Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Co když se v běhu svého života dozvíte zásadní fakt o tom, že co jste považovali za pravdu, tak úplně pravdou není? Že žena, kterou považujete za svou matku, vaší matkou není? O to horší situace je, když musíte čekat desítky let na odkrytí přísně tajných svazků policie, abyste odhalili, kdo vás připravil o vlastního rodiče.

Anka, naše hlavní hrdinka a průvodkyně po událostech druhé půlky dvacátého století, to v životě neměla lehké. Její otec se o ni nikdy nezajímal, stejně jako o její další dva sourozence a žena po jeho boku, jak se Anka dozvídá, není její biologickou matkou. Tak kde se poděla její maminka? Ta brzy po narození Ančiny mladší sestry umírá za velice nejasných okolností.
Otec v té době šplhal po stranickém komunistickém žebříčku a nemohl přenést přes srdce, že je jeho žena věřící a vede k tomu i jejich děti. Mohla by to být příčina, a pokud ano, znamenalo by to, že vrahem je samotný manžel?
Kniha předkládá Ančin životní příběh. Jak z vesnice v patnácti odchází pracovat do blízkého Zlína, kde potkává matčinu sestru Jitku a poznává další členy své rodiny, kterou nikdy neměla poznat. Anka se sama za sebe bije, jak to jen jde, aby si zajistila lepší život a doplnila si vzdělání, které ji otec odepřel.
Anka dospívá a čím dál tím víc je jasné, že tehdejší vláda komunistické strany ji není po chuti a nemůže se s nespravedlností, která všude vládne, smířit. „Zatím tu byla jen závist, že někdo má a jiný ne, a také nenávist, že někdo měl a už nemá. Nad tím vším vládli ti, co mají, ale nepatří jim to.“

Nemůžete jinak, než s Ankou velice soucítit. A sledovat, jak se z malého děvčátka stává sebevědomá žena, která sama vychovává své děti. S manželem se dostávají na tři roky do Leningradu, kde její znechucení z režimu graduje. Rusko, ke kterému se vzhlíželo, ale nebylo absolutně proč, jelikož tamní podmínky byly ještě horší než u nás. „Na ulicích bylo neútulno nejen vlivem absence jiné než černošedé barvy, ale i zamračených chodců, kteří ztratili úsměv na tváři před dvaceti lety.“
Léta plynou a Anka stále hledá pravdu o matčině smrti, tu se dozví, až po odkrytí spisů STB s nálepkou „přísně tajné“ po roce 2000. A pravda je dosti překvapivá.

Olina Táborská přináší příběh, který je z velké části pravdivý, z toho vás musí mrazit. Zvlášť při pomyšlení, že podobných příběhů muselo být daleko více. Název ve vás může evokovat spíše nějaký detektivní thriller (i když svým způsobem to o pátrání je), ale je to spíše kronika jednoho života na podkladu historických událostí české novodobé historie. V každém případě budete překvapeni, až se dočtete, co název znamená.
Závěr knihy, kdy Anka (autorka) vysvětluje, proč svůj příběh sepsala, bych klidně vynechala, stejně jako některé části byly až příliš doslovné, přesto, že čtenář by se jistě dovtípil z kontextu. Výborné naopak bylo v přímých řečech použití hanáckého nářečí.
Tak pojďte postupně s Ankou odhalit její životní tajemství.

Hlas pro vraha
Autor: Olina Táborská
Žánr: román
Nakladatelství: Motto
Rok vydání: 2015
Počet stran: 464
Hodnocení: 70 %                

http://www.motto.cz/hlas-pro-vraha-1/

Zdroj foto: www.motto.cz