Nový historický román Lucie Hlavinkové je založen na skutečných událostech, volně inspirován reálnými životními příběhy a je podepřen dlouholetým výzkumem tohoto tématu, který autorka dokládá i v závěrečném soupisu odborné literatury v níž se při psaní inspirovala. Dostane se v něm na, v dnešní době, trochu přehlíženou tematiku Podkarpatské Rusi, která mezi světovými válkami patřila k území První Československé republiky.
Děj knihy v retrospektivě začíná v roce 1928, kde se seznamujeme s hlavními postavami příběhu. Helena je dcera lékaře, který se po smrti své ženy přesunul z hlavního města až na samý východ tehdejšího Československa, kde ještě mnoho lidi věří v lidové léčitelství místní vorožky (odtud název knihy). Pro její dětství je stěžejní kamarádství s místními chudými chlapci Michalem a Romanem, dalšími hlavními postavami příběhu.
Helena později odchází na studia do Prahy, na Rus se vrací pouze sporadicky, a chlapci přebírají řemesla po rodičích. Postupně s blížící se válkou se ale jejich životy komplikují. Na Rus se vrací staronoví maďarští páni, kteří naverbují Romana do armády, Helena se provdává do Moskvy a Michal se naopak pokouší dostat do řad Rudé armády. Ústřední trojice více či méně propadá iluzi o panslavismu a blahobytu v Sovětském svazu, z těchto iluzí jsou ale postupně „vyléčeni“.
V knize navštívíme sovětskou Moskvu, gulag na Sibiři a podíváme se i do poválečného Československa, kde také nastupuje bolševik. Všudypřítomná je atmosféra stalinského donášení i tvrdé práce, zimy a hladu. Ocitneme se i na bojištích druhé světové války, kde se vítězství blíží a byla by veliká škoda, zemřít v jejích posledních momentech, zvláště po tom, co všechny postavy knihy prožily a přežily.
Autorce se v poměrně krátkém rozsahu knihy podařilo výborně zobrazit atmosféru doby i politické a historické pozadí. Kniha výborně připomíná „věci, na které se nesmí zapomenout“. Přesto děj místy ubíhá poněkud uspěchaně. Velice rád bych si od ní v budoucnu přečetl tlustší svazek, znalosti ani literární talent jí na to evidentně nechybí.
O autorce:
Lucie Hlavinková se narodila a celý život žije v Brně. Studovala na gymnáziu Slovanské náměstí a poté na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity obor historie – religionistika. V roce 2010 ukončila doktorské studium religionistiky prací „Identita věřícího v době socialismu“. Věnuje se učení a psaní, v roce 2015 vyhrála literární soutěž "Hledá se autor bestseleru" nakladatelství Fragment se sci-fi povídkou "Seance", v roce 2016 pak vyhrála literární soutěž Albatrosu s příběhem pro děti "Projekt pes – ten můj". Komise pro dětskou knihu SČKN a Česká sekce IBBY ocenila knihu Projekt pes zařazením do katalogu Nejlepší knihy dětem pro rok 2017. Kniha Sesterstvo a nejoblíbenější barva na světě získala Literární cenu Albatrosu v kategorii Text pro starší děti za rok 2020. Je také autorkou historických románů pro dospělé – Apatykář a Kdo šije u Podolské.
Název: Svátek hada
Autor: Lucie Hlavinková
Počet stran: 232
Nakladatelství: Motto
Rok vydání: 2024
https://www.albatrosmedia.cz/tituly/89820904/svatek-hada/
| < Předchozí | Další > |
|---|
Michal Prokop pořád s ohromnou energií hraje a zpívá. Ať už s Framusem Five v současném složení: Luboš Andršt – kytara, Jan Hrubý – housle, Jan Kolář ...
Poodhalit život Francouzek, jejich neopakovatelné chování, kterým působí navenek, se snaží mnoho lidí. Co způsobuje jejich sebevědomé a vyrovnané chování, proč jejich oblečení má vždy „šmrnc“ a nosí se jako královny, proč jsou trochu zá...
Addamsovi. Taková trochu ne úplně normální rodina. Žije v tajemném domě v ústraní kdesi za městem blízko hřbitova a její členové si odpradávna libují ve strašidelném, až morbidním humoru, jejich nejoblíbenější barva je černá ...
Na letošním canneském festivalu zvítězil jihokorejský film PARAZIT, který se již v českých kinech promítá, ačkoli oficiální premiéru má stanovenu až na počátek října. Natočil jej Joon-ho Bong (jiný přepis Džun-ho Pon), jenž vynalézavě zužitk...