Jan Calábek byl průkopníkem populárně vědeckého filmu

Jan Calábek byl průkopníkem populárně vědeckého filmu

calabek obalka 200Nalezneme stále mnoho lidí, kteří přes své mimořádné zásluhy o nejrůznější obory lidského vědění zůstávají širší veřejnosti neznámí. Patří mezi ně profesor obecné botaniky Jan Calábek (1903-1992), celoživotně spjatý s brněnským prostředím. Jeho zásluha spočívá v tom, že své zaměření propojil s filmem - a podivuhodný svět rostlin, zvláště pak jejich růst a pohyby, zachytil na filmovém pásu.


Už ve 20. letech propracoval na svou dobu unikátní časosběrné natáčení, které umožňovalo zrychleně sledovat pomalé, pro lidské oko téměř nehybné děje. Zájemci si jeho dílo mohou připomenout jak díky výstavě uspořádané v brněnské Moravské galerii, tak zásluhou publikace o Calábkových tvůrčích osudech, kterou sepsala kurátorka výstavy Pavlína Vogelová. Nazvala ji jednoduše - Jan Calábek.

Z cenného pojednání, vydaného v témže svazku jak v českém, tak anglickém znění, se dovíme překvapivé zajímavosti, které dokládají Calábkovu houževnatost, s jakou prosazoval své záměry. Pojímal svá díla nejen jako vzdělávací pomůcku (mnohá koncipoval jako výukový doplněk pro rozličné stupně a typy škol), ale především jako popularizační dokumenty, které měly oslovit nejširší veřejnost.

Calábek se totiž do přírody nevydává jen proto, aby opěvoval její krásu (i když pro tyto hodnoty má také pochopení), chce diváka vést k hlubšímu poznání rostlinstva. Proto záběry pořízené v přírodě prokládá záznamem laboratorních pokusů, které zachycují, jak rostlinné semeno klíčí, jak se prodírá skrze pevné hmoty, jakými tajuplnostmi se rostlinná říše vyznačuje. Proto začleňuje vysvětlující komentáře, které popisují a vysvětlují zachycené události, vsazují je do širších souvislostí.

calabek1

Pavlína Vogelová totiž zjišťuje Calábkův mezinárodní věhlas, v zahraničí je považován za jednoho ze zakladatelů vědecké kinematografie - po boku takových osobností jako Jean Painlevé. Paradoxně to byla 50. léta, kdy Calábek dosáhl největších poct, kdy se účastnil zahraničních přehlídek a dopisoval si s kolegy odtud, zejména z Francie. Není však nikde objasněno, jak se mu to v době prosycené podezíráním a špionománií podařilo.

Výtvarné i vědecké kvality se mu právě tehdy daří sloučit do vyváženého tvaru a jeho nejzdařilejší dokumenty (Jak roste chléb, Povrchové napětí, Rostlina a voda, Pohyby rostlin) by možná fascinovaly i dnes. Autorka shrnuje, že "Calábek ve svých filmech pracuje s variabilní délkou sekvencí, které bývají využity k zdůraznění důležitých a vypjatých okamžiků. Dominuje symbolika asociativní formy střihu, prostor i čas zcela nezávislé na reálném časoprostoru, čistota pohledu nezasahující do podstaty zkoumané a pozorované věci." (s. 70)

calabek obalka

Zatímco Pavlína Vogelová prozkoumala hlavně estetické hodnoty Calábkovy tvorby, další přispěvovatelé se dotýkají jiných oblastí. Jiří Hřib, sám Calábkův žák, přibližuje, co vlastně Calábek ve svých filmech zkoumal a ukazoval (biokoloidy, aktivity rostoucího rostlinného pletiva, druhy pohybů rostlin). Alice Růžičková pak doplnila doslov, kde z koláže Calábkových komentářů, jak zazněly ve filmech, stvořila jakýsi průřez vědcovým celoživotním odkazem. Vždyť Calábek bral kameru do ruky bezmála šedesát let!

