Radioservis připravil pro milovníky audiopříběhů další skvost z rozhlasového archivu – rozhlasovou adaptaci Dostojevského bílých nocí. Něžný příběh snílka Nikolaje, který marně v Petrohradě hledá spřízněnou duši. Žije mezi prací a domovem, ve volných chvílích bloumá ulicemi. Jak rád by se s někým přátelil. Jenže se obává odmítnutí. Nechce zažít neúspěch. A tak se sám prochází ulicemi, „povídá“ si s domy, pozoruje korzující a je šťasten, když se pravidelně s některými setkává na stejných místech. Pak má pocit, že svět je v pořádku, že všechno je tak, jak má být.
Jednoho večera potká Nikolaj Nastěnku – osamělou dívku, která žije jen se svou přísnou slepou babičkou. Babička se o vnučku bojí, proto rozhodla, že budou dny trávit společně – přišpendlila Nastěnčiny šaty ke svým, aby jí dívka nemohla utéct. Dny tráví obě přišpendlené k sobě vyšíváním a pletením. Přesto Nastěnka babičce uniká – v myšlenkách přes den, fyzicky v noci. Také se dokázala zamilovat. Do podnájemníka, který probudil její srdce. Jenže on na rok odjel z Petrohradu. Dosud se neukázal, přestože Nastěnka ví, že už je zpátky ve městě. A tak večer, když babička uléhá k spánku, bloumá sama ulicemi a neví, co si počít.
Je jasné, že ti dva se museli potkat, že jejich osudy se, ač jen na pár nocí, museli protnout. Krásný, dojemný příběh dvou neprůbojných lidí. V podání Gabriely Vránové a Jaroslava Kepky naprosto strhující.
Nastěnka v hereččině podání přeskakuje z pláče do jásotu, chrlí slovíčka, až se zajíká, pak se odmlčí, přejde do prosebného tónu, aby nakonec přešla k odmítání. Není divu, že je taková, že působí potřeštěně. Vždyť celý den jen mlčí a naslouchá babičce. Pouze večery s nesmělým Nikolajem jí přinášejí možnost s někým promluvit o vlastních trápeních. Nikolaj ji od prvního setkání miluje. Nevadí mu, že spolu hovoří o třetím, o tom, který mu vlastně stojí v cestě. Je rád zpovědníkem. Jaroslav Kepka mu vtiskl jemnost, taktnost, nesmělost a také až křečovitou veselost. Jeho Nikolaj je přesvědčivý – ano, asi tak by se choval ostýchavý muž, který touží po lásce dívky, která však má v srdci někoho jiného.
Bílé noci jsou skvost. Režiséru Josefu Henke se podařilo v roce 1966 vytvořit adaptaci, při níž téměř hodinu a půl jen vnímáte krásu slov, bohatost jazyka, ale také chápete jak křehká je hranice mezi přátelstvím a láskou.
Název: Bílé noci
Autor předlohy: Fjodor Michajlovič Dostojevskij
Scénář a režie: Josef Henke
Překlad: Josef Tafel
Účinkují: Gabriela Vránová, Jaroslav Kepka, Světla Svozilová a Otakar Brousek st.
Vydavatel: Radioservis, a. s., 2012
Zdroj foto: Radioservis
| < Předchozí | Další > |
|---|
Dana Podracká je známá slovenská autorka poezie, které nedávno vyšla sbírka i u nás v Čechách s názvem Persona. Sbírka je to nejen pěkná, co se týče obsahu, ale zároveň ji doplňují velmi zdařilé ilust...
Krásná a inspirující publikace pro pletařky nově vyšla v nakladatelství Metafora! V knize Pletení inspirované přírodou najdete 50 atraktivních vzorů pro začátečníky s podrobnými popisy pracovního postupu a poutavými barevnými fotografiemi. Publikace je té...
Obraz kyjevského rodáka Kazimira Severinoviče Maleviče Černý obdélník na bílém pozadí vyvolávaný za 10 milionů korun, Zátiší se samovarem Emila Filly od 8 milionů korun i monumentální plastiku Oracle za 450 000 korun významného českého sochaře Františk...
Devátým rokem se v objektu Moravského zemského muzea, na Biskupském dvoře na Zelném trhu konala premiéra inscenace, která byla (jako vždy v minulosti) připravena právě pro tento nádherný prostor pod širým neb...
Loni v září se po dvojnásobném odložení způsobeném pandemií koronaviru do kin konečně dostala pětadvacátá bondovka s názvem Není čas zemřít, v níž se s rolí agenta 007 rozloučil Daniel Craig, který ikonickou postavu ztvárňoval od roku 2006. O tom...
