Klenoty na čtyřech kopytech v soukolí evropských dějin

Klenoty na čtyřech kopytech v soukolí evropských dějin

zvire nadzvire westermanKoňské rodokmeny umí vyprávět neuvěřitelné příběhy. Těm, kdo v nich umějí číst, odhalují nejen záměry chovatelů, jejich touhu po zdokonalení konkrétního koňského plemene, příběhy koní samotných, ale i dobové souvislosti. Já sama se doposud pokoušela číst jen v rodokmenech koní plemene anglický plnokrevník, plemene šlechtěného k rychlosti, ke kralování na travnatých či pískových oválech dostihových drah. Kniha Zvíře, nadzvíře mě zaujala z toho důvodu, že přibližuje osudy příslušníků koňského plemene, které bývá považováno za jedno z nejušlechtilejších. Kniha líčí osudy zvířat, která na svém hřbetě nesla nejednoho vladaře nebo pro nejednoho tančila v proslulé vídeňské Španělské dvorní jezdecké škole.

Kniha začíná vzpomínkami autora na dětství, na okamžiky strávené v jízdárně, kde měl poprvé možnost sledovat „tančícího“ lipicána, koně, který ovládá prvky španělské jezdecké školy. O mnoho let později se autor knihy vydává po stopách plemene, jehož vybrané hřebce lze s trochou nadsázky přirovnat k Vaslavu Nijinskemu. Tyto stopy jej zavedou do slovinské Lipice, která dala koňskému plemeni jméno. Potom do jízdárny a stájí Španělské dvorní jezdecké školy ve Vídni. Dále do šumavské Hostouně, jejíž hřebčín a rozsáhlé pastviny poskytly azyl koním během druhé světové války. Mezi návštěvami rakouského Piberu, líhně čtyřnohých tanečních talentů, a chorvatského Lipiku, jehož koně byli drceni v rámci balkánského válečného konfliktu v devadesátých letech minulého století, si odskočí za pamětníky či potomky lidí, kteří měli s lipicány co do činění.

Kromě historie jednoho koňského plemene kniha nabízí spoustu otázek k zamyšlení. Ta nejpalčivější zní: proč je šlechtění v případě zvířat považováno za bohulibou činnost? Proč jsou oslavováni chovatelé, kteří výběrem vhodných jedinců dospějí k upevnění a prohloubení, případně naopak potlačení určité vlastnosti? Proč, když se o tutéž věc někdo pokusí, kdokoli a kdykoli, u příslušníků živočišného druhu homo sapiens, je považován za zrůdu a končí to tragédií? Věta „hřebčíny vrchního podkoního s pokojně se pasoucími klisnami s hravým hříbětem po boku se stejně jako domovy Lebensborn zaměřovaly na rozmnožování a vylepšování vyvolené rasy“ nepotřebuje dalšího komentáře.

Vysokou výpovědní hodnotou disponují mapky, jež zobrazují, kudy vedly kroky evakuovaných stád během válečných konfliktů. Čtenáři tak odhalí, kde a kdy byla v různých letech epicentra válečných konfliktů, které oblasti byly ohroženy přímými boji. Svědectví pamětníků – stájníků umožňují udělat si obrázek o strastiplných cestách, které musela zvířata absolvovat, mnohdy takzvaně „po kopytě“. Nezměrné úsilí uchránit stáda lipických koní před válečným běsněním dokazuje, jak moc si odborníci cenili ušlechtilých zvířat. Nejednou byli ochotni nasadit vlastní život ve snaze zabránit tomu, aby koně skončili v armádních várnicích nebo zůstali v zónách, kde probíhalo bombardování a odstřelování. Nejsem si vědoma, že by byly podobné záchranné akce organizovány kvůli jiným zvířecím druhům, což dokládá, jak výsadní postavení má kůň v rámci ostatních domestikových zvířat.

zvire nadzvire westerman

Synopse knihy může nejednoho potenciálního čtenáře zmást. Pokud po knize sáhne milovník lipicánů, bude asi zklamán. Důvodem nejspíš bude, že životní příběhy významných hřebců, peripetie příslušníků stád z různých koutů Evropy jsou velmi často prokládány narážkami na problematiku darwinismus versus lamarkismus, zmínkami o vědeckém díle Vavilova apod. Kniha se bujně košatí, nenalezneme v ní jednoduchou, přímou linii, která nás povede „rovnou za nosem“ od první stránky k té poslední. O oddechovém čtení nemůže být v žádném případě řeč. Nový úhel pohledu na evropské dějiny a současně dějiny jednoho koňského plemene je však k nezaplacení. Smekám před autorem, který dokázal z tak velkého množství pramenů, z tak velkého množství aspektů vymodelovat strukturovaný a konzistentní celek.

