Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Muzeum paměti XX. století vydalo knihu Lennonova zeď, která se již krátce po svém vzniku stala pražským fenoménem, jehož význam významně přesáhl vzpomínkové místo věnované hudební legendě. Kniha vyšla poprvé v roce 2003, nyní se jedná o druhé – zásadně přepracované – vydání.

Dne 8. prosince 2020 uplynulo čtyřicet let od tragické smrti britského hudebníka a význačného mírového aktivisty Johna Lennona. Knihu autorů Petra Blažka, Filipa Pospíšila a Romana Laube, která obsahuje studie, rozhovory, dokumenty a rozsáhlou obrazovou přílohu plnou dobových fotografií, Muzeum paměti XX. století vydalo u této příležitosti. Na zdi na Velkopřevorském náměstí totiž několik dní po Lennonově smrti byl na jeho počest spontánně vytvořen prostý symbolický náhrobek. Vznikl na někdejším niku obecního vodovodu ve zdi Maltézské zahrady.

Na zeď přibývaly další a další nápisy, později se tam konala shromáždění, od roku 1984 i protirežimní demonstrace, přičemž někteří jejich účastníci patřili na konci osmdesátých let mezi spoluzakladatele dvou opozičních skupin – Nezávislého mírového sdružení – Iniciativy za demilitarizaci společnosti a Mírového klubu Johna Lennona.

Významný fenomén

„Lennonova zeď se před rokem 1989 stala významným fenoménem, ačkoliv již v roce 1982 byla překryta plakátovací plochou. Od poloviny osmdesátých let se podepisovaly petice s požadavky na zavedení náhradní civilní služby, odchod sovětských jednotek z Československa, propuštění politických vězňů či odstranění jaderných zbraní. Po roce 1989 odrážela její podoba také dobové spory o povahu společnosti. Toto místo se rovněž stalo významnou turistickou atrakcí, komerčním artiklem, a dokonce inspirací pro protestní hnutí na druhé straně zeměkoule,“ uvedl spoluautor knihy a člen správní rady Muzea paměti XX. století Petr Blažek.

Ve dne výročí Lennonovy tragické smrti se s autory uskutečnila online beseda z Werichovy vily. „Pro spoustu Pražanů a návštěvníků Prahy se právě Lennonova zeď na Kampě stala symbolem svobody a konce jedné epochy. Tahle připomínka jeho památky vždy odrážela dobové spory o minulost i budoucnost společnosti. A jsem si jistý, že tomu tak bude vždy,“ uvedl ji předseda správní rady Musea Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových Prahy Jiří Pospíšil.

Jaká bude budoucnost?

Roman Laube zavzpomínal, že kolem let 1972, 1973 prvně zaregistroval na zdi poezii, většinou se jednalo o básničky Václava Hraběte. V okolí zdi byl veden neoficiální kulturně společenský život, a když se lidé odněkud vraceli, sdělili podle slov Laubeho nápisem něco ostatním. Dodal, že po smrti Lennona si do něj řada lidí projektovala názory, které nezastával. Zeď podle něj bude existovat i za dvacet, třicet či čtyřicet let, a uvidí se, v jaké podobě. Vždycky podle něj odrážela stav společnosti a toho, co se dělo v Praze. Filip Pospíšil dodal, že doufá, že zeď bude odrážet především život místních obyvatel, kterými se začne více plnit centrum města.

Kniha Lennonova zeď v Praze