Žánr road-movie máme asi obecně spojený s nějakou americkou bláznivinou, jejíž protagonisté jsou během své cesty zahaleni nejmíň v alkoholovém oparu a mají na svědomí naprosté šílenosti. Dánský příběh, poslední z řady Severské kultovní filmy, které pro diváky připravil Skandinávský dům v kině Evald, tento stereotyp značným způsobem vyvrací.
Do malého zařízení, které slouží dívkám s drogovou závislostí jako útočiště, ale i jako místo, kde by se svých démonů měly zbavit, přichází Charlotte. Navenek sebevědomá žena, která se nebojí klást nepříjemné otázky, kterými míří přímo do černého. O svém vlastním příběhu však zarytě mlčí.
Aby se dívky dostaly na chvíli do jiného prostředí, odjíždějí na víkend pryč. A kvůli jedné nepřesné informaci se Charlotte, Barbara, Stef i Nadia ocitají v ukradeném autě na cestě neznámo kam.
Kromě Stef, která na světě nemá nikoho a žije v dost pomýlené realitě neustále pod vlivem nějakých prášků, mají děvčata nějaký cíl. Charlotte se chce rozjet na ostrov, kde zažila nejšťastnější chvíle svého života. Nadia se po trase zastaví za svou malou dcerkou, která ji byla odebrána z péče kvůli závislosti, ale vypadá to, že touha po rodinném životě není silnější než nutkání se zdrogovat, a tak návštěva dopadá dost katastrofálně. Barbaru pak zbytek posádky vybudí k tomu, aby se postavila svému problému čelem, vyřešila si svou minulost a vyhrála nad sebepoškozováním.
Ne, legrace to není, i když se chvílemi objevují trochu absurdní situace a dialogy, které vás rozesmějí. Kdybych to shrnula, mohla bych film nazvat „všechno hnusné, co se může stát ženskému pokolení“ a asi bych nebyla daleko od pravdy. Režisérka a zároveň autorka scénáře Hella Joof do svého filmu shromáždila několik drásavých osudů a v žádném případě nevyužívala nějakých eufemismů nebo vytáček. Všechno vypověděla pravdivě, nezaobaleně, do těch nejmenších a nejnechutnějších detailů.
Naposledy jsem po skončení promítání měla podobný pocit naprostého zmaru u Biutiful (Alejandro González Iñárritu). Ne tématem, ale tou pochmurnou náladou a opětovným uvědoměním si, co se kolem všechno může dít. Pokud se nebojíte podívat se pravdě do očí, vydejte se na cestu s dívkami z Dánska.
Spi, děťátko, spi/Se min kjole
Drama/Road movie
Dánsko, 2009, 86 min
Scénář: Hella Joof, Ida Maria Rydén
Režie: Hella Joof
Kamera: Kim Høgh
Hudba: Povl Kristian
Hrají: Malou Reymann, Stephanie León, Julie Grundtvig Wester, Honey Shain, Bodil Jørgensen, Petrine Agger, Sora Madani, Thomas Magnussen, Jakob Sloth, Hag Nawas
Hodnocení: 98 %
Zdroj foto: www.csfd.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|
„Psaní je pro mě úplně vším. Je to koníček i práce, dva v jednom. Je to uspokojení. Je to cestování bez peněz, protože jste stále v jiných světech. Jsou to emoce, prožitky, často ale také učení se novým věcem, protože bez toho prakticky...
V lednu roku 1881 bylo založeno Družstvo českého národního divadla v Brně, jehož cílem bylo „starati se o pořádání důstojných her divadelních a opatřiti fond ku zřízení českého divadla n...
Každý režim, mocenské seskupení či nejšířeji civilizační okruh sleduje dva základní cíle: jednak hájí a vychvaluje sám sebe, jednak zlehčuje a odsuzuje případné protivníky, ať již je nachází ve svém vlastním prostoru, nebo mimo něj. Platilo to ...