Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

V Galerii Josefa Sudka budou k vidění snímky Zdeňka Voženílka, fotografa architektury druhé poloviny 20. století. Voženílkovo dílo je dnes velice aktuální nejen pro jeho osobitost, ale protože je dokladem mnohaletého růstu hlavního města a jeho jednotlivých sídlištních celků. Snímky jsou také jedinečným zdrojem informací o životním stylu své doby. Výstava bude pro veřejnost zpřístupněna 6. října 2016 a potrvá do 15. ledna 2017.

Podstatná část fotografovy pozůstalosti zahrnuje profesionální práce, rozsáhlé konvoluty negativů, kontaktních kopií i autorských zvětšenin architektury ze šedesátých až osmdesátých let, sídlištních celků i samostatných budov. Autorský archiv obsahuje rovněž dokumentaci sochařských realizací ve veřejném prostoru, soubor prací Evy Kmentové, Valeriána Karouška, Ladislava Kovaříka, Miloše Zeta, Miloslava Chlupáče, mobilních plastik Jiřího Nováka a dalších sochařů. Jsou zachyceny nedlouho po osazení, mnohé z nich již dnes neexistují. Nejpopulárnější prací se stal prostý snímek Zima v Praze z roku 1960, zachycující lidské hemžení na zasněžené petřínské stráni, který bude na výstavě k vidění.

Fotografie Zdeňka Voženílka komentuje jeho dcera architektka Alice Čermáková: „Skladbu snímku vždy pečlivě komponoval tak, aby ,socialistická´ architektura, šitá horkou jehlou, vypadala dobře, a tak mnohdy fotografie několikanásobně předčila umolousanou a všední realitu. Snad tím otec alespoň udělal radost kamarádům architektům, kteří si v době totality a prefabrikace opravdu nemohli dovolit téměř nic.“

Zdeněk Voženílek se narodil 23. ledna 1929 v Běchovicích, které tehdy ještě byly samostatnou obcí. V mládí hrál amatérsky divadlo, zabýval se výtvarnou tvorbou a toužil se stát kameramanem. Realita však byla jiná – vystudoval stavební průmyslovou školu. Vyšší profesionality dosáhl později, v letech 1961–1962, při studiích Lidové akademie vědy, techniky a umění, kde se věnoval estetice i technice černobílé fotografie. Na konci padesátých let získal zaměstnání v Pražském projektovém ústavu. Pracoval tam nejprve v ateliéru architekta Josefa Fuchse (spoluautora Veletržního paláce) a poté Richarda Podzemného. Zemřel v Praze 22. února 1981 ve věku pouhých dvaapadesáti let.

Tato komorní výstava se uskutečňuje díky velkorysosti autorovy dcery, která do sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze věnovala reprezentativní soubor otcových fotografií.