Přítelkyně z domu smutku čte Jana Štepánková
Banner

Přítelkyně z domu smutku čte Jana Štepánková

Tisk

pritelkyne perexKnihu Evy Kantůrkové jsem četla, viděla jsem i její televizní zpracování s Ivanou Chýlkovou v hlavní roli. Jenže já ráda naslouchám, ráda „čtu ušima“. Proto jsem přivítala vydání knihy Přítelkyně z domu smutku na „empétrojce“. Mne totiž poslech – v tomto případě četba, ne dramatizace – přináší další nečekané zážitky. 

 

 

Když čtu, představuji si, pohybuji se však pořád v okruhu svých znalostí, jsem zacyklená sama v sobě, mé představy odpovídají mým zkušenostem, také se musím soustředit na písmenka, což mému vnitřnímu zraku trošku omezuje kapacitu. Když naslouchám, mé oči odpočívají a já si představuji, přímo za víčky sleduji příběh, který narůstá, košatí a modeluje se přímo opticky. A interpret mne svým hlasem osvobozuje (částečně) od onoho vnitřního zacyklení. Jako kdyby mi vedle autora textu ještě i on předával vlastní zkušenosti a znalosti, jichž nabyl. 

Neváhala jsem a příběh Evy Kantůrkové – pro mne zdrcující, vlastně šílený, nepředstavitelný – jsem si poslechla. Neopakovatelně jej čte Jana Štepánková. Vykresluje před vámi jednotlivé postavy, zcela jasně modeluje jejich obrysy, formuje jejich chování, charaktery tak, jak je autorka v knize zpodobnila. Při poslechu jsem zjistila, že některé pasáže jsem při četbě asi vnímala jinak, některých jsem si možná díky nepozornému čtení nevšimla. Při poslechu totiž musí být člověk soustředěn, zároveň má však větší šanci jeho fantazie, může růst bez toho, že by dávala pozor, zda to či ono písmenko čte správně. 

Přítelkyně z domu smutku jsou autobiografickým dílem, vzniklo, jak říká autorka, živelně. Odhaluje svět, který žádná z žen, snad kromě patologických průšvihářek, nechce poznat – svět v cele a svět bez svobody. Hrdinka je nesmyslně obžalována a ve vězení se potkává s ženami, které by za normálních okolností nepotkala, které by nikdy nepoznala. Objevuje v prostředí plném násilí a pocitů bezmoci, nachází jiný svět, svět obnaženého lidství. Kniha mi dala mnoho podnětů k zamyšlení, díky Janě Štěpánkové, která ji načetla pro Český rozhlas, se mé dojmy zostřily, vyplynuly jiné motivy, vyjevily se mi jinak i charaktery některých postav, než jak se mi jevily při čtení. 

Jde o výjimečný text, reprodukovaný skvělým interpretem, v režii zkušené režisérky. Jak by toto mohlo dopadnout jinak, než skvěle.

Proto – máte-li rádi audioknihy, určitě si tuto nenechte ujít. Poznáte – i ti, kdo knihu četli či viděli televizní inscenaci – že Přítelkyně z domu smutku jste ještě pořádně neznali. Jana Štěpánková vám je skvěle představí a vymaluje.  Nahrávka vznikla v roce 1992, nyní je tedy k mání i na nosičích. 

Ukázka: http://www.radioservis-as.cz/katalog/mp3/pritelkyne.mp3 

Přítelkyně z domu smutku 

pritelkyne z domu smutku.png


Interpret: Jana Štěpánková
Žánr: audiokniha 
Stopáž: 5 hodin 16 minut
Vydavatelství: JAZZ Music, s. r. o. ve spolupráci s Radioservisem, a. s. v roce 2013 
Hodnocení: 93 % 

Zdroj foto: www.radioservis-as.cz

( 1 hlas )

 

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Slon v Polívce vychází na CD a více o prozrazuje Jiří Holub

holub 200Přinášíme vám rozhovor s Jiřím Holubem, který je nejen o jeho počinu Slon v polívce.

...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Čtěte také...

Princ Harry poprvé vypráví svůj příběh

nahradnik audiokniha200Princ Harry poprvé vypráví svůj příběh – a svou cestu popisuje se syrovou, neochvějnou upřímností. Náhradník je přelomovým titulem plným pochopení, odhalení, sebezpytování a těžce vydobytého poznání o nekonečné síle lásky ...


Výtvarné umění

La Realidad de Zlin aneb Zlín očima cizince

zlin 200Od 13. srpna bude ve zlínském Zlatém jablku k vidění výstava fotografií s názvem La Realidad de Zlin aneb Zlín očima cizince. Stojí za ní především vizážistka Misha Haba, dále fotograf Jan Salač a kamer...

Divadlo

Den otevřených dveří ve Švandově divadle

svandovo divadlo200Oblíbený Den otevřených dveří chystá 21. září Švandovo divadlo na Smíchově. Veřejnosti nabídne komentované prohlídky vedené herečkami, herci i ředitelem divadla Danielem Hrbkem. Chybět nebudou písňové a taneční ukázky z nejnovější ins...

Film

Kritiky očekávaný film Dítě číslo 44 míří do kin

44 perexFilm Dítě číslo 44 s podtitulem Jak najít vraha v zemi, kde vraždy neexistují, se točil před dvěma lety v Praze a také v dalších českých městech. Na natáčení se významně podílelo pražské filmové studio Barrandov, kde v...