A zase ten Havel!

A zase ten Havel!

Tisk

200divV poslední době mívám někdy dojem, že snad každý chce hrát Havla. Možná je to jen taková móda, možná se pletu a vidím přízraky. Snad proto se mne, když jsem dostala pozvánku na premiéru Havlovy Audience, zmocnily nemalé pochyby. Pražský soubor vinohradského Divadla D 21 je totiž složený výhradně z mladé polistopadové generace, která na vlastní kůži nezažila a nepamatuje si každodenní reálněsocialistickou schizofrenii paralelního myšlení a dělení lidí na my a oni. Po shlédnutí tohoto představení mě ovšem můj pocit, že Havlova jednoaktovka je zobrazením absurdní reality minulého režimu, kterou další generace jen stěží může pochopit, naprosto přešel.

 

Postava Sládka je v podání Lukáše Šolce citlivě a přesvědčivě vybalancovaná na pomezí mezi sebelitujícím se, ruminujícím alkoholikem a mazaným prospěchářem, hrdým na svou schopnost orientace a přežití v džungli degradovaných vztahů. Méně okázalá, ale o to přesvědčivější osoba Ferdinanda Vaňka, ztvárněná hostujícím Jiřím Panznerem, je jen zdánlivě v pozadí. I Vaněk chce své místo na slunci, i on si připadá výjimečný a lepší než ostatní a nežli oni; a ani on neváhá dát to najevo. Střet dvou naprosto jiných lidí z různého životního milieu, kteří se liší snad úplně ve všem a jen shodou podivných okolností jsou nuceni se setkat a nějaký čas vzájemně koexistovat, je zaručeným exsudátem humoru. Ten podtrhuje i jakýsi až přízračný pivní hyperrrealismus, zvýrazněný monotematickou scénou (všude, na všem a ve všech je pivo). Zásluhu na věrohodnosti obou postav i dialogů má v neposlední řadě režie Jiřího Ondry, který dokázal vyvážit obě role tak, aby působily pravdivě a nesklouzly k opileckému či mravoučnému klišé.

div

Lze říci, že se tomuto představení povedlo prolomit nimbus výjimečnosti, který kolem Havlových děl často panuje. Z častého postu nekritického odsuzování a despektu či naopak absolutního zbožňování a nedotknutelnosti posunuli jeho dílo tam, kam patří – mezi klasiky dramatické tvorby. A naložili s ním, jak je třeba s klasiky nakládat – zas a znovu si je každá generace vyloží po svém, vybere si z nich to, co je pro ni významné a důležité a pokusí se jejich díla ztvárnit tak, jak je pro ni aktuální, zajímavé a podnětné. A to je dobře. Sami se můžete přesvědčit, že to svědčí nejenom Divadlu D 21, ale i Havlovi – českému dramatikovi. 

div1

Jiří Panzner (vlevo) jako Ferdinad Vaněk a Lukáš Šolc v roli Sládka

Na závěr nesmím opomenout vyřídit vzkaz divákům: Každý, kdo dokáže, že se jmenuje Vaněk, Sládek nebo Szerkessy (či Šerkézy), má ve vinohradské Záhřebské ulici na představení Audience vstup zdarma!

Text a foto: Štěpánka Nohýnková

Divadlo D 21, Záhřebská 21, Praha 2 – Vinohrady
Václav Havel: Audience
Režie: Jiří Ondra
Hrají: Lukáš Šolc, Jiří Panzner j. h.
Žánr: tragikomedie
Výtvarná spolupráce: Pavla Hovorková
Hodnocení: 90% 

Premiéra: 2. října 2013


 

Zobrazit další články autora >>>

Banner

Přihlášení



Aneta Žabková: Největší radost mi uděláte kusem klacku z lesa

Vystudovala FAMU (katedra animované tvorby), vytvořila čtyři animované filmy, které získaly řadu ocenění, je úspěšnou ilustrátorkou mnoha dětských knih a přispívá do několika časopisů jako jsou Puntík či Tečka, spolupracovala i s Mateřídouškou a Sluníčkem. Řeč je o Anetě Žabkové.

Po Vodníkovi přichází neméně skvělá Dceřina kletba

Česká spisovatelka Tereza Bartošová zaujala tuzemskou čtenářskou obec předchozím titulem Vodník. Jednalo se o případ, který smrdí bahnem. Nyní přichází Dceřina kletba lákající na obálce na to, že si starý zločin žádá nové oběti.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Redaktorka a autorka italské kuchařky Alice Rossi: „Ital by nikdy nezasedl s jídlem před televizi!“

Inspirato 200Redaktorka, PR manažerka, milovnice Itálie a maminka dcery Adiny – to je Alice Rossi. Sympatická světoběžnice má kromě jiného na svém kontě také kuchařku italských receptů. Publikace se jmenuje Ispirato da Italia a v roce 2014 ji vydalo nak...

Výborné herecké kreace a silné téma nabízí nový český film Sucho

Sucho to je tísnivé vesnické drama. Na jedné straně velkostatkář a na straně druhé chudý "kolchozník", který nutí rodinu k soběstačnému životu, ale také klíčící láska revoltujících mladých lidí. Zatímco ona je dcerou chudého farmáře, on synem vlivného agrárníka, který sice dává práci půlce dědiny, nicméně půdu, vodu a krajinu devastuje chemií. To je obrazově vytříbený a emočně nabitý film režiséra Bohdana Slámy, který je i autorem scénáře.

Čtěte také...

Vinohradská inscenace Já třeba zabít Sekala se podobá šílené realitě dnešního světa

sekal 200Velké téma, které vymyslel špičkový scenárista a které se dočkalo adekvátní divadelní adaptace na velkém jevišti, se odehrává ve skvělé režii Pavla Kheka. Tak hodnotím jednu z posledních inscenací Je třeba zabít Sekala v Divadle na Vinohradech. Syrové ...


Literatura

Klidnou vodou pohne Vír od Frode Granhuse

Vir 200Pod podivně znějícím severským jménem Frode Granhus člověk netuší, co si představit. Ale lakonicky znějící název knihy Vír je  mrazivý norský detektivní román, a i proto byste mu měli dát šanci a  začíst se. Naprosto vás ...

Divadlo

Pomozte svému divadlu: Kampaň slaví dílčí úspěch, ale divadelníci jsou stále bdělí.

pomozte svemu divadluNa tiskové konferenci Asociace profesionálních divadel ČR, která stojí za informační kampaní Pomozte svému divadlu, slíbil ředitel úřadu Ministerstva kultury Milan Kupka, za...

Film

Slavní režiséři předkládají lekce filmu

lekce 200Režisér Laurent Tirard (také u nás proslavený nejen Molièrem, ale hlavně dvěma díly Mikulášových patálií) se k filmování dostal přes novinářskou praxi. Pro časopis Studio Magazine recenzoval filmy a také chystal hovory s nejslavněj...