Pražská nádraží ne/využitá
Banner

Pražská nádraží ne/využitá

Tisk
ImageV úterý 6. března v Galerii Jaroslava Fragnera odstartovala vernisážní výstava s názvem Pražská nádraží ne/využitá, která upozorňuje na problémová nádraží nejrůznějších pražských částí, mapuje jejich historii a otevírá diskuzi pro využití v budoucnosti. Cílem projektu je, dle pořadatelů, upozornit nejen odborníky, ale i širokou veřejnost, na další urbanistický rozvoj společnosti.


“Výstava je vlastně taková sněhová koule,” vyjádřil se o projektu Benjamin Fragner z Výzkumného centra průmyslového dědictví z fakulty ČVUT. Vše se totiž chystalo rychle, nápady se nabalovaly na sebe, přesto výsledek působí velmi uceleným dojmem. Právě ČVUT je jedním z pořadatelů akce a také stojí za doprovodným katalogem. A především se studenti z této školy významně podílejí na výstavě samotné svými díly. Návštěvníkům představují dvě desítky návrhů, které vznikly během loňského roku. Každý projekt je dokumentován grafickým ztvárněním, stavebními informacemi i textem. “Výtvarný záměr je zachovat průmyslovou tvář, vytvořit atmosféru unikátní pouze pro Žižkov, razítko, se kterým se budou moc občané ztotožnit a podle kterého se bude území identifikovat,” prozrazuje Michaela Solnická o svém záměru. Nejen z těchto vět, ale i z dalších je patrné, že většina vystavujících studentů dala do práce i kus srdce k našemu hlavnímu městu a pustila se do projektu s nadšením a vlastním názorem.

Image

Návštěvníci ale na problematiku pražských nádraží mohou nahlédnout i z dalších směrů. Poměrně významný je ten z developerského úhlu, který je k vidění v doplňujících videích a projekcích. Pořadatelé záměrně neposuzují plány firem jako špatné a dobré, jen je předkládají návštěvníkům, aby si mohli názor vytvořit sami. K tomu, a především k dobrým informacím, slouží obrazové i textové představení čtrnácti pražských nádraží. Vznik, historie a současná funkce je u většiny z nich velmi zajímavá. Největší pozornost je věnována Žižkovskému nákladovému nádraží, které bylo i tématem workshopu v rámci mezinárodního bienále Industriální stopy 2011 a zároveň bylo Ministerstvem kultury 29. února vyhlášeno kulturní památkou. “Investor se pravděpodobně odvolá,” vyjádřil se producent výstavy Matěj Stropnický k faktu, že proti tomuto rozhodnutí může být do patnácti dnů podáno odvolání. Jednou už se totiž tak stalo. Pak ale s radostí poznamenal, že alespoň v době výstavy se může nádraží pyšnit tímto statusem.

Image

Organizátoři touto výstavou chtějí upozornit na další urbanistický rozvoj naší společnosti. Nám, návštěvníkům, zůstanou ale v hlavě jen vzpomínky na krásná grafická znázornění návrhů. Přestože podpora je velká, a to i dokonce od ministra dopravy Pavla Dobeše, plány architektonických soutěží s transparentním vyhodnocením důmyslné a nápady výborné, tak všechno se zdá být v daleké budoucnosti. Například využitelnost a především samotná existence Masarykova nádraží je v řešení již mnoho let a závěru se zatím Pražané nedočkali. Určitě by se obyvatelé hlavního města, a nejen oni, rádi pyšnili nádražími, která budou krásná nejen po architektonické stránce, ale také ve funkčním ohledu. Bohužel, zde už se výstava dostává tak trochu do politické roviny a zavání lehce utopií. Přesto všechno, zůstaneme-li u pohledu uměleckého, pak projekce a plány jsou nápadité, svěží a především stojí za zhlédnutí. Ovšem výstava potrvá pouze do příštího týdne, v úterý 13. března končí, takže s návštěvou není čas na otálení.

Zdroj foto: vlaky.net, financninoviny.cz,, 4stav.cz


 

Přihlášení



I ticho zpívá

Láska, o které sníte v koutku své pubertální duše. Naivní, nekonečná, hluboká, romantická. Překonávající nepřekonatelné, dobré i zlé. Dlouhé dopisy, ještě delší telefonáty a přímo nekonečné rozhovory. O hudbě, o životních snech, o lásce i přátelství. Osudové spojení, které překoná i samotnou smrt.

Uznávaná autorka detektivek exceluje i v románové tvorbě!

Dobrých spisovatelek u nás dnes mnoho není a pokud bych měl být konkrétní, tak pouze tři – Anna Bolavá, Karin Lednická a Michaela Klevisová. Posledně jmenovaná si plným právem vysloužila renomé nejlepší české „detektivkářky", jak však dokazuje román Prokletý kraj, dokáže „zabrousit" i do jiných literárních žánrů. Jde již o druhé vydání této knihy, takže je zřejmé, že se napoprvé setkala s velkým čtenářským ohlasem. Podívejme se, co nás na jejích stránkách čeká.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Festivalové otázky pro: Jirku Sýkoru (Tleskač)

200rozPřinášíme vám další rozhovor ze série festivalového ‚popovídání‘. Po koncertě partičky Tleskač na Benátské noci jsme se sešli s frontmanem Jirkou Sýkorou!

...

Pohádka Hrátky s čertem je postavena nejen na rohatých, ale i na kontaktu s publikem

Tak to už jsem dlouho nezažil, když jsem byl ve středu 8. dubna v Městském divadle Zlín na odpolední pohádce Hrátky s čertem. Seděl jsem úplně nahoře v narvaném sále, kde bylo snad šest stovek školáků prvního stupně. Pravda je taková, že jsem si to domluvil s produkcí, neboť jsem chtěl vidět na jevišti mou oblíbenou herečku v roli čerta.

Čtěte také...

Zoev Jho, Diana Luppi: E.T.101 kosmická příručka (nouzové vydání pro planetu Zemi)

kosmická příručkaKus vtipu, kus sci-fi, kus moudrosti. Tak si to zkusme představit! Že tedy skutečně přiletí a možná právě tahle příručka bude to, co nám dají. Nebo… ještě lépe. Tato příručka je tím, co jejich příchod předchází. Výsledkem je kniha humorná, nadhledová...

Z archivu...


Výtvarné umění

Outsider art – sbírka Pavla Konečného, Karel Havlíček: Gigantomachie

gigantomachieMuzeum Montanelli  v Praze připravilo paralelní výstavy dvou protikladů spontánního, „původního“ uměleckého projevu ve dnech 9. srpna – 21. října 2012.

...

Divadlo

Slova místo kordů. Švandovo divadlo uvede českou premiéru nové adaptace Cyrana z Bergeracu

cyrano 200Diváky pražského Švandova divadla čeká v úvodu sezóny mimořádná divadelní lahůdka. Pouhých deset měsíců od světové premiéry v Londýně se dočkají nové inscenace přepisu slavného Cyrana z Bergeracu Martina Crimpa v režii Martina Františáka. Českého př...

Film

Tajemné vraždy ve Wilsonově

wilsonov 200Na počátku byla povídka Michala Hvoreckého Nejhorší zločin ve Wilsonově z knihy Lovci a sběrači. Poté následoval scénář Marka Epsteina. Před dvěma roky byl jako režisér projektu nazvaného WILSONOV vyhlédnut Jiří Strach, mající čerstvé zkušenosti ...