Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

V nové knížce Čáry máry fuk, ať jsem zase kluk! s příhodnou titulní kresbou Josefa Lady, kde si děti užívají zimní radovánky, představujeme soubor básniček Jiřího Žáčka inspirovaných obrázky Josefa Lady.

Ve verších k obrázkům známým i méně známým se básník vypravil na výlet do světa Ladova dětství. Současný jazyk a pohled blízký dnešnímu dětskému čtenáři se tak spojuje s již klasickými ladovskými výjevy. Toto spojení dává malým čtenářům možnost navštívit krajinu hastrmanů, víl a mluvících kocourků a potkat v nich vlastní pocity, nálady, sny a přání. Křest knihy Čáry máry fuk, ať jsem zase kluk! se konal 28. října 2012 od 14 hodin v Památníku Josefa Lady a jeho dcery Aleny v Hrusicích 115.

Proč si básník Jiří Žáček Ladovy obrázky vybral?

Nejen básník Jiří Žáček má Josefa Ladu rád. Proto se inspiroval jeho obrázky a ke čtyřicítce z nich napsal básně. Humorné, dojemné, parodické, pohádkové, takové, které odrážejí život v Ladových ilustracích. Knížka Čáry máry fuk, ať jsem zase kluk! otevírá našim dětem nový, kouzelný svět. My starší si nostalgicky zavzpomínáme na své dětství, kdy jsme si například Ladovy obrázky obkreslovali a vybarvovali. Předháněli jsme se, kdo z nás ve třídě jich má více. Ha!!!

Co mají Vánoce společného s Ladovými obrázky a s dětmi?

Josefa Ladu již delší dobu považujeme za legendární postavu českého malířství a ilustrace i za autora mnoha knih pro děti i dospělé. Po vzoru Josefa Mánesa a Mikoláše Alše vytvořil stylizovaný obraz české vesnice a jejích obyvatel s podtextem laskavého humoru. V kresbě byl samoukem, postupně si vyvinul osobitý styl s typickou silnou linkou a zaoblenými tvary postav. O Ladovy knížky i ilustrace je stále zájem, zjišťujeme, že se ani v současnosti nic nezměnilo. Víme, proč na děti pořád tak čarovně zabírají? Protože v Ladových obrázcích hraje velkou roli příroda, střídání ročních období, svátky, které lidé s koloběhem roku slaví, nechybějí v tom samozřejmě ani Vánoce.

Co říká básník Jiří Žáček Ladovým obrázků?

„Musejí v tom být kouzla a čáry. Lada byl dobrotivý čaroděj se srdcem chlapce a s obrovským smyslem pro humor. Dnešní doba má nové pohádkové hrdiny, třeba malého kouzelníka Harryho Pottera, ale já mám raději hrdiny Ladových pohádek, kocoura Mikeše, chytrou kmotru lišku, strašidlácké kluky z Bubáků a hastrmanů. Ty příběhy jsou psané z čiré radosti a je to na nich znát. A ještě k tomu jsou geniálně ilustrované! Na vlastních vnučkách vidím, že Lada nestárne, že je přitažlivý i pro dnešní děti. Velkou zásluhu na tom mají maminky a tatínkové, kteří svým potomkům čtou pohádky na dobrou noc.“

