Kultura21.cz

Vestec – Už je to déle než rok, co přišla paní Lenka Klestilová s úplnou novinkou pro Prahu a Středočeský kraj. Za obrovské podpory Obecního úřadu ve Vestci, v čele s panem starostou, se rozhodla pomáhat druhým i přesto, že sama neustále naráží na mnoho životních překážek. A protože jí není lhostejné, jak žijí někteří senioři nebo osamocení lidé, vznikla ve spolupráci s obcí nová pečovatelská služba Kvalitní podzim života. Celý projekt vedla dosud takřka sama, od Nového roku to ale bude jinak – společnost získala jinou právní formu a s ní i naděje na výhody a dotace od státu. Lenka má spoustu plánů, jak služby nabízené seniorům přivést k dokonalosti. Chybí však posily a finanční prostředky. Jediné, co jí opravdu nechybí, je odhodlání a obrovské srdce, se kterými všechno tlačí před sebou.

Lenko, co je posláním tvojí pečovatelské služby?
Já na všechno nejsem úplně sama, to by ani nešlo, ale stále je nás málo. Mám kolem sebe skvělé lidi, na které se mohu spolehnout a to je pro mě rozhodující. Chceme podporovat hlavně nezávislost a svobodné rozhodování člověka a tím mu umožnit, že může zůstat platnou součástí společnosti i přes omezení, která má. Respektujeme individuální potřeby každého člověka, v tom je tahle práce různorodá, protože každý člověk je jiný. Osamocená babička kolikrát potřebuje, víc než materiální pomoc, jen pár vlídných slov, aby neměla pocit, že je na světě úplně sama, když ji její nejbližší opustili. Já osobně to vnímám jako výměnu - něco za něco. Vždyť my můžeme seniorům nejen dávat, ale také od nich přijímat, učit se od nich. Stavíme na tom, že je nutné zachovávat úctu ke každému člověku a uznávat lidskou důstojnost až do konce života. Ti lidé jsou šťastní, cítí se potřební a neodstrčení. A to je pro mě osobně strašně důležité. A tak dojíždíme za těmi, kteří nás potřebují. Cílovou skupinu tvoří osoby se sníženou soběstačností, protože jim to věk nedovolí, lidé starší padesáti let, kteří potřebují pomoc druhé osoby, ale i rodiny vícerčaty, jejichž situace, kdy mají trojčata a podobně, také vyžaduje pomoc druhé osoby.

Jistě máš nějakou vizi, jak by sis představovala, že by to mohlo fungovat ještě lépe….
Představovala bych si, že by byl v každé obci nebo městě ve Středočeském kraji někdo z našeho týmu, kdo by mohl pomáhat lidem, kteří to potřebují. Všude takoví lidé jsou a my o nich nevíme. Naše obec, díky panu starostovi Tiboru Švecovi, našla způsob jak svým občanům pomoci a jistou částku dotuje z vlastního rozpočtu. Myslím si, že se zvedne obecní úroveň, když tady budou i služby tohoto druhu. Byla bych ráda, kdyby se nám povedlo navázat další spolupráce s okolními obcemi. S některými již spolupracujeme, sice tam zatím jen zavážíme obědy, což je služba je velmi žádaná a za poměrně krátkou dobu si získala velkou oblibu. Věřím, že nezůstane jen u obědů, ale budeme moci nabídnout starším osamělým lidem i další služby. Chtěla bych motivovat starosty obcí, aby více podporovali svoje obyvatele. I pro ně by to mohlo být zajímavé i z toho důvodu, že jsme jednou z nejlevnějších pečovatelských služeb v okolí a v případě spolupráce je cena pro danou lokalitu garantována. Tato spolupráce bude výhodou i pro nás, vzhledem k provázanosti aktuálních klientů, to znamená, že mám hodně klientů a málo pečovatelek a musím nabírat nové. Klienti pak odchází do nemocnice, anebo umírají a já potom nemám práci pro pečovatelky. Práce je tu pak třeba na jednu či dvě hodiny a pak půl dne nic a pak opět dvě hodiny. Pro pečovatelky, které sem za prací dojíždějí, je taková pracovní doba nevýhodná, proto se snažím vymyslet co nejlepší efektivnost služeb pečovatelek. Provázanost obcí by byla obrovskou výhodou z mnoha důvodů.

Jak vůbec vznikl ten nápad – dělat lepší život úplně cizím lidem?
Měla jsem tu myšlenku už dávno, jen jsem nevěděla kudy kam, kde začít a jakým směrem se vydat. Obec Vestec se na mě obrátila s prosbou, zda bych tyto služby nemohla začít poskytovat tady, protože je připravena je svým občanům dotovat.

Řekneš něco o sobě?
Po ukončení školy jsem se do roku 1998 věnovala činnosti v rodinné firmě. V roce 1998 jsem svoji péči věnovala svému jedinému synovi. V roce 2002 jsem se stala živnostníkem v umělecké oblasti a od roku 2009 se moje činnost zaměřila na management úklidu. Po celou dobu podnikání se neustále vzdělávám. V roce 2012 jsem si úspěšně doplnila maturitní vzdělání na střední škole Bean v oboru Podnikatel a dále jsem prošla řadou školení. Nedávno jsem ukončila na škole Jabok kurz pracovníka v sociálních službách a v blízké době mě čekají další vzdělávací semináře. Úspěšně jsem udělala přijímací zkoušky na Vyšší odbornou školu Jabok a momentálně studuji sociálních obory, které jsou vhodným doplněním kvalifikace mojí pracovní pozice. V soukromém životě se snažím relaxovat, jak jen to jde. Chovala jsem králíky, ale vyžadují moc péče, takže nám zůstal doma jen jeden, domácí mazlíček, mám ho puštěného pod oknem na malé zahrádce, mám doma jedno prasátko a jednoho psa.