Publikace je svědomitě připravená. Vedle podrobné filmografie, která zahrnuje jak Calábkovy filmy, tak filmy o něm, přináší též soupis jeho statí (a třeba rozsáhlá studie o vzniku a vývoji vědecké kinematografie v Brně by si určitě zasloužila vyjmutí ze stěží dostupné univerzitní tiskoviny). Autoři jednotlivých textů prostudovali nejen dostupné filmy, ale také jejich ohlas, zohledňují i archivní dokumenty. Jen je škoda, že o Calábkovi jako člověku, o jeho povaze a názorech, o jeho soukromí se dovíme pramálo. Připomíná spíše dopodrobna rozpitvávaný muzejní exponát.

Televizní dokument o Calábkovi zde: 


Výstavu o Janu Calábkovi pořádá Moravská galerie v Brně ve dnech 26. dubna až 28. července 2013.

Pavlína Vogelová: Jan Calábek
Překlad do angličtiny: Irma Charvátová, Tony Long, Graeme Dibble a Suzanne Dibble.
Vydaly Akademie múzických umění v Praze a Moravská galerie v Brně roku 2013. 304 strany.
Hodnocení: 80 %

Foto: kniha, Moravská galerie, www.muni.cz


 

Soutěže

Za časů ušatých čepic…

Jo, jo, to bývaly časy. Venku nasněžilo, mráz lezl za nehty, děti sáňkovaly a koulovaly se, oblečení samý sníh a boty promáčené, dobře bylo. Prý tehdy světem chodil medvědář, který na poutích a jarmarcích předváděl svého medvěda.
Jonathan Livingston

Krása vsakující se do míst, kde žijeme...

Začala bych duchem místa. Odkazem mých předků. Nalezením svých silných míst. A začala kolem sebe tvořit krásu, která se podle autorky bude vsakovat do místa, na kterém žijeme. Zamyslela jsem se. Znáte ty lidi, kteří umí udělat domov kdekoliv? U kterých je vám krásně, protože z ničeho udělali mnoho? Tak tady bych si byla jistá, že tito lidé vědí, kam náleží.
GRADA
Banner
CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online, ebooky zdarma, eknihy ke stažení

Videorecenze knih

Rozhovor

Občas to hraničí s akousi schizofréniou, říká o své práci operní pěvec Šimon Svitok

simon svitok perexBylo to začátkem loňského roku,  co barytonista Šimon Svitok, sólista a zároveň umělecký šéf Státní opery Banská Bystrica, oslavil dvacet let působení na divadelní scéně. Bylo to pěkné výročí a tak jsem tomu věnoval několik člán...

Hledat

Sylva Lauerová: V románu Hodina zmijí své pokušení hrát si se čtenáři posouvám až k hranici dokonalosti

Fanoušci spisovatelky Sylvy Lauerové se po třech letech konečně dočkali a jejich radost může být hned dvojnásobná. Je to jen pár týdnů, co vyšla její sbírka poezie s názvem Klóketen a nyní se na knižních pultech objevil i nový román Hodina zmijí.

Z archivu...

Čtěte také...

Na život a na smrt

world of warcraft 200Dlouhé zimní večery strávené se superhrami od nejlepšího herního vydavatele na trhu, Blizzard. Tak si pamatuju svoje dětská léta. Jednou z těch her byla i pecka, kde jste mohli za hnusné zelené nestvůry – orky...


Literatura

Depresivní mrzutý advokát a beznadějný případ – detektivní román Nevědomý svědek

nevedomy svedekI tak lze charakterizovat román Nevědomý svědek italského spisovatele, soudce a senátora Gianrika Carofiglia. Jeho hlavní hrdina – advokát Guido Guerrieri – neprožívá dobré období. Opustila ho žena ...

Divadlo

Konec mafiánů Na zábradlí

chlapci200Moje první návštěva pražského Divadla Na zábradlí po rekonstrukci mě zavedla na hru Dobří chlapci. Pod názvem je možné si představit mnoho variací o tom, o jaké dobré chlapce jde. Realita je ovšem taková, že si divadlo vzalo na paškál samotné mafi...

Film

V šedesáti letech zpátky do ringu

zpatky do ringu 200Film Zpátky do ringu (2013) je velmi originální od začátku do konce. Není zrovna obvyklé, aby lidé na sklonku svého života chtěli zápasit v ringu, a přitom ani jednou neusnuli. Jenže staré křivdy dokážou rozpumpov...