Kultura21.cz

Dvacet let působila v Divadle J. K. Tyla v Plzni jako klavíristka v orchestru a korepetitorka souboru operety a muzikálu. V současné době vyučuje hru na klavír a jako klavíristka spolupracuje s řadou umělců, které doprovází na koncertech jak doma, tak v zahraničí.

Pocházíte z hudební rodiny a ke hře na klavír jste se dostala v šesti letech, když vás maminka přihlásila do tehdejší LŠU. Tento hudební nástroj si vás brzy získal. A co další zájmy, měla jste na ně čas?

Ano, pocházím z hudební rodiny. Pradědeček byl výborný violoncellista, můj děda vyučoval hru na akordeon v LŠU. Babička hrála na klavír a o víkendech vystupovali s tanečním orchestrem. Moje maminka je učitelka hudby, hrála na klavír a vedla pěvecký sbor, ve kterém jsem zpívala. V první třídě mě maminka přihlásila na klavír k paní učitelce Evě Kurkové a ta mě v osmé třídě připravila k talentovým zkouškám na plzeňskou konzervatoř.
Dětství jsem prožila v Chebu. Bydleli jsme ve staré vilové čtvrti Zlatý vrch, kde jsme byli skvělá parta kluků a holek. V létě jsme do noci lítali venku, jezdili se na kole koupat na přehradu Skalka nebo hráli vybíjenou. V zimě se zase chodilo bruslit a do kina. Ve škole jsem měla vždy vyznamenání, zúčastnila jsem se všech možných olympiád a soutěží, dokonce i soutěže v pracovní výchově. V sedmé třídě jsme se spolužačkami cvičily spartakiádu jako Poupata, a to dokonce až na Strahově.

Luisa Albrechtová, Jozef Brindzák, Táňa Vaněčková, Libuše Moravcová

Hru na klavír jste vystudovala na plzeňské konzervatoři a již v pátém ročníku jste dostala nabídku do souboru operety v Divadle J. K. Tyla v Plzni do muzikálu Gigi. Po škole jste se stala členkou orchestru souboru operety a působila jako korepetitorka. V divadle jste nakonec byla dvacet let, kde jste v několika muzikálech účinkovala. Jednou jste řekla, že divadlo byla krásná kapitola, která je dnes už uzavřená. Jak na ten plodný čas v divadle vzpomínáte?

V pátém ročníku konzervatoře jsem šla na konkurz korepetitorky a klavíristky do operetního orchestru. Mojí první inscenací byl muzikál Gigi. Poté mi tehdejší šéf operety pan Miroslav Doutlík nabídl angažmá a následně jsem v divadle strávila dlouhých dvacet let. Za tu dobu jsem nastudovala nespočet operet a muzikálů, v některých jsem dokonce účinkovala nejen jako hráčka v orchestru, ale i na jevišti. Divadlo pro mě bylo velkou zkušeností.

Táňa Vaněčková, Michal Bragagnolo, Radka Sehnoutková

Hodně se věnujete koncertní činnosti a vystupujete jak doma, tak v zahraničí, často v Německu. Koncertovala jste také v New Yorku nebo v San Franciscu. Vaše koncertní činnost je velice pestrá. Jak jste se dostala do Ameriky a do Německa?

Jak jsem se dostala do New Yorku? Moje kamarádka, bývalá kolegyně z divadla a výborná zpěvačka Gabriela Mikova Johnson, tam žije. Na její pozvání jsme tam několikrát, společně se sopranistkou Annou Butkiewicz z Varšavy, koncertovaly. Největším zážitkem pro mě byl koncert ke stému výročí vzniku Československa, který se konal v New Yorku na Manhattanu v Bohemian National Hall (Česká národní budova). Zahrát si Dvořákovu Rusalku v cizině je úplně jiný pocit, než v Čechách. Můj klavírní recitál v San Francisku vlastně začal v malém městečku Kynšperk nad Ohří, kde moji rodiče jako mladí začínali. Dnes se tomu říká babysitting, ale tenkrát mě v kočárku vozila dvanáctiletá holčička Alenka, kterou moje maminka učila. V 80. letech Alena přes Jugoslávii emigrovala do Rakouska, pak žila v Austrálii a nakonec zakotvila v San Franciscu v Americe. Po celou dobu udržovala kontakt s mojí maminkou a díky novodobým technologiím jako je Skype a WhatsApp jsme si začaly volat. Slovo dalo slovo a já do San Francisca přiletěla. Alenka tam zorganizovala můj klavírní recitál. Spolupráce se Strauss Gala orchestrem v Německu začala v době, kdy jsem opouštěla divadlo. Tenkrát jsem úzce spolupracovala se sopranistkou Janou Veberovou, která mě jako klavíristku doporučila.

