Kultura21.cz

O dějinách středověkého umění jsme si mohli přečíst ledasco, mnohá díla - malířská i sochařská - si bez překážek prohlédneme v galeriích či muzeích, avšak jedna důležitá oblast zůstává povětšinou skryta. Jedná se o nádherně vyzdobené rukopisy, které se na veřejnosti objevují málokdy (a ani tehdy si v nich nesmíme zalistovat). Ani pojednání, která by povědomí o nich šířila, nenalezneme mnoho. K nejnovějším patří skvostně vytištěná obrazová publikace Krása českých iluminovaných rukopisů, kterou přichystal Pavel Brodský.

Přitom v názvu knihy nalézám víc než symbolický odkaz na předního znalce středověkého umění Josefa Krásu, jenž právě průzkumu rukopisů věnoval celou svou odbornou dráhu a na jehož zjištění se Brodský průběžně odvolává. Název však současně prozrazuje zacílení Brodského publikace: nestaví na textu, nýbrž na početných ilustracích (je jich rovných pět stovek) a jejich kráse.

Stručné úvodní studie pak vystupují jako komentáře k obrazové příloze, která zabírá více než dvě třetiny knihy. Uzavírají ji soupisy vyobrazení včetně místa uložení: všimneme si, že mnohá původem česká díla jsou dnes uložena v zahraničí, v Polsku, Rakousku i jinde. V knize dále nalezneme jmenný i věcný rejstřík, slovníček odborných termínů, které se v knize vyskytují, a konečně přehled dosud vydaných studií a knih, které se týkají dané problematiky. Na příklad od výše zmíněného Josefa Krásy nalezneme na šedesát položek.

Co se ze čtyř úvodních textů, vesměs stručných, několikastránkových, dovíme? Autor postupně přiblíží typologii výzdoby, počínaje pojetím iniciál (tedy vyzdobených úvodních písmen) a konče rozsáhlejšími iluminacemi, zabývá se figurálním pojetím i ornamenty. Poté čtenáře seznámí s procesem vzniku rukopisů, které nejprve musel někdo financovat - a pak je někdo sepsat i opatřit malbami.

Na rozdíl od vlastníků však ti, kteří rukopisy vytvářeli, zůstávají povětšinou anonymní, nanejvýš je známá příslušná dílna, v níž vznikaly. Rukopisné knihy bývaly vzácné, málokdo si je mohl dovolit. Jednalo se totiž o objednávky mimořádně nákladné, takže si je mohli dovolit jedině velmoži světští i církevní - měly cenu několika domů, dokonce snad celého panství.

Co převažovalo? Samozřejmě to byly bible (zvlášť cenná je bible patřící králi Václavu IV.), také graduály, tedy soubory sborových zpěvů s notovými záznamy, ale objevují se i témata profánní. Avšak i výzdobu náboženských spisů provázejí zcela nenáboženské motivy, často divoká zvířena a fantaskní monstra. Podrobněji se této záležitosti dotkl František Šmahel v nedávno vydané knize Diví lidé (v imaginaci) pozdního středověku, též recenzované na tomto webu.

Z přehledové stati o vývoji knižní malby se dovíme, že nejstarší doklady (včetně Vyšehradského kodexu), ač se vážou k českému prostředí, vznikaly mimo ně, a nelze je tudíž považovat za produkt zdejších umělců. O tvorbě iluminovaných rukopisů na českém území lze uvažovat až od 12. století, k největšímu rozkvětu dochází za vlády Lucemburků. Vynález knihtisku sice uzavřel éru pracně vyhotovených rukopisů, avšak třeba nádherně zdobené graduály vznikají až do počátku 17. století.

Budeme-li hodnocenou knihou vnímavě listovat, doprovodné reprodukce upoutají nejen dokonale zvládnutým písařským uměním (kaligraficky vyvedené písmo bylo zpravidla členěno do dvou sloupců na stránce), ale zejména malířskou zručností i nápaditostí. Vynoří se před námi téměř neznámý výtvarný odkaz minulosti. Doslovná pastva pro oči… Pokud bychom však zatoužili po dalších informacích, pak nezbývá než doporučit před bezmála čtvrtstoletím vydaný sborník Krásových průkopnických studií České iluminované rukopisy 13. - 16. století.

Pavel Brodský: Krása českých iluminovaných rukopisů
Vydala Academia, Praha 2012. 368 stran.

Hodnocení: 100 %

Foto: Academia, www.kvmuz.cz, www.radio.cz, www.muzeumtgm.cz