Hildegarda z Bingenu. Léčitelka od Rýna

Sobota, 14 Březen 2026 12:57 Taťána Kročková

hildegarda-z-bingenu-lecitelka-od-rynaP Svatá Hildegarda po sobě zanechala cenné dílo a spoustu bylinných receptů. Stala se jakýmsi archetypem léčitelky, která ve službách Boha pomáhala lidem, měla mystické vize a dokumentovala své zkušenosti, znalosti, vize i poznání ve svých knihách, které se dochovaly. Dokonce skládala i hudbu. Život této nadané mystičky žijící ve 12. století, kterou rodiče odložili do kláštera jako malou holčičku, se napříč časem stal námětem k mnoha historickým románům. Některé z nich jsem četla. Nejnovějším zpracováním Hildegardina života je i kniha německého autora Jorna Prechta s názvem Hildegarda z Bingenu: Léčitelka od Rýna, kterou u nás vydalo nakladatelství Ikar.

Abyste si nemysleli, román není v žádném případě nudným líčením života v klášteře. Kromě Hildegardy se zde totiž vyskytuje celá řada dalších postav, jejich osudů ve světském životě a nechybí ani láska. Román líčí osudy věhlasné jeptišky a pozdější matky představené a zakladatelky dvou nových klášterů od roku 1136 do roku 1163, což není rok její smrti. Hildegarda se dožila na tehdejší dobu úctyhodného věku 81 let a svou pozemskou pouť dokonala 17. září 1179. Líbí se mi, že kromě jejího života se autor v knize věnuje také osudu dalších postav, především žen a dívek, které se do kláštera, v němž Hildegarda působila, uchýlily o pomoc ve své těžké životní situaci. Na začátku knihy se setkáváme s malou Bětkou, která v lese narazí nejen na Hildegardu sbírající léčivé rostliny, ale také na medvěda. Scéna s medvědem se mi moc líbila. Poté, co se Bětčina matka vážně zraní, společně s Bětkou obě nacházejí zastání v klášteře, kde se může žena pomocí léčitelského umění Hildegardy zotavit a uniknout tak neblahému osudu vdovy, která se lopotí na statku u bezohledného sedláka. Alžběta postupně vyroste v krásnou mladou dívku a nachází i svou lásku, přestože život někdy bývá nelítostný a spletitý. Po smrti abatyše Jutty se pak Hildegarda posouvá na její místo. Jutta je v knize vylíčená jako velmi tvrdá žena podléhající krutosti svého sebemrskačství a sama se ukřižuje. Číst tuto věrně popsanou scénu nebylo nikterak příjemné a protože velice dobře znám celý život i dílo Hildegardy, přemýšlela jsem nad tím, zda skutečně historicky žijící Jutta ze Sponheimu opravdu i zemřela takovým způsobem v roce 1136. Právě Jutta Hildegardu v klášteře vychovala, a to v poměrně omezených podmínkách. Jutta byla příbuzná s markýzou Richardis, která se také v knize objevuje jako jedna ze zásadních vedlejších postav. Dohledala jsem si, že Jutta byla skutečně velmi asketická ve svém životním stylu, bičovala se, nosila pod svým oblečením řetěz a nechránila své tělo ani před extrémním chladem.

V knize se setkáte také s osudy mladé sexuálně zneužívané dívenky, která si chce vzít život, s mnoha léčebnými postupy a učením Hildegardy, osudy různých žen i blízkým vztahem k přírodě. Autor román napsal velmi poutavě a svižně, dokázal se velmi dobře vcítit do toho, co tyto ženy prožívaly, přestože on sám je muž. Knížku určitě doporučuji k přečtení. Hildegarda z Bingenu určitě stojí za velkou pozornost, kniha dokumentuje celý její život a najdete v ní i některé Hildegardiny citáty.

hildegarda-z-bingenu-lecitelka-od-ryna