Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Už v předminulé sezóně, v červnu roku 2016 mělo premiéru představení Dobré mravy, které se inspirovalo a vycházelo z nikoho jiného z etikety Ladislava Špačka, guru českého společenského chování. Co toto ztřeštěné představení přineslo?

Dobré mravy patří k inscenacím určeným pro komorní scény Městského divadla Zlín, konkrétně Studia Z. Menší pódium mělo skvěle propracovanou scénu s velkým volným prostorem využívaným nejčastěji jako parket a také velkými ošuntělými kulisami v podobě zdí, kterým dominovala velká vrata a okno. Právě k tomuto prostředí kontrastovaly kostýmy protagonistů – večerní dámské šaty a pánské obleky.

O kontrastech a extrémech bylo víceméně celé představení. Líbivé kostýmy doplněné igelitkami místo kabelek, opilost v těchto šatech nebo všudypřítomné buranské chování. K tomu si přidejte několik extrémů v podobě několikaminutového prdění u slavnostní tabule nebo návod na servírování ústřic, kdy ústřici ztvárňuje žena. Publikum se chvílemi směje, chvílemi zaraženě mlčí.

Režisérkou a autorkou námětu a konceptu je Anna Petrželková (režie Kabaret Astragal, Blanche a Marie), která k představení dodává: „Poukázáním na absenci slušného chování a hrubé nedodržování etikety můžeme ukázat, že takové zákony sice jsou povětšinou staré, mdlé, pokrytecké a prudce neaktuální, ale anarchie, která převládá, z nás činí burany, hulváty, vidláky, hrubiány, přinejlepším snoby - no zkrátka "typické Čechy". Jakkoli chápu toto vyjádření i vyhrocení daných situací, převládal ve mně pocit, že Dobré mravy měly mnohem větší potenciál. Přála bych si, aby mi v hlavě po představení zněla nějaká nová společenská pravidla, aby mi to něco dalo a neodcházela jsem se zvláštními hořkosladkými pocity…

Představení překvapilo zajímavým a netradičním konceptem, kdy se hodně pracovalo se střihem (chyběla už jen filmová klapka) a také s hudbou a mikrofonem. Dobré mravy tak neměly klasický děj, ale jednalo se o několik mikropříběhů, které většinou uvozovala nebo zakončovala nějaká velmi originální píseň (za její hudbu i text je zodpovědný Tomáš David) při které zbytek herců tančil (či častěji jančil). Do mikrofonu jednotliví herci pronášeli různá pravidla a komentovali situace.

V inscenaci se vyřádili především mladší členové ansáblu (například Marek Příkazký, Markéta Kalužíková, Jana Drgová, Vojtěch Johaník), které doplnil i pravidelně hostující herec Jan Řezníček známý například ze seriálů Ulice nebo například z divadel Buranteatr a Husa na provázku. Prostor zde měli všichni podobný, herci se rovnoměrně střídali ve výstupech a nikdo příliš nevybočoval.

Divadelní manuál podle etikety Ladislava Špačka evidentně není představení pro každého, já sama jsem se moc nezasmála, několik scén jsem nepochopila a představení pro mě bylo spíše zklamáním. Ale někteří diváci tleskali jako diví a zaujalo je to, takže tomuto krátkému dílu klidně dejte šanci a udělejte si názor sami.

Název představení: Dobré mravy
Žánr: divadelní manuál podle etikety Ladislava Špačka
Uvádí: Městské divadlo Zlín
Režie: Anna Petrželková
Hrají: Jan Řezníček (pravidelně hostující herec), Radovan Král, Kateřina Liďáková, Jana Drgová, Vojtěch Johaník, Marek Příkazký, Markéta Kalužíková, Marie Vančurová
Premiéra: 6. 6. 2016
Hodnocení: 55 %

Zdroj foto: Městské divadlo Zlín