet stran:176
Hodnocení: 65 %
Foto: www.kosmas.cz
https://www.kosmas.cz/knihy/234700/potomci-mlceni/
| < Předchozí | Další > |
|---|
V neděli 5. května se v Kaplici na Českokrumlovsku konal již 10. ročník soutěžní přehlídky dětských hudebních souborů Kaplické hrátky. Děti soutěžily v několika kategoriích a jejich výkony byly těžko porovnatelné. Hlavně proto, že každé u...
ám ráda příběhy s detektivní zápletkou. Záhady mě přitahují ale spíš jako nezúčastněného posluchače, když se pak dozvím celý příběh od začátku i s rozuzlením, jsem šťastná. Kladu si otázku, jak bych se asi zachovala já v takov...
Černobílé fotografie osobností z umělecké branže představuje v září a říjnu 2024 ve foyer Městského divadla Zlín spisovatel, novinář a fotograf Robert Rohál. Autor, který léta pracoval jako kulturní redaktor a kterému vyšla i řada memoárových a monograficky ladě...
Mám rád umělce, ale nejvíc asi ty, kteří něco umějí, a přitom si na nic nehrají. Vypadá to jako protimluv, ale možná mi rozumíte. A pak mám rád umělkyně, které – ačkoliv jsou talentované, inteligentní a krásné – ma...
Film Na život a na smrt, v originále Lone Survivor (opět kvalitní překlad že?), shrnuje události, které proběhly v roce 2005 v Afghánistánu ve válečné americké operaci pod krycím názvem „Red Wings“, jejímž hlavním cíl...