Jana Jánská: Mé příběhy vznikají ze všedních maličkostí
Banner

Jana Jánská: Mé příběhy vznikají ze všedních maličkostí

Tisk

archiv Jana Jánská P„Psaní z velké části beru jako psychohygienu. Nechám své hrdiny prožít střípky z mého života, vyřešit je, čímž si uvědomím spoustu věcí i já sama. Plus mnozí hrdinové samozřejmě prožívají to, co bych chtěla já sama,“ přiznává Jana Jánská autorka románů Dokonalé propojení a Mrazivá náruč, která je také spoluzakladatelkou charitativního projektu Kde autoři pomáhají.

Pocházíte z Liberce, kde jste vyrůstala. I když vás bavilo psaní slohových prací, skutečně psát jste začala až v dospělosti. Co vás v dětství bavilo?

Liberec je stále moje srdeční město, přestože se za tu dobu, kdy tam nežiju, dost změnilo. Jako malá jsem bývala často nemocná, a tak jsem utíkala do příběhů v knihách. To bylo nejspíš to, co mě přivedlo ke psaní. Ačkoli mi to „došlo“ až v dospělosti.

Co vás přivedlo ke studiu na dopravní průmyslovce? A jak vás ovlivnilo to, že jste vystřídala různá zaměstnání a pracovala také v dopravě a průmyslu?

V dopravě a průmyslu jsem právě nikdy nepracovala. V devátém ročníku základní školy jsem stále netušila, kde bych chtěla ve studiu pokračovat, proto jsem šla na školu, kde jsem měla kamarádku a nebyla tam chemie. Potom mě vzali bez přijímaček, takže nebylo co řešit.
Různá zaměstnání mi poskytla spoustu zážitků, které můžu využít do nějaké scény v knize. Také hodně lidí a jejich osudů.

Psaní jste naprosto propadla, až když jste čekala svého druhého syna, i když jste předtím psala texty ke skladbám, z nichž nakonec vznikla básnická sbírka Temné texty. Co vás přivedlo ke psaní?

Původně právě ten kamarád, který mě přesvědčil ke psaní textů. Na základě nich mě vyhecovala kamarádka, že určitě zvládnu napsat i knížku. Samotnou mě nenapadlo, že bych mohla napsat dlouhý a souvislý text, natož se prosadit bez známostí a známého jména.

archiv Jana Jánská - obálka knihy  Sametový pelyněk

V roce 2022 vám vyšla první kniha, psychothriller Dokonalé propojení a o rok později Mrazivá náruč. A v roce 2025 vychází román Princezna s rudým šrámem na duši, jehož děj se odehrává několik měsíců před Sametovou revolucí. O sobě říkáte, že máte vždycky něco rozepsané. Na čem právě pracujete? Už se vám podařilo dokončit psychothriller s pracovním názvem Královnin (první) tah, který se točí okolo vyšetřovatelky Reginy Králové? A kde nacházíte inspiraci pro své příběhy?

Princezna se nakonec nejspíš bude jmenovat Sametový pelyněk, název knihy a vydání je stále ve hvězdách. Jedná se o těžší psychologické čtení, proto se stále váhá nad tím, zda budou mít čtenáři o takový příběh vůbec zájem. Psychothriller Královnin (první) tah je těsně před dokončením, doufám, že se kapitán Regina Králová bude čtenářům líbit a vznikne třeba série. Inspiraci vidím všude kolem sebe. Stačí obraz, kdy například z auta vidím, jak se na chodníku válí velký černý pytel s páskou uprostřed. Co v něm asi je? Nebo nějaká zmínka, představa… Mé příběhy vznikají ze všedních maličkostí.

Jste zakládající členkou charitativního projektu Kde autoři pomáhají, který vydal již dva sborníky novel, a to Letní kraťasy a Zasněžené příběhy, na kterých jste se autorsky podílela, a letos vychází třetí sborník Cena odvahy. Co vás přivedlo k tomu, že jste stála u zrodu tohoto projektu?

Kamarádka a kolegyně Šárka Hieková. Byla to taková týmová práce. Ji napadlo, že bychom vydaly alespoň pro sebe malý náklad povídek. Přibraly jsme k sobě další dvě neznámé autorky, aby knížka nebyla moc tenká, a mě napadlo, že když už pomáháme zviditelnit nás jako autory, tak proč nepomoci i potřebným? Potom už se spustil efekt motýlích křídel a dnes je takových projektů inspirovaných tím naším vícero. Můžu prozradit, že už po Novém roce spustíme pod hlavičkou Kde autoři pomáhají předprodej sborníku Nepohádek, jehož výtěžek půjde tentokrát nadaci pro lidi s Downovým syndromem.

archiv Jana Jánskáá

Co vás baví na psaní? Jednou jste řekla: „Miluji slova. Jako čtenář i jako autor. Miluji proces, kdy se ze slov stávají věty a z vět příběhy.“

Baví mě ta volnost, možnost nechat čtenáře nahlédnout do své duše. Psaní z velké části beru jako psychohygienu. Nechám své hrdiny prožít střípky z mého života, vyřešit je, čímž si uvědomím spoustu věcí i já sama. Plus mnozí hrdinové samozřejmě prožívají to, co bych chtěla já sama. Podotýkám, že jsem napsala i fantasy, v psychothrillerech se moje touhy zpravidla neobjevují.

A co psaní pro děti, neláká vás napsat něco pro malé čtenáře?

Pro děti úplně ne. Napsala jsem dva young adult romány s fantasy prvky a dystopický román, tohle jsou další směry, které mě baví. Myslím si, že by mladé (i dospělé) čtenáře zaujaly, podle reakcí kolegů – betačtenářů mají přesah a originalitu. Zatím jsem pro ně však nenašla uplatnění, takže zřejmě vyjdou v malém nákladu pro několik zájemců.

