Knihu Evy Kantůrkové jsem četla, viděla jsem i její televizní zpracování s Ivanou Chýlkovou v hlavní roli. Jenže já ráda naslouchám, ráda „čtu ušima“. Proto jsem přivítala vydání knihy Přítelkyně z domu smutku na „empétrojce“. Mne totiž poslech – v tomto případě četba, ne dramatizace – přináší další nečekané zážitky.
Když čtu, představuji si, pohybuji se však pořád v okruhu svých znalostí, jsem zacyklená sama v sobě, mé představy odpovídají mým zkušenostem, také se musím soustředit na písmenka, což mému vnitřnímu zraku trošku omezuje kapacitu. Když naslouchám, mé oči odpočívají a já si představuji, přímo za víčky sleduji příběh, který narůstá, košatí a modeluje se přímo opticky. A interpret mne svým hlasem osvobozuje (částečně) od onoho vnitřního zacyklení. Jako kdyby mi vedle autora textu ještě i on předával vlastní zkušenosti a znalosti, jichž nabyl.
Neváhala jsem a příběh Evy Kantůrkové – pro mne zdrcující, vlastně šílený, nepředstavitelný – jsem si poslechla. Neopakovatelně jej čte Jana Štepánková. Vykresluje před vámi jednotlivé postavy, zcela jasně modeluje jejich obrysy, formuje jejich chování, charaktery tak, jak je autorka v knize zpodobnila. Při poslechu jsem zjistila, že některé pasáže jsem při četbě asi vnímala jinak, některých jsem si možná díky nepozornému čtení nevšimla. Při poslechu totiž musí být člověk soustředěn, zároveň má však větší šanci jeho fantazie, může růst bez toho, že by dávala pozor, zda to či ono písmenko čte správně.
Přítelkyně z domu smutku jsou autobiografickým dílem, vzniklo, jak říká autorka, živelně. Odhaluje svět, který žádná z žen, snad kromě patologických průšvihářek, nechce poznat – svět v cele a svět bez svobody. Hrdinka je nesmyslně obžalována a ve vězení se potkává s ženami, které by za normálních okolností nepotkala, které by nikdy nepoznala. Objevuje v prostředí plném násilí a pocitů bezmoci, nachází jiný svět, svět obnaženého lidství. Kniha mi dala mnoho podnětů k zamyšlení, díky Janě Štěpánkové, která ji načetla pro Český rozhlas, se mé dojmy zostřily, vyplynuly jiné motivy, vyjevily se mi jinak i charaktery některých postav, než jak se mi jevily při čtení.
Jde o výjimečný text, reprodukovaný skvělým interpretem, v režii zkušené režisérky. Jak by toto mohlo dopadnout jinak, než skvěle.
Proto – máte-li rádi audioknihy, určitě si tuto nenechte ujít. Poznáte – i ti, kdo knihu četli či viděli televizní inscenaci – že Přítelkyně z domu smutku jste ještě pořádně neznali. Jana Štěpánková vám je skvěle představí a vymaluje. Nahrávka vznikla v roce 1992, nyní je tedy k mání i na nosičích.
Ukázka: http://www.radioservis-as.cz/katalog/mp3/pritelkyne.mp3
Přítelkyně z domu smutku

Interpret: Jana Štěpánková
Žánr: audiokniha
Stopáž: 5 hodin 16 minut
Vydavatelství: JAZZ Music, s. r. o. ve spolupráci s Radioservisem, a. s. v roce 2013
Hodnocení: 93 %
Zdroj foto: www.radioservis-as.cz
( 1 hlas )
| < Předchozí | Další > |
|---|





Přinášíme vám rozhovor s Jiřím Holubem, který je nejen o jeho počinu Slon v polívce.
Princ Harry poprvé vypráví svůj příběh – a svou cestu popisuje se syrovou, neochvějnou upřímností. Náhradník je přelomovým titulem plným pochopení, odhalení, sebezpytování a těžce vydobytého poznání o nekonečné síle lásky ...
Od 13. srpna bude ve zlínském Zlatém jablku k vidění výstava fotografií s názvem La Realidad de Zlin aneb Zlín očima cizince. Stojí za ní především vizážistka Misha Haba, dále fotograf Jan Salač a kamer...
Oblíbený Den otevřených dveří chystá 21. září Švandovo divadlo na Smíchově. Veřejnosti nabídne komentované prohlídky vedené herečkami, herci i ředitelem divadla Danielem Hrbkem. Chybět nebudou písňové a taneční ukázky z nejnovější ins...
Film Dítě číslo 44 s podtitulem Jak najít vraha v zemi, kde vraždy neexistují, se točil před dvěma lety v Praze a také v dalších českých městech. Na natáčení se významně podílelo pražské filmové studio Barrandov, kde v...