Název románu Filipa Douška Hejno bez ptáků je odvozen od úvahy, zda celek je víc než součet částí. Je hejno víc než součet ptáků, kteří jej tvoří? A čím by bylo hejno bez ptáků? To však není jediné dilema a jediný paradox, na který čtenáři v knize narazí.
Lákají-li vás paradoxy a filosofická zamyšlení, neuspokojují-li vás jednoduché příběhy a jste-li hraví, je Hejno bez ptáků tou pravou volbou. Ne však volbou snadnou. Hned zkraje je totiž čtenář postaven před zásadní rozhodnutí. Po vyjmutí výtisku z desek zjistí, že knihy jsou dvě – bílá a černá, Příběh a Kniha. Návod k použití nikde. Čím tedy začít? Možností je hned několik – opatrný průzkum, intuice, rozum, chladný kalkul – každému dle libosti. A pak již nastává okamžik pravdy… nebo omylu.
Základními stavebními prvky Příběhu i Knihy jsou vztah Adama a Niny, hledání pravdy, posedlost objevitelů a géniů, kladení běžných i filosofických otázek, poznávání světa a nalézání sama sebe. Filip Doušek používá příběh nadaného matematika, doktoranda statistiky Adama, aby nás provedl ze západu na východ, vyvedl ze tmy na světlo, otevřel naši mysl a pomohl objevit slepou skvrnu, která nám brání vidět svět jinou perspektivou, než v jaké jsme byli vychováni. Na své cestě se Adam snaží o nalezení spojitostí mezi náhodnými neštěstími po celém světě, tento svůj projekt nazývá Faustomat a věnuje mu téměř veškerý čas. Dráhu mu zkříží záhady, které racionálně nelze vysvětlit, a dějí se mu věci, které, coby skeptik, zavile odmítá přijmout jako fakt. Troufale otevírá božskou otázku, experimentuje s city své přítelkyně Niny, furiantsky a přezíravě shlíží na méně inteligentní (dle jeho názoru) přátele, příbuzné a známé. Podaří se mu proplout tím chaosem bez újmy? A je to chaos vnější, nebo uvnitř jeho mysli?
Jestliže první dilema se týkalo volby, zda se začíst nejprve do bílé nebo černé knížky, další nastává po dočtení jednoho z těchto exemplářů. S ohledem na míru vašeho čtenářského požitku mi nepřísluší prozradit více…
Román, na kterém pracoval autor 12 let, je prošpikován filosofickými úvahami majícími původ v Adamově mysli, ale jejich kořeny sahají do hluboké minulosti, antiky, středověku a prorůstají dalšími staletími, která následovala. Prostřednictvím Adama k nám promlouvají Platón, Aristoteles, Nietzsche a další. Projevuje se autorova fascinace výjimečností a jakousi umanutostí spojenou s genialitou hraničící se šílenstvím či do něj přímo přesahující.
„A poznáte pravdu, a pravda vás připraví o rozum.“ (Aldous Huxley) Zdá se, že hledající stejně nemá na výběr, neboť „Ten, kdo žije bez bláznovství, není tak moudrý, jak se mu může zdát.“ (Francois de La Rochefoucauld)
Toto jsou pouze dva z mnoha citátů, které doprovázejí každou kapitolu Příběhu i Knihy. Bohatství myšlenek a významů v nich skryté je, zdá se, nahromaděno velice pečlivě.
Vnímání protikladů již na první pohled zrcadlí elegantní černobílá vazba obou knížek, stejnou úpravu mají i stránky, text a vlepené textilní záložky. Patřím mezi čtenáře, kteří tuto důležitou drobnost, kdy záložka je přímo součástí výtisku, velmi oceňují. Zejména u knih, jež nelze přečíst na jeden zátah, u kterých se musí přemýšlet a získané informace postupně vstřebávat.
Neobvyklé je řešení toku textu, určité úseky nutí čtenáře knihu přetočit o 90 stupňů ve směru hodinových ručiček (nebo zpět), ale i tato zvláštnost má svůj význam a pomáhá v orientaci při zdolávání přechodů přes propast času.
Styl, jaký spisovatel používá, také není jednotný. Mísí se v něm úvahy hlavního hrdiny s popisem jeho životního příběhu, do toho zasahuje vyprávění starého muže, který o Adamovi ví snad víc, než on sám, a text doplňují faktické informace o kontroverzních uměleckých dílech a fantastických vědeckých objevech.
Tato směsice může čtenáře odradit, ale i inspirovat. Možná nebude hned všemu rozumět, ale i poznání vlastní nevědomosti může člověka obohatit.
Hejno bez ptáků, Kniha a Příběh, černá a bílá, pravda a omyl...
Přijmeme-li předkládanou tezi, že „Pravda je omyl“, tak černá je i bílou a Kniha je i Příběhem. Někdy postačí změnit úhel pohledu a opustit „poklidné“ vody společenských konvencí. Pak se nám může podařit vyhnout se situaci, kdy „…příliš dlouho hledíme na dveře, které se zavírají, takže si pozdě všimneme těch, které jsou otevřené.“ (Alexander Graham Bell)
Hejno bez ptáků
Autor: Filip Doušek
Žánr: román
Nakladatelství: Toito
Rok vydání: 2012, v prodeji od 19.12.2012
Počet stran: 449+133
Hodnocení: 95%
| < Předchozí | Další > |
|---|
Výtvarník Tomáš Řízek se vloni na podzim téměř odstěhoval do Asie. Vystavoval tam své obrazy a ilustrace, podnikl několik výtvarných dílen a přenášek. Tak jsme se ho zeptali, jak jeho asijské putování dopadlo. 
Po delší době, tedy přesně po roce, se Hudební scéna Městského divadla rozezvučela muzikálem, který mněl svou první premiéru těsně před zavřením divadel v nastávající pandemii korona viru.
Patříte-li k filmovým, případně komiksovým fanouškům, určitě víte, že Avengers jsou jedním z nejočekávanějších titulů, které se na nás v letošním roce chystají. A očekávaní nejsou malá. Spíše televizní režisér Joss Whedon tedy pře...