České dějiny 20. století by nebyly úplné bez příběhu intelektuála Klementa Lukeše (1926–2000), jehož životní osudy nyní popsal v nové knize Pavel Kosatík. Byť byl od dob, kdy prodělal dětskou spálu, slepý, snažil se nebýt na obtíž, vzdělával se a nějakou dobu studoval i na vysoké škole, kde potkal i mnohé studenty s podobným smýšlením. Studium však přerušil, protože ho coby příznivce poválečných změn lákalo zaměstnání konzultanta v aparátu KSČ. Hned po válce se totiž nadchl pro politiku komunistické strany, která i člověku se závažným zdravotním handicapem dala nečekanou šanci.
„V hadu s námi popobíhal a o obrubníky a o koleje zakopával slepý Klement Lukeš, ruku měl velkou a měkkou, zpíval a usmíval se, slepě pátral tváří do stran, jist si, že ho nenecháme upadnout.“ − Eva Kantůrková
I když byla jeho argumentace v těchto dobách zcela jistě demagogická, připadal si jako Pavka Korčagin, nestyděl se za ni, to v té době ostatně málokdo. První republika totiž zemřela na přemíru demokracie, a tedy: „Není nutné rozlišovat, co je pravda, a co ne, ale co slouží hnutí a jeho cíli“. Zcela propadl předúnorové atmosféře a stal se členem KSČ. Strana mu časem dokonce svěřila školení stranických kádrů a on se tak postupně setkával s Antonínem Novotným, Lubošem Štrougalem či Milošem Jakešem. Právě u Antonína Novotného a jeho party si všiml závažných mentálních limitů těchto „vládců“. Novotného nazývali „to bledé nic“ a bavili se opisováním jeho výplodů.
Jako revizionista režimu hledal alternativy ke Stalinismu v jugoslávském systému podnikových samospráv. Za tyto aktivity byl ale v roce 1961 vyslýchán StB, a právě Antonín Novotný jej chtěl odsoudit jako hlavu revizionistického spiknutí, na podobném procesu už ale neměli v Sovětském svazu zájem. Lukeše tak čekalo pouze vyloučení ze Strany a stěhování z Prahy zpátky na Moravu, po krátkém návratu do Prahy v období Pražského jara byl za normalizace definitivně vyloučen a čekal ho návrat k manuální práci. Později podepsal Chartu 77 a podílel se na organizování samizdatu. Po roce 1989 se stal členem správní rady Nadace Olgy Havlové.
Životopisná kniha přitažlivým a čtivým způsobem tvoří vítaný střední článek mezi tradičními biografiemi velkých technologů moci (Gottwald, Husák, Jakeš) a naopak mezi příběhy „obyčejných lidí“, jak nám ukázala například práce Obyčejní lidé…?! (Praha: Academia, 2009), tím, že pojednává o malém, ale nikoli bezvýznamném „dělníkovi Strany“.
Název: Zápasy slepého muže: Život a doba komunisty Klementa Lukeše
Autor: Pavel Kosatík
Počet stran: 192
Nakladatelství: Universum
Rok vydání: 2023
https://www.knihcentrum.cz/zapasy-slepeho-muze
| < Předchozí | Další > |
|---|
Na pražském Smíchově se po prázdninách otevře Tvůrčí dům Elišky Peškové pojmenovaný po mimořádné osobnosti české kulturní historie. Eliška Pešková byla herečkou, ale i vzdělanou autorkou, překladatelkou, hereckou pedagožkou, činorodou podnikate...
V prostorách Jízdárny Pražského hradu můžete ještě do 13. září letošního roku navštívit multimediální výstavu Alfons Mucha eMotion. Na digitálních obřích projekcí výtvarných děl za doprovodu dobové i současné hudby ožívají modelky z Muchových plakát...
Cybercomics je sci-fi román z nedaleké budoucnosti od Egona Bondyho, do kterého se se vším vervou pustilo Slovácké divadlo. Svět mafie a nadnárodních společností vás pohltí a nepustí.
Mnohé filmů, které v české distribuci sotva spatříme, zprostředkovávají početné přehlídky - tak se pořádají přehlídky středoevropských kinematografií, snímků natočených ve francouzštině, španělštině, nyní též německy. Festival německy mluvených filmů zvaný...