V nakladatelství Grada pod značkou Metafora vyšel první díl z trilogie Nenávist s názvem Muž, který si hrál s panenkami. Milovníci nejen severských detektivek ji zhltnou jako jednohubku.
O co jde?
Ve Stockholmu dojde k vraždě, kdy za sebou pachatel nechá tělo naaranžované jako porcelánovou panenku. Na místě činu se najde vypnutý notebook, a proto se k detektivům Rickardu Stenlanderovi a Eriku Svenssonovi přidává expertka na počítače a kryptologii Linn Ståhlová. Ta je velmi zajímavou postavou, protože je bývalou členkou Antifašistické akce, organizace vedené na černé listině švédské tajné služby. Navíc byla v minulosti byla souzena za zločiny proti národní bezpečnosti. Předsudky však musí jít stranou, protože není jasné, jaké má vrah plány a čas běží.
Linn vs. Lisbeth?
Už když si člověk přečte anotaci, neubrání se srovnání protagonistky Linn a Lisbeth Salanderové z Millenia Stiega Larssona. Autor si je toho dost dobře vědom a v jednom okamžiku přichází i s narážkou: „…A vás asi nikdo nebude považovat za Lisbeth Salanderovou. Nejste si zrovna podobné.“ Prohlížel si její světlé vlasy a jemné pihy. Linn se na něj pobaveně dívala a neodpovídala. Možná podobnější, než byste řekl, honilo se jí hlavou.“ (str. 166)
Osobně mi to vůbec nevadilo, hrdinka mi byla také sympatická a líbily se mi její odborné schopnosti i rebelský přístup. Co mě spíše zlobilo byly postavy dvou vyšetřovatelů a přístup k ní. Oběma se zdála sympatická, oba si k ní vytvořili jakýsi vztah a já tak měla problém se zorientovat v tom, který z nich je který. Ale to je jen detail na jinak dobré knize.
Jedna vražda za druhou?
Pro ty, kteří si potrpí na spoustu vražd, bude Muž, který si hrál s panenkami zřejmě zklamáním. I já jsem si dost stran říkala, že je v názvu množné číslo a obětí nepřibývá. Ačkoliv se děj posouval kupředu a čtení mě bavilo, tak jakoby o pachatele a vyšetřování vůbec nešlo. V popředí ani nebyli vyšetřovatelé a policie obecně, ale hlavně Linn.
Magnus Jonsson se hodně zaměřil také na situaci ve Švédsku týkající se pravicového extrémismu. Musím přiznat, že tyto pasáže mě příliš neoslovovaly a měla jsem chuť je přeskočit. Ale podle ohlasů na knihu někomu zase vadily popisy hackerské práce o šifrování a podobně, které se mě naopak líbily, do příběhu mi zapadaly a nijak mě nerušily.
Zhodnocení
Muž, který si hrál s panenkami není nějakým přelomovým dílem, nepřináší něco nového nebo unikátního, ale nabízí sympatické postavy, akci i napětí. To dohromady splňuje představy o podobném odpočinkovém čtení a celkově šlo o velmi dobrý první díl a já už se těším na ty dva další.
O autorovi
Magnus Jonsson pracuje jako učitel na gymnáziu a ve volném čase rád jezdí na skateboardu. Vyrostl a žije ve stockholmské čtvrti Södermalm. V roce 2016 úspěšně debutoval thrillerem Muž, který si hrál s panenkami, prvním dílem trilogie Nenávist. Druhý díl Mrchožrouti vyšel o rok později a v roce 2019 sérii uzavřel knihou Žena, která lovila sama.

Muž, který si hrál s panenkami
Autor: Magnus Jonsson
Překlad: Hana Švolbová
Žánr: thriller
Nakladatelství: Grada
Rok vydání: 2020
Počet stran: 400
Hodnocení: 89 %
https://www.grada.cz/muz-ktery-si-hral-s-panenkami-11595/
| < Předchozí | Další > |
|---|







Třiašedesátiletá hrdinka Hedvika se pár měsíců po smrti svého manžela Vladimíra dozvídá tajemství, které její muž skrýval celý život nejen před ní, ale i před celou rodinou a přáteli. Po vyřízení dědictví přestává truchlit a její poklidný život se díky rad...
Kouzelná sbírka povídek Kláry Hůrkové opravdu stojí za přečtení. Její skvělé povídky inspirované vlastním životem vydalo nakladatelství Dauphin. Týkají se především vztahů k druhým lidem, které ve své jedinečnosti zůstávají věčné....
Výstava tvorby Pavla Brunclíka (*1950) s názvem DIVERSE, kterou připravil kurátor Jiří Machalický i jako koncepci s Katarinou Brunclíkovou, je první souh...
Návod na přežití - to je dubnová novinka, kterou připravuje divadlo MANA v pražských Vršovicích. Návod na přežití, je dojemná tragikomedie o stáří a nemoci, ale hlavně o životním nadhledu a nezdolném optimismu se skvělými herečkami...
Asi nejslavnější švýcarský románek pro děti – a děvčátka zvláště - sepsala před bezmála půldruhým stoletím Johanna Spyriová. V české podobě jej známe díky převyprávění Bohumila Říhy jako Heidi, děvčátko z hor. Příběh líčí strastiplné osudy osiřelé dív...