Od dětství jste zapálenou čtenářkou. Máte oblíbené autory nebo ráda objevujete nové? Jaká knížka vás v poslední době zaujala?

Ráda čtu dystopie, fantasy, současné romány. Oblíbených autorů mám hodně, ať klasiků nebo moderních, zahraničních nebo českých. Také čtu hodně nově vznikajících knih jako betačtenář, tam vidím další naděje. Nyní jsem například ponořená do čerstvě dopsaného příběhu Švýcarský dům, jehož autorce si troufám prorokovat velký úspěch.

O sobě říkáte, že jste obyčejná máma dvou neobyčejných kluků, která jako psychohygienu praktikuje psaní. A co další zájmy a koníčky, máte na ně čas?

Dříve jsem ráda háčkovala nebo pletla, ale dnes dávám přednost psaní. Se dvěma náročnými syny a manželem toho času opravdu moc nezbývá, jediný další koníček tak zůstává čtení, kterému věnuju zejména chvíle před spaním.

archiv Jana Jánská

Jana Jánská:

  • Narodila se 25. 12. 1979 v Liberci a s rodinou žije nedaleko Prahy.
  • Vystudovala dopravní průmyslovku, absolvovala akreditovaný kurz pro korektory a kurz pro redaktory.
  • Vystřídala různá zaměstnání, kromě psaní také rediguje a koriguje knihy.
  • Jánská je její umělecký pseudonym.
  • Je zakládající členkou charitativního projektu Kde autoři pomáhají, který pomáhá nejen začínajícím autorům, ale také různým nadacím.
  • Knihy – vydané romány Dokonalé propojení, Mrazivá náruč, v dubnu 2025 vyjde psychologický román Sametový pelyněk, v šuplíku zůstává sbírka povídek Pokusy na kusy, sbírka básní Temné texty, young adult fantasy – Mezi liškou a sokolem, Předurčená – počátek konce, Svitek osudu či dystopický román Zaříkávač mrtvých duší.
  • Více informací na instagramovém profilu @janskajanna a na: pisuprovas.webnode.cz

Foto: archiv Jany Jánské


 

Přihlášení



I ticho zpívá

Láska, o které sníte v koutku své pubertální duše. Naivní, nekonečná, hluboká, romantická. Překonávající nepřekonatelné, dobré i zlé. Dlouhé dopisy, ještě delší telefonáty a přímo nekonečné rozhovory. O hudbě, o životních snech, o lásce i přátelství. Osudové spojení, které překoná i samotnou smrt.

Uznávaná autorka detektivek exceluje i v románové tvorbě!

Dobrých spisovatelek u nás dnes mnoho není a pokud bych měl být konkrétní, tak pouze tři – Anna Bolavá, Karin Lednická a Michaela Klevisová. Posledně jmenovaná si plným právem vysloužila renomé nejlepší české „detektivkářky", jak však dokazuje román Prokletý kraj, dokáže „zabrousit" i do jiných literárních žánrů. Jde již o druhé vydání této knihy, takže je zřejmé, že se napoprvé setkala s velkým čtenářským ohlasem. Podívejme se, co nás na jejích stránkách čeká.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Ženská přitažlivost, aneb poezie trochu jinak

Ženská přitažlivostV aktuální tíživé době, kdy trávíme podstatně více času sami se sebou než kdykoliv předtím, je třeba využít každé příležitosti pro zklidnění duše a odreagování se od všedních starostí a strachů. K tomu může skvěle posloužit třeba i myšlenkové po...

Pohádka Hrátky s čertem je postavena nejen na rohatých, ale i na kontaktu s publikem

Tak to už jsem dlouho nezažil, když jsem byl ve středu 8. dubna v Městském divadle Zlín na odpolední pohádce Hrátky s čertem. Seděl jsem úplně nahoře v narvaném sále, kde bylo snad šest stovek školáků prvního stupně. Pravda je taková, že jsem si to domluvil s produkcí, neboť jsem chtěl vidět na jevišti mou oblíbenou herečku v roli čerta.

Čtěte také...

Miluše Šplechtová: Být pravdivý a uvěřitelný, to je „grunt“ herecké práce

soukromý archiv Miluše Šplechtová„Všechny role, které jsem kdy hrála, jsem měla ráda. Některé více, některé méně,“ přiznává Miluše Šplechtová, která v dětství uvažovala, že půjde ve stopách své maminky a stane se učitelkou. Našla se v herectví a hraje...


Výtvarné umění

ALJO BERAN - Z mého života

beran vystava perexČas prověřuje umění a to bez rozdílu, jestli vzniklo před tisíci, nebo padesáti lety. Tato skutečnost patří k jednomu z jeho půvabů. Čas je zde relativní. Umělecké dílo tak mluví k divákům své současnosti, tedy k těm, pro které byl...

Divadlo

Švandovo divadlo uvede Cyrana z Bergeracu v beatboxovém rytmu

cyrano 200Mimořádná divadelní lahůdka čeká hned v úvodu sezóny diváky pražského Švandova divadla: 18. září bude mít ve Velkém sále premiéru Cyrano z Bergeracu. Slavný milostný příběh o nosatém šermíři, který se nešťastně zamiluje do své sestřenky, se českému ...

Film

Film Tělo Duše Pacient nově na YouTube

Tělo-duše-pacient PJak oznámit pacientovi, že jeho diagnóza je vážná? Jak uklidnit matku, jejíž dítě kolabuje? Jak se dokázat rozhodnout v krizové situaci? Lékařská profese vyžaduje nejen detailní znalost diagnostických a léčebných postupů, ale také os...