Kultura21.cz

Již po čtyřicáté se do Uherského Hradiště sjeli na přelomu července a srpna, konkrétně od 25. 7. do 2. 8. 2014 fanoušci filmu. Konkrétněji filmoví fajnšmekři, protože poznávacím znakem „filmovky“ jsou filmové lahůdky novějšího i staršího data výroby, odborné přednášky, bohatý doprovodný program.
Je záhodno, aby dámě, a tou čtyřicetiletá filmovka bezesporu je, k významnému životnímu jubileu popřála nějaká osobnost, která by celé oslavě dodala punc významné akce. Tuto pomyslnou roli „VIP gratulanta“ a současně toho, kdo celou akci zahájí, přijal britský režisér Peter Greenway. Režisér, který je filmovým fajnšmekrům důvěrně znám díky svým filmům Umělcova smlouva, Zet a dvě nuly nebo Kuchař, zloděj, jeho žena její milenec. Premiéry promítání v naší republice se dočkal jeho dva roky starý film Goltzius a společnost Pelikán.

Trailer – Goltzius a společnost Pelikán

Na oslavě čtyřicátin filmovky zněla z promítacích pláten velmi často španělština, neboť sekce Fokus se letos zaměřila na průřez španělskou kinematografií. Diváci tak měli možnost zhlédnout filmy španělského národního žánru espanolada, konkrétně třeba Palomské posvícení, Šibeničník, Los Tarantos, Carmen, Samota, Žena bez piana - v tomto filmu si zahrál i český herec Jan Budař nebo Diamantový blesk.

Trailer – Žena bez piana
 

Letní filmová škola je jedna velká inventarizace, oprašování a ometávání pavučin z filmových kopií. Filmovkový divák byl letos proškolen z děl španělských režisérů Luise Garcíi Berlanga, kdy se na plátna hradišťských projekčních sálů dostaly jeho filmy Calabuch, Svátek dobročinnosti, Kat a jiné dále potoma Augustí Villarongy, jeho tvorbu představila jeho díla Za sklem, Moře, Černý chléb a další.
Půlnoc není na filmovce rozhodně časem, kdy se chodí spát. Pokud není divák ještě znaven celodenním sledováním filmů, může zavítat na film ze sekce Půlnoční delikatesy. I v této sekci byly uvedeny filmy, konkrétně horory původem z Pyrenejského poloostrova. Diváci z kategorie nespavců se tak mohli „dorazit“ filmy jako Hrůzné zrůdy, Útok slepých mrtvol, Den šelmy, [Rec] a mnohými dalšími.
Každoročně bývá na filmovce vyseknuta poklona jednomu dvěma velikánům filmu. Kromě osobně přítomného Petera Greenwaye se letos vzdával hold Robertu Bressonovi. Diváci tak mohli zhlédnout například jeho filmy Andělé hříchu, Dámy z Bolouňského lesíku, Kapsář, Proces Jany z Arku a jiné.
Ve třicátých letech minulého století se v Americe zrodil fenomén screwballové komedie. Komedie bláznivé až ztřeštěné, komedie tak svébytné, že bylo rozhodnuto o tom, věnovat na jubilejní filmovce tomuto žánru samostatnou sekci. A díky této sekci se z archívů znovu na plátna kin dostaly filmy jako třeba Stalo se jedné noci, Její komorník, Leopardí žena, Ztřeštěná, Příběh z Filadelfie.

Trailer - Leopardí žena
 

Největší popularitu si za dobu trvání filmovky nejspíš získala sekce Film a živá hudba. Filmy němé éry doprovází přímo na pódiu kapely. Vznikají tak jedinečná, svébytná a především neopakovatelná díla. Letos vznikly filmovo-hudební dvojice, kdy filmová Salome tančila na hudbu dvojice hudebníků Tomáš Palucha, film Rozmary osudu ozvučili chlapci z kapely Zrní, film Bella Donna, travička doprovodili DVA, o zvukovou stránku filmu Svůdná kouzelnice se postarali Ghost of You, Bratři Orffové kralovali na pódiu a na současně na plátně Žena beze studu.
Filmovkové Spektrum, tedy sekce s tímto názvem se letos zaměřila na britský sociální film, kdy na plátnech tento žánr reprezentovaly filmy jako Sobecký obr, Fish tank, Rozbitý svět, Můj bratr ďábel, Everyday a další.