Radostné dětství, humorný nadhled a respekt k přírodě

Knížka Čáry máry fuk, ať jsem zase kluk! je oslavou radostného dětství, respektu k přírodě a humorného nadhledu na problémy každodenního života. Josef Lada to vyjádřil obrazy, Jiří Žáček verši. Oba autoři, byť se nikdy nepotkali, vytvářejí příjemný souzvuk. Jiří Žáček napsal čtyřicet básniček, které rozvíjejí základní motivy Ladových ilustrací, jako jsou kmotr Jíra, jaro, zima, cikáni, štědrovečerní, ledňáček, čerti, skřítci, hejkalové, kocour Mikeš, kozel Bobeš, hrušky… Klasické ladovské výjevy tak obohacuje o současný jazyk a pohled blízký dnešnímu dětskému čtenáři. Čáry máry fuk, ať jsem zase kluk! je knížka určená především dětem. Těm ukáže svět víl, hastrmanů a mluvících kocourků, které je nejen pobaví, ale pomohou jim rozvíjet fantazii, slovní zásobu i smysl pro humor. Ani dospělé však nenechá knížka chladnými. Kromě vzpomínky na dětství je naplní optimismem, ať už pomocí barev a malířského umu Josefa Lady, nebo pozitivním vyzněním veršů Jiřího Žáčka. Rodičům či prarodičům doporučujeme, aby si knížku společně s dětmi četli nejen o Vánocích. Knížky s Ladovými obrázky jsou totiž českým evergreenem.

Pro fajnšmekry

Josef Lada - spisovatel, karikaturista, malíř, ilustrátor, jevištní výtvarník

Josef Lada se narodil v rodině ševce v Hrusicích. Z Hrusic a okolí také čerpal řadu námětů svých obrazů. Josef Lada chodil do hrusické školy, ale učení ho moc nebavilo, kromě kreslení a přírodopisu. Ve 14 letech odešel do Prahy, aby se učil malířem pokojů a divadelních dekorací, ale tato práce byla pro něj příliš namáhavá, proto se nakonec vyučil knihařem-zlatičem. V kresbě byl samoukem, postupně si vyvinul osobitý styl s typickou silnou linkou a zaoblenými tvary postav. Protože od dětství neviděl na pravé oko, chybělo mu prostorové vidění. V roce 1904 týdeník Máj uveřejnil dvě kresbičky Josefa Lady. Téhož roku začal Josef Lada navštěvovat kreslířské kurzy profesora Jakesche. Po dalším roce dostal výuční list a usadil se natrvalo v Praze, kde se pokoušel živit jako kreslíř a karikaturista. Konečně na třetí pokus byl přijat k řádnému studiu na Uměleckoprůmyslové škole. Žáci této školy však nesměli publikovat, předměty ho nebavily a tak po půl roce ze školy odešel.

Dobrý voják Švejk vypadl ze štětce Josefa Lady!

Kromě mnoha pohádek a knih pro děti, které sám napsal (k nejznámějším patří Kocour Mikeš a O chytré kmotře lišce), ilustroval především Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (pro Švejka nakreslil 1339 kreseb) a další knihy od Jaroslava Haška, dále Tyrolské elegie, Krále Lávru a Epigramy od Karla Havlíčka Borovského, Erbenovy a Drdovy pohádky a další. Byl rovněž autorem výprav, scén a kostýmů k divadelním hrám i operám uváděným Národním divadlem a hlavním výtvarníkem úspěšného českého filmu režiséra Josefa Macha Hrátky s čertem z roku 1956, natočeného podle stejnojmenné pohádkové divadelní hry Jana Drdy. V oblasti výtvarného umění Lada vytvořil asi 400 volných obrazů a okolo 15 tisíc ilustrací. Ladovy ilustrace inspirovaly českého básníka Jaroslava Seiferta k napsání básnické sbírky Chlapec a hvězdy (1956). Sbírka je v podstatě malebným slovním doprovodem ke známým malířovým obrázkům. Josef Lada ilustroval knížky pro děti, dostával zakázky a těch přibývalo. Své kresby uveřejňoval v časopisech Besídka malých, Humoristické listy, Šibeničky a jiné. Byl stálým spolupracovníkem časopisů nakladatelství Melantrich, redigoval přílohu deníku České slovo - Kvítko z čertovy zahrátky.