Rozhodně se nejedná o čtení veselé či optimistické. V každém případě však poučné, neboť si čtenář uvědomí, nakolik jednotlivé historické události a aféry, které hýbaly dějinami, ovlivní třeba příslušníky koňského plemene. Kniha je především smutnou připomínkou toho, že dějiny jsou psány nejen lidskou krví.

Zvíře, nadzvíře
Autor: Frank Westerman
Překlad: Magda de Bruin Hüblová

Žánr: historický
Vydáno: 2012
Stran: 320
Vydalo nakladatelství: Host
Hodnocení: 99 %

Zdroj foto: nakladatelství Host


 

Přihlášení



Soutěže

Za časů ušatých čepic…

Jo, jo, to bývaly časy. Venku nasněžilo, mráz lezl za nehty, děti sáňkovaly a koulovaly se, oblečení samý sníh a boty promáčené, dobře bylo. Prý tehdy světem chodil medvědář, který na poutích a jarmarcích předváděl svého medvěda.
Jonathan Livingston

Krása vsakující se do míst, kde žijeme...

Začala bych duchem místa. Odkazem mých předků. Nalezením svých silných míst. A začala kolem sebe tvořit krásu, která se podle autorky bude vsakovat do místa, na kterém žijeme. Zamyslela jsem se. Znáte ty lidi, kteří umí udělat domov kdekoliv? U kterých je vám krásně, protože z ničeho udělali mnoho? Tak tady bych si byla jistá, že tito lidé vědí, kam náleží.
GRADA
Banner
CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online, ebooky zdarma, eknihy ke stažení

Videorecenze knih

Banner

Rozhovor

Hudba je moje životní vášeň

kristina 200

Mladičká studentka psychologie Kristýna Lištiaková je sympatickou písničkářskou s oduševnělými texty a nádherou barvou hlasu. Zpívá o spříznění duší a lásce, která se nedá na míru ušít…

...

Hledat

Sylva Lauerová: V románu Hodina zmijí své pokušení hrát si se čtenáři posouvám až k hranici dokonalosti

Fanoušci spisovatelky Sylvy Lauerové se po třech letech konečně dočkali a jejich radost může být hned dvojnásobná. Je to jen pár týdnů, co vyšla její sbírka poezie s názvem Klóketen a nyní se na knižních pultech objevil i nový román Hodina zmijí.

Z archivu...

Čtěte také...

Každý by měl mít svou Místnost, svůj ostrůvek bezpečí a klidu

mistnost perexCo když vnímáte realitu jinak než ostatní? A navíc, co když vám někdo zakáže navštěvovat váš vlastní svět, který zcela jasně vnímáte? Co když se vás někdo snaží vyloučit z místečka, které je pro vás oázou klidu a míru a ve kterém se můžete ...


Literatura

Jak se vyrovnat se stářím? Přečtěte si Olive Kitteridgeovou

Olive KitteridgeováNedávno jsem psala recenzi na knihu Elisabeth Stroutové s názvem Olive Kitteridgeová, kterou jsem nazvala jako Čekám až mi umře pes, abych s...

Divadlo

Na hradě je ženská!

noc na karlstejne 200Poslední dobou jsme nebyli dlouho v divadle – po tom, co jsme se z jednoho představení vytratili během přestávky, jsme neměli vůbec chuť ani náladu. Po pauze jsme tedy vyrazili na Noc na Karlštejně a odcházeli jsme opravdu nadše...

Film

Atlas mraků: touha po svobodě, důstojnosti a pravdě ovlivňuje lidský život

atlas mrakuU počátku filmu Atlas mraků stála mnohovrstevná kniha Davida Mitchella, která nyní vyšla také u nás, dokonce již ve druhém vydání. Film stejně jako kniha souběžně splétá celkem šest příběhů, časově i...