Cybercomics je sci-fi román z nedaleké budoucnosti od Egona Bondyho, do kterého se se vším vervou pustilo Slovácké divadlo. Svět mafie a nadnárodních společností vás pohltí a nepustí.
Hlavní hrdinkou je hackerka Vera, pro kterou je kódování denním chlebem. Když dostane nabídku na rozluštění tajného kódu, který může změnit svět, chvíli váhá, ale výzvu přijímá. Tím se roztáčí kolotoč událostí, ve kterém není nouze o smrt ani o zábavu. Děj je velmi napínavý, jakmile vás chytne, jen tak se nepustí. Hodně tomu napomáhá kompozice hry formou filmového střihu. S komiksem má pak společnou nejen onu útržkovitost, ale také práci s barvami, kdy upřednostňuje černou a bílou.
Se scénou samotnou si divadlo také hodně pohrálo. Děj se odehrává před plátnem, na které se promítají různé obrazy, které tvoří pozadí děje. Vykresluje tak například podzemí, zámeček v Lounech či New York, takový, jaký jej neznáte. Až překvapivě užitečný byl také údaj v pravém horním rohu plátna s datem a místem děje, který se tuším nachází i v knižní předloze. Skvělým prvkem byla i mnohdy dramatická hudba, bez které by inscenaci něco chybělo.

Všechny postavy byly skvěle vystylizované – každá měla svůj předem daný charakter i chování a herci do nich perfektně zapadali. Ať už jde o tři agenty, kteří působili v jejich oblecích a s šaškovskými nosy komicky i seriózně zároveň nebo Japonku Liu, která byla závislá na kávě, protože „u nás se pije jen čaj, proto tady pořád piju kafe.“ Vítané bylo i množství herců, kteří se na pódiu vystřídali – oproti hrám, kde se vystřídá sotva 5 herců bylo 17 talentovaných lidí skvělou změnou.

Největší obdiv zasluhuje představitelka hlavní role Klára Vojtková, a to nejen za to, kolik textu se musela naučit. Pódium si ozkoušela snad ze všech stran a ze všech poloh. Zatímco jednu scénu proseděla, druhou už poletovala s katanou z jedné strany na druhou. A opravdu ne jednou. Ale všechna čest, zvládla cokoliv bez sebemenšího zaváhání. Byla také velmi přirozená, její postava byla ostrá i křehká zároveň, a věřím, že ji fandila každá duše v zaplněném hledišti.

Slovácké divadlo zpracovalo Cybercomics jako jediné a opravdu si dalo záležet. Vše bylo propracované a některé věci opravdu chytré a obdivuhodné. Proč například ztvárňovat hackerství pouhým ťukáním do klávesnice, když to jde tancem a mimikou? A kdo někdy neměl pocit, že se mu při přemýšlení nerozskočí hlava?
Pódium plné herců, použití audiovizuální techniky, napínavý děj plný inteligentních vtipů –takhle by mělo v dnešní době vypadat divadlo.

Egon Bondy - Roman Sikora: Cybercomics
Uvádí: Slovácké divadlo
Režie: Jakub Maceček j. h.
Scéna: Miloslav Fekar j.h.
Kostýmy: Eva Jiřikovská
Pohybová spolupráce: Tomáš Sukup j. h.
Hudba: Mário Buzzi
Choreografie: Jitka Josková
Dramaturgie: Libor Vodička
Světová premiéra: 19. 1. 2013
Délka představení: 2:10 h
Hrají: Klára Vojtková, Alžběta Kynclová, Zdeněk Trčálek, Jitka Josková, Anna Pospíchalová, Pavel Majkus, Pavel Hromádka, Kamil Pulec, David Vaculík, Tomáš Šulaj, Josef Kubáník, ,Monika Horká a další
Hodnocení: 100 %
Zdroj foto: slovackedivadlo.cz, autor: Jan Karásek
| < Předchozí | Další > |
|---|





Ve vydavatelství OneHotBook právě vyšla audiokniha DNA od islandské autorky Yrsy Sigurðardóttir. Namluvila ji herečka Klára Cibulková, se kterou vám nyní přinášíme rozhovor.
Policista Robert byl převelen z Kodaně na maloměsto. Chce se dát trochu dohromady po rozvodu a alespoň na čas se vzdálit od své temperamentní matky. Nejdůležitější je pro něj ale dohlížení na pořádek a dodržování ...
Výtvarník a muzikant Jaromír Švejdík, známý pod pseudonymem Jaromír 99, patří v současné době k nejvýraznějším osobnostem české komiksové scény. Jeho tvorbu mapuje speciální pop-up výstava Průřez probíhající v rámci mezinárodního multimediálního festiva...
Od konce minulé sezóny uvádí Městské divadlo v Mladé Boleslavi úspěšnou komedii Petera Quiltera Je úchvatná! Jde o skutečný příběh Američanky Florence Foster Jenkins. I když je považována za nejhorší operní pěvkyni všech dob, přesto se jí po...
Polský režisér Krzysztof Kieślowski si u nás získal mnohem menší pozornost, než jakou by si zasluhoval. V kinech jeho filmy rozhodně nepatřily mezi vyhledávané, ani v televizi nelámaly rekordy sl...