Josef Lada – zakladatel moderní pohádky

Lada se stal spolu s Čapkem, Nezvalem a Vančurou jedním ze zakladatelů tzv. moderní pohádky v české literatuře a obdržel za svoje dílo roku 1947 titul národní umělec. K tvůrcům moderních pohádek se přiřadil zasazením pohádkových klasických postupů do realistických příběhů ze současnosti. Josef Lada se roku 1923 oženil s Hanou Budějickou (†1951) a měl s ní dvě dcery. Starší dcera Alena Ladová (1925–1992) byla rovněž ilustrátorka a malířka. O svém otci napsala knihu Můj táta Josef Lada, které bylo vydáno přes 9000 výtisků, v knize byly také použity ilustrace z jiných Ladových děl. Mladší dcera Eva zahynula při leteckém bombardování Prahy roku 1945. Josef Lada zemřel 14. 12. 1957 ve věku 69 let v Praze a je pochován na Olšanských hřbitovech.

Literární a malířské dílo Josefa Lady

Josef Lada byl především malíř, ale celý život tvořil v symbióze výtvarného a literárního projevu. Jeho kresby doprovázely verše pro děti od Seiferta či Hrubína, lidovou poezii, např. Říkadla nebo Halekačky naší Kačky, i umělecko-naučné publikace - Svět zvířat, Veselý přírodopis. Základem Ladových prací pro děti byla vyprávění jeho vlastním dětem. Vycházel ze známého vesnického prostředí, folklorní tradice, personifikuje svět zvířat, pracuje s nadsázkou. Uvedeme zde jen pár titulů, které ilustroval či jinak literárně zpracoval, je jich totiž hodně, Josef Lada byl velmi pilný, a přitom skromný člověk.

Moje abeceda (1910) ilustrovaná knížka pro začínající školáky, vydává se dodnes, jako podklad posloužila národní říkadla (jednalo se asi o první barevnou dětskou knížku tohoto druhu)
Kalamajka (1913) vydal spolu s Jaroslavem Haškem, obsahuje Ladovy říkanky s kresbami a Haškovy krátké anekdotické příběhy
Kocour Mikeš (1934–1936, čtyři díly – O Mikešovi, Do světa, Cirkus Mikeš a Kludský, Zlatý domov), pohádková kniha o mluvícím kocourkovi Mikešovi a jeho neuvěřitelných příhodách, které prožil sám i se svými kamarády, vepříkem Pašíkem a kozlem Bobešem
O chytré kmotře lišce (1937) pohádkové vyprávění o chytré lišce, která byla vychována mezi lidmi, naučila se mluvit a psát, a když se dostala na svobodu, proslavila se svými šprýmovnými kousky tak, že se nakonec stala vzorným hajným
Kronika mého života (1942) autorovy vzpomínky na dětství v Hrusicích, na hry s hrusickými kluky a děvčaty, na první malířské začátky, na svízelnou cestu za uměním a na zážitky a zkušenosti z práce malířské, spisovatelské a redaktorské
Můj přítel Švejk (posmrtně 1963) kreslený román, jehož text Lada vytvořil jako úpravu světově proslulého Haškova románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války pod své obrázky
Ladovy pohádky (1971) souborné vydání knih Bubáci a hastrmani, O chytré kmotře lišce a Nezbedné pohádky
Bajky (1975) obdoba a převyprávění Ezopových bajek
Velká kniha českých říkadel (2008) výběr nejznámějších českých lidových říkadel a písní s ilustracemi Josefa Lady
Hastrman v zimě (1957) poslední malířův obraz

Pro ladomily milá zpráva: v prosinci 2012 se bude v Galerii Portheimka na Praze 5 konat výstava zejména Ladovy rané tvorby, kdy ještě k divákům nepromlouval svým osobitým stylem, a proto je dnes veřejnosti nejméně známá.

Čáry máry fuk, ať jsem zase kluk!
Vydalo nakladatelství Portál, s. r. o. jako svou 2342. publikaci o 72 stranách
Ilustrace: Josef Lada (dědicové)
www. portal.cz
internet: obchod @portal.cz
Tel.: 283 028 202

Zdroj foto: Portál