Trailer – The Selfish Giant

Dále se v této sekci zaostřilo na vpravdě choulostivou tematiku, a to explicitní zobrazování hard erotiky a pornografických scén ve filmu, a zda může být pornografie uměním. Diváci mohli spekulovat o výše zmíněných otázkách nad filmy Klip, Devět písní, Shortbus, Chlípné deníky, Sladký život kurev a jinými.
Sekce Spektrum se letos zaměřila i na talentovaného režiséra, rodáka z Brightonu Seana Ellise a uvedla jeho filmy Cashback, Střepy v hlavě a Metro Manila.
Filmovky se měl osobně zúčastnit americký režisér Todd Solondz, bohužel se včas filmovka musela obejít bez něj. Slabou náplastí na jeho nepřítomnost byly jeho filmy  Vítejte v domečku pro panenky, Štěstí, Palindromy, Černý kůň a další.
Filmové putování po zemích bývalé visegrádské čtverky, ukotvené v sekci Visegrádský horizont se zastavovalo v jednotlivých zemích a představovaly se novinky tamních kinematografií. Zastavení se konalo ve stanici „sci-fi“, kde se na plátna dostaly filmy jako Krakatit, Vynález zkázy, Ikarie XB 1, Vlčí bouda.
Visegrádská zastavení se konala i u dvou filmových osobnostní. To první se konalo u Alexandera Hackeschmieda, režišéra, který se mimo jiné podílel na výrobě reklamních spotů pro firmu Baťa, a to Silnice zpívá a Kolem dokola. Současně měli diváci tu možnost vidět jeho díla z dob, kdy již žil v Americe, a to Zapomenutá vesnice, Soukromý život kočky, Odpolední osidla a jiné.

Nejen filmy (a pivem) je divák na filmovce živ
Filmovka není jen o filmech. Organizátoři myslí i na to, že divák nemá zadek železný, občas je potřeba protáhnout ztuhlé svaly a ulevit unaveným očím. Sérii koncertů zahájil bravurní Dan Bárta a Robert Balzar Trio, následoval ho Peter Lipa band. Dále se na pódiu vystřídali Priessnitz, Prago Union, Ivan Hlas, DVA nebo třeba Zrní. Budiž pořadatelé pochváleni za to, že koncerty přesunuli z klubu Mír, kapacitně nedostačujícího a se zvukařem, který dokázal občas koncert docela zazdít, na Masarykovo náměstí.
Filmovka si ke svým kulatinám jako dárek nadělila retrospektivní výstavu V hlavní roli Filmovka. U panelů umístěných před kinem Hvězda mohli účastníci filmovky (nostalgicky) zavzpomínat na ročníky nedávno uplynulé i ty, na které jsou už dávnou minulostí. Peter Greenaway přivezl kromě svého nejnovějšího filmu do Hradiště i soubor kreseb, jež budou použity v jeho dalším filmu Ejzenštejn v Guanajuatu.

Že je z filmovky už dáma v letech se projevilo na délce každodenních oslav, tedy tanečních párty ve Smetanových sadech. Striktní ukončení tanečních večírků ve stanu přesně s úderem druhé hodiny ranní napovídalo, že už ty akce nejsou co „zamlada“, kdy to v hradišťském parku mezi kinem Hvězda a klubem Mír tepalo až do ranních hodin a nejeden účastník filmovky šel z taneční party rovnou na první ranní film. Ale vynalézaví účastníci si poradili i s pro ně nemilou skutečností, že od druhé hodiny ranní v podstatě nebylo kde „pařit“. V nejhorším případě zakotvili na sluncem rozpálené dlažbě před Mírem, pivo chutnalo stejně dobře i tam a místo nic neubíralo na úrovni diskuzí o zhlédnutých filmech.
Co však zůstalo stejné jako v předchozích ročnících, je oblíbené místo k festivalovému zevlování a rozebírání filmů. Tím je trávník mezi kinem Hvězda a klubem Mír, velmi frekventovaný meeting point a místo se zárukou, že zde potkáte známé.

Suma sumárum
Filmovka hlásí rekordní počet akreditovaných účastníků. Konkrétní číslo zní 4 350 diváků, kteří se akreditovali na čtyři a více dní. Rekordní návštěvnost však přinesla čirou radost nejspíš jen organizátorům, protože pro běžného účastníka to znamenalo jít na film minimálně s půlhodinovým předstihem. A to v případech, kdy se nejednalo o významná filmová díla nebo profláklé taháky, jakými jsou například filmy doprovázené živou hudbou.  Pro organizátory by měl být letošní celkový počet akreditovaných účastníků námětem k přemýšlení, zda by se někde okolo tohoto čísla neměl pohybovat kapacitní strop Letní filmové školy. Protože nedostat se jednou dvakrát každý den na film, to poněkud otráví.  Každopádně je však jisté, že filmovka si za čtyřicet let své existence vybudovala velmi solidní renomé a zaujímá pevné místo v letních plánech filmových fanoušků, a nezáleží, zda jsou později či dříve narození.

Autor fotografií: Petr Jurča
Zdroj trailery: www.youtube.com