Na Dušičky k Mrtvým raději nechoďte
Banner

Na Dušičky k Mrtvým raději nechoďte

Tisk

200oS blížícími se Dušičkami (přesněji řečeno svátky Všech svatých a Památkou zesnulých), jejichž kořeny tkvi v prastarých keltských rituálech, kdy byl 1. listopad slaven nejen jako začátek nového roku, ale i jako den, kdy se setkával svět živých se světem mrtvých a kdy obřadní ohně ukazovaly cestu bloudícím duším, které mohly konat dobré skutky, anebo se také mohly mstít za minulá příkoří, se mnozí milovníci záhad a hrůzostrašných příběhů vydávají na tajemná či krvavými pověstmi opředená místa, aby zde „nasáli“ tu pravou děsuplnou atmosféru.

 

Jedním z těchto míst je i dnes téměř zapomenuté místo zvané U mrtvých, které se nachází uprostřed polí asi 2 km jihozápadně od obce Rosice na Chrudimsku. Ukrývá se zde masový hrob asi 700 až 1 000 vojáků, zemřelých na choleru a úplavici v době napoleonských válek. Obětmi byli zejména Rusové, Francouzi a Rakušané, kteří svou pozemskou pouť ukončili v jízdárně rosického zámku, proměněné v polní lazaret. Zemřelí vojíni byli dle záznamů kronikáře „odváženi na voze ve velké truhle za ves, kde do vykopané šachty, poblíž tzv. "Kališť" byli naházeni. Dole u truhly se vytáhlo prkno a mrtvola spadla dolů, aniž by se ji kdo musel dotknouti. Na těla naházelo se hlíny, na hlínu nová vrstva těl a tak to šlo dále. Bůh sám ví, kolik lidí tu takto pohřbeno.“

o1

Hromadný hrob připomíná kamenný pomník s křížem a vojenskou přilbicí, který v roce 1911 nechal postavit vlastním nákladem rosický starosta Josef Dočkal. Pomník je opatřený tímto nápisem: Na počest padlých a zde pohřbených vojínů v roce 1813. Pomníček stojí uprostřed zpustlého hájku s osamělým topolem a několika lipami, který je vidět již zdaleka. Z Rosic k němu vede úzká blátivá polní cesta, na níž nepotkáte ani živé duše.

o2

Není divu, dle pověstí zde totiž kolemjdoucí zažívají podivné příhody. Kronikář zaznamenal, že „někteří tu viděli vojína na koni úprkem cválajícího. Jiný zase přišel tu pod topolem na zraněného vojína, sedícího na rozestřené plachetce. Dvě ženy, které na poli přes soumrak se obmeškaly, byly také polekány nevídaným zjevem. Přiblížil se k nim bledý mladík v ošumnělé, krví zbrocené uniformě a žebronil o skývu chleba. Staří muži, jak od otců slýchali, sdělují, že při převážení byl také mezi mrtvolami jeden jen za mrtvého pokládaný. Ten pak odplížil se od místa, kde se zvěčnělými druhy měl býti uložen, a dostal se až do sousedního Dobrkova. Co dále se s ním dělo, o tom nemožno zprávu podati.“

o

Místo samo působí dost opuštěně a zpustle. Hájek je oplocen a k pomníku se náštěvník dostane jen po rozpadajícím se dřevěném žebříku. Citliví jedinci zde zažívají nepříjemné pocity spojené až s nevolností. Vědomí toho, že pár metrů pod našimi kroky leží stovky zetlelých těl, však zapůsobí na každého.

Rosice U mrtvých
Literatura: Stanislav Machala Pověsti z Chrastecka
Zdroj foto: autorka článku


 

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Václav Žmolík: Každé médium má své kouzlo

Václav Žmolík„Mikrofon je intimnější, v rádiu mám pocit kontaktu s jedním konkrétním posluchačem, ke kterému mluvím. Televize je pro mě zábavnější a inspirativnější. Díky obrazu a třeba i hudbě a výtvarným prvkům nabízí více možností,“ přiznává rozhlasový a televizní moderá...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Čtěte také...

Les do kapsy - 126 živočichů, rostlin a hub

les do kapsy200V červenci vydalo nakladatelství Grada příjemnou příručku s názvem Les do kapsy - 126 živočichů, rostlin a hub od autorky Ute Wilhelmsenové. Jedná se opravdu o praktický průvodce přírodou na cesty.

...

Z archivu...


Výtvarné umění

Kafkův dům hostí výstavu malíře Dominika Mareše „Proměny aneb návrat kondotiéra“

mares 200Kafkův dům na Staroměstském náměstí v Praze hostí už od začátku září originální autorskou výstavu známého výtvarníka Dominika Mareše. Výstava, jejíž pojetí stejně jako název „Proměny aneb návrat kondotiéra“ v sobě nese odkaz na genia loci místa výstavy...

Divadlo

Divadelní Flora začíná ve čtvrtek – světovou taneční premiérou

alt16. ročník tradiční olomoucké přehlídky odpočítává poslední hodiny do svého začátku. Čtvrteční a páteční program nabízí premiéru a první reprízu exkluzivní taneční koprodukce Power Power Dance, která vzniká speciálně pro festival s podporou

Film

Kinematografie a stát v českých zemích mezi roky 1895-1945

kinema 200Doposud se slovo "kinematografie" vztahovalo především na filmovou tvorbu. Teprve Ivan Klimeš se v knize Kinematografie a stát v českých zemích 1895-1945 soustředí na to, jak stát a jeho předpisy ovlivňovaly kinematografické podnikání - výrobu i ...