Ivana Klimentová, Jaroslav Kůla, Táňa Vaněčková

Jako klavíristka spolupracujete s řadou osobností, např. se sopranistkou Janou Veberovou jste natočila šansonové CD. Magická flétna je název CD, které jste nahrála s hráčem na panovu flétnu Petrem Tomečkem. Jaké koncerty v současné době připravujete a s kým?

V současné době připravuji operetní koncerty s Radkou Sehnoutkovou a Michalem Bragagnolem, dále vánoční koncerty s Ivanou Klimentovou. S Ivankou také pravidelně koncertujeme v Kašperských horách. V roce 2025 mě čekají koncerty v divadle ve Františkových Lázních a samozřejmě koncerty v Německu. Můj repertoár je pestrý - od barokní hudby, k opeře, operetě, muzikálu a v poslední době se také věnuji šansonu a populární hudbě.

V Plzni jste pravidelně vystupovala v Měšťanské Besedě v pořadu „Zpívám, tedy jsem“.

Tento pořad skvěle uváděl můj kolega z divadla herec a režisér Jiří Untermüller. Pořad se pro diváky stal velmi populárním, a to po celých dlouhých patnáct let. Byl to jediný program v Měšťanské Besedě, na který bylo v letech 2010 až 2014 předplatné.

Anna Butkiewicz, Táňa Vaněčková Gabriela, Miková-Johnson

Co vás přivedlo k pěveckému sboru Jamíci, kde jste působila jako korepetitorka?

Pěvecký sbor Jamíci založila moje kolegyně a kamarádka Eva Skalová. Během naší spolupráce jsme natočily CD s názvem Písničky z pohádkových knih, vyhrály jsme Zlaté pásmo v soutěži pěveckých sborů, také jsme účinkovaly na koncertech. Nesmím opomenout naše matiné v Divadle J. K. Tyla v Plzni a koncerty v Kulturním domě Peklo, které jsem i organizovala.

Velice bohatá je také vaše pedagogická činnost. Vedete kurzy hry na klavír. Jako pedagožka působíte na ZUŠ v Plzni a v Plasích. Co vás baví na práci pedagoga? Sledujete kariéru svých bývalých žáků, kteří to dotáhli na profesionální úroveň?

Vychovávat malé talenty, učit je mít rád hudbu, mě naplňuje. Co mě ale nenaplňuje je stále rostoucí byrokracie. Z úspěchů mých bývalých i současných žáků mám samozřejmě velkou radost. Spousta z nich se věnuje hudbě profesionálně. S mnohými z nich, i s jejich rodiči, jsme dobří přátelé.

Jakou hudbu ráda posloucháte v soukromí?

Přiznám se, že mám ráda ticho. Jelikož jsem workoholik a bývám hodně pracovně vytížená, tak hudbu jako takovou poslouchám pouze v autě. Občas zajdu do divadla nebo na koncert. Naposledy jsem si užila koncert klavírního virtuosa Petera Bence.

A co volný čas? Jak ráda trávíte chvíle volna? Dočetla jsem se, že ráda cestujete. Ráda objevujete nová místa nebo se raději vracíte tam, kde vám bylo fajn?

Když jsem doma, tak se ráda věnuji své zahradě. Miluji dlouhé procházky se svým pejskem. Také pravidelně cvičím jógu a ráda chodím do sauny. Pořád se zdokonaluji v angličtině a ve francouzštině. Mojí velkou vášní je cestování. Nejraději cestuji sama bez cestovní kanceláře. Ze dne na den si koupím letenku, sbalím batoh a vzhůru za dobrodružstvím. Procestovala jsem řadu zemí – z těch exotičtějších např. Srí Lanku, Maledivy, Seychely, Zanzibar, Rodrigues, Réunion, Emiráty, Mexiko, Kubu nebo Dominikánskou republiku. Mojí srdeční záležitostí je ostrov Mauricius, kam jezdím pravidelně asi už osm let. Mám tam spoustu kamarádů a přátel. Mám takový sen – natočit své vlastní CD, založit školu hry na klavír pro dospělé a v důchodu mít malý domeček na Mauriciu.

Foto: archiv Táni Vaněčkové