Mám ráda příběhy z historie. Ukazují mi, čím naši předci procházeli, jak se jejich život vyvíjel a co ho ovlivňovalo. Z historických románů si vždy odnáším nějaké myšlenky. V okamžiku, kdy můj zrak spočinul na nové knížce od Joty, Poslední neandrtálská žena, málem se mi zastavil dech. Tenhle příběh musím stůj co stůj přečíst. Protože takhle daleko do naší minulosti jsem se snad v románové podobě ještě nikdy nedostala.
I oficiální anotace nakladatelství mne přesvědčuje, že tohle nebude dobrodružné povídání pro kluky, ale hezky zpracovaný román.
Dvě ženy, jeden osud, tisíciletí, která je dělí, a příběh, jenž je spojuje.
Před čtyřiceti tisíci lety zemi brázdí poslední rodina Neandertálců. Zdrcující zimu jich přežilo málo, ale Dívka, nejstarší dcera, právě dospívá a její rodina je rozhodnutá cestovat na shromaždiště a najít jí vhodného partnera. Netrvá však dlouho a nesmlouvavá země si vybírá svou daň a zanechává Dívku samotnou, aby se starala o nalezence Skrčka, a zároveň se vydala na pouť za zjištěním, co ještě zbylo z jejího druhu. Nebezpečná zima se rychle blíží a Dívka si uvědomuje, že má šanci svůj lid zachránit, i když to znamená obětovat kus sebe sama.
V současnosti pracuje archeoložka Rosamunde Galeová až do pozdní fáze těhotenství ve snaze odkrýt nově nalezené ostatky neandertálské ženy předtím, než porodí. Oba příběhy spojené sdílenou zkušeností porodu a raného mateřství zkoumají často tabuizovaná témata života ženy.
No řekněte sami, vy, kteří milujete historii, tomuhle prostě nelze odolat. Jsem maximálně napnutá a zvědavá jak se kanadská spisovatelka Claire Cameronová s tématem popasuje. Jak je totiž známo, o době pravěku není zas až tak snadné vyšátrat podklady, z kterých by bylo možné čerpat. Claire je přesto našla a než se vrhla na psaní tak i pečlivě prostudovala. Už jen proto má pro mě tenhle román svoji váhu. Že není založen čistě a jen na autorčině fantazii, ale opírá se i o těch pár známých informací.
Hezky zpracovaná obálka se skalami v podobě lidských hlav předem navozuje atmosféru i téma, kterým se kniha bude ubírat. Profily těch dvou lidí nás odkazují na příběh Rose, archeoložky, která učiní svůj životní objev v momentě, kdy vykope pravěký hrob se dvěma kostrami ležícími jakoby v pevném láskyplném objetí. A zároveň nás i posílá za Dívkou, neandrtálskou ženou bojující nejen o vlastní přežití, ale i o přežití svého rodu.
Přiznám se, že kdyby autorka příběh Rose vypustila, vůbec by mi to nevadilo. Z mého pohledu akorát v knížce zacláněla a ubírala prostor Dívce. Té, která mne naprosto uchvátila. Ale zpátky k těhotné archeoložce Rose. Ano, nemá to snadné. Je to žena silná a statečná. To každopádně. Připravená přivést na svět dítě v cizí zemi. Obětující velkou část svého života práci. Dříve, než porodí, potřebuje sehnat finance, aby v práci na neandrtálských nálezech mohla pokračovat. Po porodu bojuje s hormony až do té míry, že zvažuje, jestli jí to dítě vlastně stojí za to. Rose jako taková mi není sympatická. Je to sice prototyp moderní ženy, ale zdá se mi až přehnaně feministická, je nepříjemná a místy až hysterická. Kamarádit bych s ní rozhodně nechtěla.
Zatímco Roseiny kapitoly ve mně vzbuzují pocit, že knížek s podobným tématem si mohu přečíst spousty, u pasáží s Dívkou se mi tají dech, chci číst stále dál a dál, vědět co s ní bude, jak se se životem popere. Její dějová linie je velmi originální a myslím, že i velmi dobře propracovaná. Prostřednictvím Dívky a její rodiny mne autorka nechává nahlédnout do pravěku. Do doby, kdy neandrtálský lid žil úzce spjat s přírodou. To, jak tihle lidé fungují, jaké mají zvyky, jak myslí, to všechno je tak čisté a přirozené. I když z našeho pohledu žijí v drsných podmínkách svoje drsné životy, vidím skrze jejich rituály a tradice samou podstatu života.
I Dívka je v očekávání. Ví, že její rod stojí na pokraji vyhynutí a je odhodlána udělat vše proto, aby své dítě přivedla na svět živé a zdravé. Protože se ale ocitá sama, bez rodiny, nemá to vůbec snadné. Naštěstí se jí do cesty připlétá Skrček nebo starý lev. Právě propletení Dívčina osudu s osudem staré divoké šelmy je velmi zajímavým náhledem do toho spojení s přírodou. I Dívka se v knize stává Matkou. Ale jak to s ní a jejím miminkem bude, to si přečtěte sami.
Poslední neandrtálskou ženu rozhodně doporučuji k přečtení. Autorka píše čtivě, stránky odsýpají. Umí dobře vykreslit jak prostředí, tak charaktery postav. Jsem si jistá, že Dívku a její život si zamilujete stejně jako já. A jak to budete mít s Rose, to by mě docela zajímalo.
Název: Poslední neandertálská žena (The Last Neanderthal)
Autor: Claire Cameron
Žánr: Světová literatura, Historický román
Nakladatelství: Jota
Rok vydání: 2018
Počet stran: 288
Hodnocení: 90 %
Zdroj foto: Jota
Odkaz na web: Jota
| < Předchozí | Další > |
|---|
Od úterý 15. srpna se bude v Sušici konat festival Inspirace, který představí pestrou nabídku aktivit ze současné alternativní scény. Akce má být především inspirativní a nabídnout vedle zábavy i nové zážitky a vjemy. Více o festiva...
V Mystery Pressu vydali severskou krimi, ne však ze Skandinávie, jak bývá zvykem, ale z Aljašky. Jmenuje se Chladný den pro vraždu a napsala ji Dana Stabenow.
Na míru jedinečnému architektonickému prostoru (A)void Gallery, tedy kobky č. 10 Pražské náplavky, vznikla světelná instalace Coral Moon výtvarníka Jana Lamra. K vidění bude až do 29. srpna.
Co je pro moderní ženu důležitější – kariéra nebo rodinný život? A může se jí vůbec podařit žít plnohodnotně, pokud obě polohy nedokáže skloubit? Odpověď na tyto otázky hledá divadelní hra režiséra a scenáristy Marka Dobeše „Sni dál,“ s podtitulem Neř...
Nejnovější film ze společnosti Pixar vypráví tentokrát příběh spíše ze vzduchu než ze silnice. Na rozdíl od Aut se v Letadlech neobjevuje žádný známý dabér ani režisér.