Galerie Josefa Sudka otevírá výstavu fotografií Zdeňka Voženílka
Banner

Galerie Josefa Sudka otevírá výstavu fotografií Zdeňka Voženílka

Tisk

vozenilek 200V Galerii Josefa Sudka budou k vidění snímky Zdeňka Voženílka, fotografa architektury druhé poloviny 20. století. Voženílkovo dílo je dnes velice aktuální nejen pro jeho osobitost, ale protože je dokladem mnohaletého růstu hlavního města a jeho jednotlivých sídlištních celků. Snímky jsou také jedinečným zdrojem informací o životním stylu své doby. Výstava bude pro veřejnost zpřístupněna 6. října 2016 a potrvá do 15. ledna 2017.


Podstatná část fotografovy pozůstalosti zahrnuje profesionální práce, rozsáhlé konvoluty negativů, kontaktních kopií i autorských zvětšenin architektury ze šedesátých až osmdesátých let, sídlištních celků i samostatných budov. Autorský archiv obsahuje rovněž dokumentaci sochařských realizací ve veřejném prostoru, soubor prací Evy Kmentové, Valeriána Karouška, Ladislava Kovaříka, Miloše Zeta, Miloslava Chlupáče, mobilních plastik Jiřího Nováka a dalších sochařů. Jsou zachyceny nedlouho po osazení, mnohé z nich již dnes neexistují. Nejpopulárnější prací se stal prostý snímek Zima v Praze z roku 1960, zachycující lidské hemžení na zasněžené petřínské stráni, který bude na výstavě k vidění.

Fotografie Zdeňka Voženílka komentuje jeho dcera architektka Alice Čermáková: „Skladbu snímku vždy pečlivě komponoval tak, aby ,socialistická´ architektura, šitá horkou jehlou, vypadala dobře, a tak mnohdy fotografie několikanásobně předčila umolousanou a všední realitu. Snad tím otec alespoň udělal radost kamarádům architektům, kteří si v době totality a prefabrikace opravdu nemohli dovolit téměř nic.“

Zdeněk Voženílek se narodil 23. ledna 1929 v Běchovicích, které tehdy ještě byly samostatnou obcí. V mládí hrál amatérsky divadlo, zabýval se výtvarnou tvorbou a toužil se stát kameramanem. Realita však byla jiná – vystudoval stavební průmyslovou školu. Vyšší profesionality dosáhl později, v letech 1961–1962, při studiích Lidové akademie vědy, techniky a umění, kde se věnoval estetice i technice černobílé fotografie. Na konci padesátých let získal zaměstnání v Pražském projektovém ústavu. Pracoval tam nejprve v ateliéru architekta Josefa Fuchse (spoluautora Veletržního paláce) a poté Richarda Podzemného. Zemřel v Praze 22. února 1981 ve věku pouhých dvaapadesáti let.

Tato komorní výstava se uskutečňuje díky velkorysosti autorovy dcery, která do sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze věnovala reprezentativní soubor otcových fotografií.

vozenilek


 

Přihlášení



Odebírání srdce

V hlavní roli mateřství v mnoha jeho podobách. Mateřství nenaplněné, opouštějící, odmítající, překonávající překážky, milosrdné, odpouštějící, podmíněné, odmítající, upozaděné, objímající, snášenlivé, trpěné a traumatizované. Sledované zpovzdálí. Stačí jedna chyba a zdá se, že není cesty zpět. Silně znepokojivé.

Nahlédnout do života „antispolečenských" jedinců je pro nás, „normální" lidi, fascinujícím zážitkem!

Skoro se tomu nechce věřit, ale je to tak – kniha Raději zešílet v divočině se na pultech našich knihkupectví objevuje již v šestém vydání! Je tedy jasné, že od roku 2018, kdy vyšla poprvé, si svoji popularitu udržuje dodnes a na místě je pochopitelně otázka, co je toho příčinou. Řečeno jinak – proč naprostá většina společnosti (totiž ta „rozumná" a „spořádaná") je fascinována několika jedinci, kteří se rozhodli žít úplně jinak, totiž mimo civilizaci a její výdobytky?.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Markéta Schneiderová: „Hodně mi záleží, aby člověk zapomněl, že je to jenom napsaný.“

schneiderova 200Jak se ze spisovatelky ‚do šuplíku‘ stane úspěšná blogerka, která trousí svá díla po světě? Co člověka nakopne, aby si začal plnit svůj sen a přitom se nezačal brát hrozivě vážně? Markéta Schneiderová je ženou činu. Osob...

Olomoucká Evita uchvacuje barvitým příběhem, sílou hudby a inscenační krásou

Evita je dokonalá show, což potvrdila ve všech ohledech i její premiéra v pátek 23. ledna 2026 v Moravském divadle Olomouc. Evita je především vynikající podívanou, za což může i důmyslná scéna, která slouží nejen ději, ale i jako půda pro akce pro početné taneční a pěveckou company. V inscenaci, která se uvádí v překladu renomovaného Michaela Prostějovského a kterou tak bravurně režíroval Marek David, má však mnohá další plus.

Čtěte také...

Městský dům v Přerově nabídne v rámci Československého jazzového festivalu fotografickou a obrazovou výstavu

vystava prerov200Doplňkovým programem letošního Československého jazzového festivalu budou v prostorách Městského domu hned dvě doprovodné výstavy – fotografická i obrazová. Obě výstavy budou k vidění po dobu konání „jazzáku“, tedy ve večerních hodinách ...


Výtvarné umění

Banksymu kniha sluší

banksy 200V nakladatelství Universum vyšla velkoformátová kniha s krysou na přebalu a jménem Banksy. Pojďte do ní nahlédnout!

...

Divadlo

Zlínské divadlo hlásí Osobní poplach

osobni poplach 200Úspěšnou knihu zlínského spisovatele Josefa Holcmana Osobní poplach oživí na jevišti Městské divadlo Zlín.

...

Film

Film Občan K. aneb Co se do výstavy nevešlo?

obcan k ztohovenDo kin právě míří film ukazující pozadí unikátního projektu Občan K. Projekt, který přibližně před dvěma lety vzbudil pozornost mnoha lidí, včetně policejních složek, nenásilnou i když trochu kontroverzní metodou připomíná,...