České dějiny 20. století by nebyly úplné bez příběhu intelektuála Klementa Lukeše (1926–2000), jehož životní osudy nyní popsal v nové knize Pavel Kosatík. Byť byl od dob, kdy prodělal dětskou spálu, slepý, snažil se nebýt na obtíž, vzdělával se a nějakou dobu studoval i na vysoké škole, kde potkal i mnohé studenty s podobným smýšlením. Studium však přerušil, protože ho coby příznivce poválečných změn lákalo zaměstnání konzultanta v aparátu KSČ. Hned po válce se totiž nadchl pro politiku komunistické strany, která i člověku se závažným zdravotním handicapem dala nečekanou šanci.
„V hadu s námi popobíhal a o obrubníky a o koleje zakopával slepý Klement Lukeš, ruku měl velkou a měkkou, zpíval a usmíval se, slepě pátral tváří do stran, jist si, že ho nenecháme upadnout.“ − Eva Kantůrková
I když byla jeho argumentace v těchto dobách zcela jistě demagogická, připadal si jako Pavka Korčagin, nestyděl se za ni, to v té době ostatně málokdo. První republika totiž zemřela na přemíru demokracie, a tedy: „Není nutné rozlišovat, co je pravda, a co ne, ale co slouží hnutí a jeho cíli“. Zcela propadl předúnorové atmosféře a stal se členem KSČ. Strana mu časem dokonce svěřila školení stranických kádrů a on se tak postupně setkával s Antonínem Novotným, Lubošem Štrougalem či Milošem Jakešem. Právě u Antonína Novotného a jeho party si všiml závažných mentálních limitů těchto „vládců“. Novotného nazývali „to bledé nic“ a bavili se opisováním jeho výplodů.
Jako revizionista režimu hledal alternativy ke Stalinismu v jugoslávském systému podnikových samospráv. Za tyto aktivity byl ale v roce 1961 vyslýchán StB, a právě Antonín Novotný jej chtěl odsoudit jako hlavu revizionistického spiknutí, na podobném procesu už ale neměli v Sovětském svazu zájem. Lukeše tak čekalo pouze vyloučení ze Strany a stěhování z Prahy zpátky na Moravu, po krátkém návratu do Prahy v období Pražského jara byl za normalizace definitivně vyloučen a čekal ho návrat k manuální práci. Později podepsal Chartu 77 a podílel se na organizování samizdatu. Po roce 1989 se stal členem správní rady Nadace Olgy Havlové.
Životopisná kniha přitažlivým a čtivým způsobem tvoří vítaný střední článek mezi tradičními biografiemi velkých technologů moci (Gottwald, Husák, Jakeš) a naopak mezi příběhy „obyčejných lidí“, jak nám ukázala například práce Obyčejní lidé…?! (Praha: Academia, 2009), tím, že pojednává o malém, ale nikoli bezvýznamném „dělníkovi Strany“.
Název: Zápasy slepého muže: Život a doba komunisty Klementa Lukeše
Autor: Pavel Kosatík
Počet stran: 192
Nakladatelství: Universum
Rok vydání: 2023
https://www.knihcentrum.cz/zapasy-slepeho-muze
| < Předchozí | Další > |
|---|
„Patřím k těm šťastným lidem na světě, pro které je práce zábavou i posláním,“ přiznává sopranista Markéta Fassati, která zpívala na mnoha světových pódiích snad ve všech evropských jazycích a ráda zpívá široký hudební...
Nová mezinárodní hudební konference a showcase festival MuNa – Music Navigator, zaměřující se na středoevropský region, proběhne 16. – 18. 9. 2022 v pražském Vzletu. Účastníky čekají panelové diskuse, přednášky, workshopy, konzultace a ...
Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně letos v listopadu oslaví 70 let od svého založení. Při této příležitosti připravila výstavu Nový začátek, ve které představuje cenná díla ze svých sbírek a vrací se k důležitým událostem a osobn...
Na činoherní scéně Městského divadla v Brně bylo ve středu 22. ledna zase plno. Jak jsem se rozhlížel po hledišti, nenašel jsem jediné sedadlo prázdné. Když jsem se o přestávce zase rozhlédl, tak jsem konstatoval, že naprostá většina diváků byla v...
Ace Ventura 2: Volání divočiny (1995) je druhým pokračováním detektivního žánru, který může fungovat i trochu jinak, než jak jsme zvyklí. Schopnost dedukce nemají jenom namyšlení obtloustlí páni, ale i normální ...