Máš vůbec čas na svoje záliby, na odpočinek, relax? Co tě baví?
Samozřejmě. Jinak bych nemohla fungovat. Člověk nemůže žít jen prací, byť i má seberadši. Na svého přítele a syna si najdu vždycky čas. Mojí zálibou jsou auta a ráda v tomto směru vzdělávám. Mám dva Fiaty Multiply, jsem členem Multipla klubu a pravidelně jezdíme na srazy a akce. Tato autíčka se stala firemním vozy pro pečovatelskou službu a již brzy budou vozit na sobě její logo.

Dají se při takovém vytížení vymýšlet ještě další akce? Nějaké zpestření, oživení….?
Ale dají. Další službou, která má velký ohlas je, již zmíněná, dovážka obědů pro seniory. Povedlo se nám nasmlouvat slušné ceny s místní jídelnou a máme jídlo za 65,- Kč včetně polévky. Dohodli jsme se ještě s jedním dodavatelem, který má jídlo za 60,- Kč. To znamená, že naši klienti mají na výběr z jedenácti jídel a k tomu si mohou vybrat z pestré nabídky místní pekárny zákusky v libovolném množství za zvýhodněné ceny. Obec Vestec přispívá seniorům částkou 30,- Kč na oběd a mně hradí čas spojený s rozvozem. Na tuto službu už pozitivně reagovala další obec a vznikla tak další spolupráce. A díky tomu, že se mi podařilo najít vhodného partnera, bude naše společnost od 1. 1. 2015 zapsaná v Obchodním rejstříku jako nezisková organizace pod názvem Kvalitní podzim života, z.ú. Nebylo to zrovna jednoduché, ale povedlo se. Vzhledem k tomu, že vlastním statek, který už dávno neslouží k původním účelům, mám myšlenku, že bych zde vybudovala pečovatelské zařízení, které by fungovalo jako denní stacionář, odlehčovací pobytová služba a podobně. Okolní Obecní úřady by takové zařízení uvítaly a mám na realizaci stavby všechna jejich ano, v současné době zvažuji nejlepší možná řešení a navázání spolupráce s dalšími subjekty. I další obce jsou mému záměru nakloněné, protože nejbližší zařízení tohoto charakteru je v Psárech a je maximálně využité, čili plné.

Narážíš na nějaká úskalí, nebo neřešitelné problémy?
Nevím, zda neřešitelné, ale některé jsou komplikované a nevím, obtížně řešitelné. Například mám jednu klientku v nemocnici. Nikoho nemá a chce, abych za ní jezdila i tam, jen tak na návštěvu a tak tam, dvakrát, třikrát týdně, jezdím. Ale: když klient nastoupí do nemocnice, přichází o pečovatelský příspěvek. Již v minulosti jsem se setkala s požadavkem rodiny, která měla babičku v nemocnici a využívala našich služeb, zda bych byla ochotná za babičkou do nemocnice docházet. Trochu problém je v tom, že v nemocnici chybí ta individuální péče. Úplně ideální by bylo, kdyby se podařilo najít finanční prostředky na zajištění pečovatelky, která by mohla navštěvovat klienty, kterým se zhoršil zdravotní stav a musí být hospitalizováni v nemocnici. Nebo: klientka, o které jsem mluvila a která je v nemocnici, má na dvorku psa a dvě kočky. A já musím docházet k ní domů a postarat se o ně, ale do pečovatelských služeb tato aktivita nepatří. V tomto případě to neřeším, protože to mám kousek, je to moc hodná paní a mně to vůbec nevadí. Ale je i víc takových případů a já nemůžu být všude. Ta mě napadlo, zda by se mi nepodařilo navázat spolupráci s nějakým útulkem. Mohlo by to fungovat tak, že by šel pejsek dočasně do útulku, než se klient vrátí a zda třeba by se povedlo i dojednat nějaké finanční zvýhodnění. Napadají mě další a další činnosti co by mohlo zpestřit naše služby, ale je to vždy o penězích.

Lenko, nezbývá, než ti popřát, ať se daří tobě i celému týmu a ať jsou vaši klienti spokojení jako dosud. Chtěla bys ještě závěrem něco dodat?
Myslím, že by bylo na místě, abych vysvětlila, proč by na mě byla babička pyšná. Babička Růžena Klestilová měla na moje dětství, na mou výchovu a vlastně na celý můj život veliký vliv. Vždycky jsem k ní měla nejblíže. Ona mě uměla pochopit a ve všem, co jsem udělala, mě nesmírně podporovala. Naše babička měla prosociální cítění, ke kterému mě ona sama celý život vedla. Jí vděčím za to, že jsem tam, kde jsem. Pomáhám lidem, kteří to potřebují a baví mě to a dává mi to smysl. Proto si myslím, že by na mě babička byla pyšná, protože ten odkaz, který mi zanechala, jsem nezaložila do šuplíku, ale aktivně jsem se ho chytila a to, co mi dala ona, předávám dál. Možná i proto mám pocit, že je tu vlastně stále se mnou.

Poznámka redakce: Zájemci o pečovatelskou službu nebo ti, kdo chtějí získat podrobnější informace i o možnosti zaměstnání, se mohou obrátit na paní Lenku na adrese Vestecká 11, Vestec, nebo ji kontaktovat na telefonním čísle 603463133.
Více informací se dozvíte také na www.kvalitnipodzimzivota.cz