Soubor třinácti povídek Šaty z igelitu, jejichž společným leitmotivem je lidská osamělost a stesk v nejrůznějších variacích, je debutem studenta a žurnalisty Vratislava Maňáka. Píše o událostech zdánlivě všedních, které by často měly být doprovázeny pocity štěstí a radosti (žena dostane květiny, osmiletý kluk slaví narozeniny, svatební den apod.), opak je však pravdou. V okamžiku, kdy čtenář vytuší nevyřčené, tuhne úsměv na rtech. Zdařilá je i grafická úprava knihy Martina T. Peciny.
Ve vyprávění Maňák suverénně střídá ich-formu s er-formou stejně jako typologii svých hrdinů: školák, který sbírá knoflíky, působí v jeho podání stejně přesvědčivě, jako promiskuitní švadlenka a její špendlíkové fígle nebo podivínský Maršál v košili ze staré tapety. Autor nezapře bohatou slovní zásobu ani cit pro jazyk, symboliku a přirovnání.
Název dostala kniha podle druhé povídky v pořadí, v níž Maňák popisuje svatební den nevěsty. Šaty z igelitu – něco, co je, ale jako by nebylo. Jak se z mladé dívky stane vdaná paní? Kdy se v muži láme touha v jistotu? Kdy se požitek mění v hnus? Maňákova malá povídková bilance partnerských vztahů nevyznívá příliš optimisticky, ostatně stejně jako všechny z jeho dalších příběhů.
Mezi nejzdařilejší patří lehce absurdní povídka Mámení prvního valčíku ve stylu Čekání na Godota. Odehrává se v Zeleném pokoji, v němž sedí dvě ženy v bílém, pijí zelený čaj a netrpělivě očekávají pana Konvičku („Kdo ti řekl, že odešel? On pouze nepřišel.“). Odzbrojující a originální je také Král květovaných povlaků o podivínském starci, který sní v křesle ze zámku ve Versailles zahrabán v pestrobarevných peřinách o časech, kdy kraloval svému podniku. Za pozornost stojí i snová Alice o dívce se žlutými copy a chlapci z černého kamene, Panství odložených rukavic o čerstvém vdovci, který zjišťuje, že jeho nemocná žena měla tajemství – skříň plnou rukavic a v ní několik párů voskových rukou, nebo surová a krvavá povídka Řezbář o jednom maturitním večírku, který končí otázkou, jaký tvar má láska. Poslední příběh Hic sunt leones vás na chvíli zavede do jednoho antikvariátu a dá se chápat i jako autorova pocta čtenářům a jejich nekonečné představivosti.
Zda vám Šaty z igelitu padnou, můžete vyzkoušet tady: http://www.nakladatelstvi.hostbrno.cz/cs/nakladatelstvi/ceska-beletrie/item-669
Vratislav Maňák (1988) pochází ze Stříbra na západě Čech. Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd UK, nyní zde pokračuje oborem Mediální studia. Pracuje v České televizi. Povídky publikoval v časopisech Host, Plž nebo Tvar. Sbírka Šaty z igelitu je jeho knižní prvotinou. Za povšimnutí stojí i blog autora http://jinesvety.blogspot.com/.
Šaty z igelitu
Autor: Vratislav Maňák
Žánr: povídky
Vydáno: 2011
Stran: 158
Vydalo nakladatelství: Host Brno
Hodnocení: 90 %
Zdroj foto: Host Brno, studenta.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|
Eva Mlejnská miluje děti. Nejen, že má sama doma čtyři ratolesti, ale ještě se aktivně věnuje charitativní činnosti ve spolupráci s nadací N. Ta se pomáhá předčasně narozeným dětem. Přinášíme nyní rozhovor s touto netradičně aktivní ženou.
„Bakterie jsou neuvěřitelné. Na Zemi byly už v prekambriu a patří k vůbec nejstarším organismům. Jejich předky byly podle všeho jednobuněčné organismy, které údajně žily na Zemi už před miliardami let. Pokud stáří...
Na moderní a jednoznačně neotřelou českou fantastiku nás láká debutový román Martina Bečana Kaziměsti, který v říjnu vydalo nakladatelství Fragment. Jak se autorovi vydařila prvotina, která opěvuje krásy a záhady nejen Olomouce?
Není Hamlet jako Hamlet. O tom ví své i Švandovo divadlo na Smíchově, které od prosince 2013 uvádí na své hlavní scéně jednu z nejhranějších Shakespearových tragédií ve zcela netradičním pojetí režiséra Daniela Špinara<...
Filmů o neonacismu a skinheadské subkultuře bylo již na filmových plátnech několik. Některé byly více, některé méně úspěšné, ale vždy dokázaly šokovat i zaujmout určitou sortu diváků. S podobným záměrem přichází do kin i film Bojovn...