A zase ten Havel!

A zase ten Havel!

Tisk

200divV poslední době mívám někdy dojem, že snad každý chce hrát Havla. Možná je to jen taková móda, možná se pletu a vidím přízraky. Snad proto se mne, když jsem dostala pozvánku na premiéru Havlovy Audience, zmocnily nemalé pochyby. Pražský soubor vinohradského Divadla D 21 je totiž složený výhradně z mladé polistopadové generace, která na vlastní kůži nezažila a nepamatuje si každodenní reálněsocialistickou schizofrenii paralelního myšlení a dělení lidí na my a oni. Po shlédnutí tohoto představení mě ovšem můj pocit, že Havlova jednoaktovka je zobrazením absurdní reality minulého režimu, kterou další generace jen stěží může pochopit, naprosto přešel.

 

Postava Sládka je v podání Lukáše Šolce citlivě a přesvědčivě vybalancovaná na pomezí mezi sebelitujícím se, ruminujícím alkoholikem a mazaným prospěchářem, hrdým na svou schopnost orientace a přežití v džungli degradovaných vztahů. Méně okázalá, ale o to přesvědčivější osoba Ferdinanda Vaňka, ztvárněná hostujícím Jiřím Panznerem, je jen zdánlivě v pozadí. I Vaněk chce své místo na slunci, i on si připadá výjimečný a lepší než ostatní a nežli oni; a ani on neváhá dát to najevo. Střet dvou naprosto jiných lidí z různého životního milieu, kteří se liší snad úplně ve všem a jen shodou podivných okolností jsou nuceni se setkat a nějaký čas vzájemně koexistovat, je zaručeným exsudátem humoru. Ten podtrhuje i jakýsi až přízračný pivní hyperrrealismus, zvýrazněný monotematickou scénou (všude, na všem a ve všech je pivo). Zásluhu na věrohodnosti obou postav i dialogů má v neposlední řadě režie Jiřího Ondry, který dokázal vyvážit obě role tak, aby působily pravdivě a nesklouzly k opileckému či mravoučnému klišé.

div

Lze říci, že se tomuto představení povedlo prolomit nimbus výjimečnosti, který kolem Havlových děl často panuje. Z častého postu nekritického odsuzování a despektu či naopak absolutního zbožňování a nedotknutelnosti posunuli jeho dílo tam, kam patří – mezi klasiky dramatické tvorby. A naložili s ním, jak je třeba s klasiky nakládat – zas a znovu si je každá generace vyloží po svém, vybere si z nich to, co je pro ni významné a důležité a pokusí se jejich díla ztvárnit tak, jak je pro ni aktuální, zajímavé a podnětné. A to je dobře. Sami se můžete přesvědčit, že to svědčí nejenom Divadlu D 21, ale i Havlovi – českému dramatikovi. 

div1

Jiří Panzner (vlevo) jako Ferdinad Vaněk a Lukáš Šolc v roli Sládka

Na závěr nesmím opomenout vyřídit vzkaz divákům: Každý, kdo dokáže, že se jmenuje Vaněk, Sládek nebo Szerkessy (či Šerkézy), má ve vinohradské Záhřebské ulici na představení Audience vstup zdarma!

Text a foto: Štěpánka Nohýnková

Divadlo D 21, Záhřebská 21, Praha 2 – Vinohrady
Václav Havel: Audience
Režie: Jiří Ondra
Hrají: Lukáš Šolc, Jiří Panzner j. h.
Žánr: tragikomedie
Výtvarná spolupráce: Pavla Hovorková
Hodnocení: 90% 

Premiéra: 2. října 2013


 

Zobrazit další články autora >>>

Přihlášení



Banner

Vznešená vyrovnanost hvězdné kariéry Dagmar Peckové pokračuje i po 43 sezónách

Vypadá to, jako by dosáhla met, přetěžko posunutelných dál. Ve svém žánru si udržovala několik desítek let pozici, u níž jsme nikdy zcela jasně neodhadli, není-li právě tou první – podle čeho se určuje nejtalentovanější a nejúspěšnější česká pěvkyně v zahraničí. Přitom vznešená vyrovnanost umělecké úrovně Dagmar Pecková pokračuje i v době, kdy „sestoupila“ z mezinárodních jevišť a pódií, ale přitom je stále hvězdou.

Otřesné svědectví o morálce dnešní doby

Možná vám to bude znít nadneseně, ale takový dojem ve mně zanechalo čtení knížky „Férová práce“ Kim Scottové. Sice píše o Americe, nemyslím si však, že u nás to bude o mnoho lepší. Nevím, jak je to v Česku s platy, zda je mzda mužů tolik odlišná od mzdy žen jako tam, avšak sexuální morálka, podle zjištění poslední doby (případy Feri, Cimický nebo šetření na vysokých školách), je přinejmenším stejná.


Jan Melvil Publishing
Banner

Hledat

Rozhovor

Písně jsou venku, mám místo na nové!

jonasova 200Adélka Jonášová je skvělá holka a složila písničku pro mého hyperaktivního psa Jonáše. Má novou desku a pěje ve třech s mámou Pavlínou Jíšovou a partnerem Reném Součkem, autorem frýdecko-místecké hymny Fajne-Mjesto.

...

Videorecenze knih

Anketa

Květen, měsíc lásky. Co vám láska připomíná?
 
Banner

Co se stane, když naše vnitřní dítě mrzne?

Mít nějaký životní plán. To je to, co starší generace očekává od svých potomků. Jasnou vizi, do detailů promyšlenou cestu, po které by šli. Potomkové však nic takového nemají. Ano, vědí, co nechtějí, ale není jim jasné, jak by vlastně se svým životem měli naložit. Důležité je ale pro ně pořádně se vůči rodičům vymezit. Tyto rozdíly v očekávání pak způsobují střet generací, ve kterém není ani vítězů, ani poražených. A někde v tom všem zmatku mrzne naše vnitřní dítě…


divadlodisk.cz

Čtěte také...

Vejměnek – nová letní scéna v Brně

carodky perexKdyž se po dlouhé době bez divadla, divák toužící po nějakém představení podívá, cože se hraje u Buranů v Brně, čeká ho překvapení. Koncem sezony, která díky čínskému viru nehrála, se zvědavec potěší, že i „Burani“ už začali hrát. Ale ouha, ...


Literatura

O nelehkém údělu českého intelektuála ve dvacátém století

muka200Konečně česká literární věda splatila další ze svých dluhů a přináší na trh, a především pro zájemce z řad odborné veřejnosti, v souhrnné podobě život a tvorbu jednoho z  největších českých literárních vědců a estetiků, který zásadním způsobem ovlivini fo...

Divadlo

BALETNÍ KARAFIÁTOVI BROUČCI V ÚSTÍ NAD LABEM

Broucci plakat 200Po 13 letech se v Severočeském divadle v Ústí nad Labem představili v premiéře 6.10 2013 v 15 hodin Karafiátovi Broučci. Pohádkový příběh o lásce, pochopení i naději napsal Jan Karafiát (1846-1929) v...

Film

Nedotknutelné něžnosti ovládly francouzské kino

altV lidském životě lze nalézt spoustu zátěžových situací na hranici snesitelnosti, ať již se týkají vlastních nesnází (zvláště závislosti na cizí péči) nebo obrazné i doslovné ztráty těch nejbližších, to jest v první řadě partnera či dětí. Tato traumata prozko...