Tibetští mniši a televize

Tibetští mniši a televize

altFilm, který se může pyšnit nálepkou “první skutečně tibetský film”, Tiché svaté kameny, odpovídá kritériím profesionálního filmu délkou i technickým zpracováním. Herecké obsazení je sice poskládané z neherců, ale i ti pod režijním vedením předvádějí civilní a uvěřitelné výkony, nejspíš proto, že ani nemusejí moc hrát.

 


Odlišnost, kterou český divák od tohoto festivalového snímku může čekat, z plátna promlouvá od začátku až do konce. Atmosféra tibetského horského života je tak odlišná od naší každodenní reality, že i prosté zachycení života v sobě nese velmi silný obraz místa a doby. Atmosféra filmu pro mě byla nejsilnějším zážitkem. Klid v kombinaci s drsným podnebím, útulným domovem a detaily tibetského života spolehlivě zabaví i méně trpělivého diváka, navyklého na zběsilé akční honičky.

S evropskou kulturou má však příběh Tichých svatých kamenů společného víc, než by se dalo čekat. Zápletka filmu se točí kolem mladého mnicha, který jednou ročně, na Nový rok, navštěvuje svou rodinu v rodné vesnici. Místo, ve kterém se svým mentorem žije, není odříznuté od světa, a tak má příležitost občas sledovat televizi u ještě mladšího, ale duchovně výše postaveného chlapce. Televize, elektřina i automobily jsou v dnešní době už přirozenou součástí života, a to dokonce i u mnichů. Divák tím je chvíli zaskočen, ale nakonec tuto skutečnost přijme hladce, protože mniši ani ostatní obyvatelé hor nemají s ovládáním techniky problémy.

Technické vymoženosti, a především televize, však v příběhu nehrají pouze okrajovou úlohu. Naopak. Mladý hrdina se po celou dobu snaží dokoukat svůj oblíbený seriál, dobrodružný příběh postavený na klasických pověstech. Téměř se zamiluje do jedné z postav. A tyto pocity v něm přebijí i radost z návštěvy domova. Místo aby doma zůstal o den déle, přemluví otce, aby šli dříve a televizi vzali s sebou, aby mohl i mistr vidět oblíbený seriál. A tento zdánlivě kacířský čin se kupodivu nesetká téměř s žádným odporem.

alt

Těžko říct, proč se tvůrci rozhodli tolik zdůraznit dopad techniky na jinak neměnný a poklidný tibetský život. Násilný vpád moderní civilizace do posvátných míst by byl zřejmý i bez toho, aby se celý příběh točil jen kolem jednoho televizního seriálu. Mně osobně mnohem víc zajímaly rituály i zcela obyčejné úkony každodenního života. Těch je ve filmu dost, protože linie příběhu je pečlivě vedená tak, abychom měli příležitost vidět všechny životní mezníky, od narození, přes milostný vztah, vzdělání, oslavy nového roku, až po smrt. Ta je kupodivu přijata téměř bez emocí, i když i ostatní události jsou přijímány velmi klidně, bez rozčilování, hádek a rozporů. Život a smrt je součástí nekonečného koloběhu, a proto není třeba truchlit, ani se bůhví jak radovat. V tomto směru mohl být film mnohem víc inspirativní, a proto je škoda, že je základní filozofii Tibetu věnován tak malý prostor. I když chápu, že tvůrce, který v takovém prostředí žije, nepovažuje za nezbytné popisovat základní pilíře svého přístupu k životu.  

Mnohem víc prostoru je věnováno stejně zajímavému rodinnému životu. Ten je zde téměř idylický, všichni členové rodiny mají možnost projevuj svůj názor, vzepřít se otci. Dědeček je opečováván, ale jeho názor není o nic důležitější, než názor mladého mnicha. Manželka není jen podřízenou bytostí, ale je manželovi rovnocenná.
Mladá generace je stejně nahlížená, jako v naší civilizaci. Jejich moderní hudba se starším nelíbí, jezdí na motorkách, a jeden z nich dokonce chlastá. Problémy jsou zkrátka velmi podobné těm našim, jenom na ně v tomto světě není tolik prostoru. Tibetu totiž stále vládne tradice souladu s přírodou a posvátnými silami.


A jediné, co její nadvládu může ohrozit, je touha izolovaných jedinců zažít něco jedinečného, byť jen na televizní obrazovce.

alt

Ve srovnání s naším zběsilým a násilnických světem působí sledování Tichých svatých kamenů jako balzám na duši. Nehledě na slabiny příběhu i zpracování bych film doporučila každému, kdo se potřebuje aspoň na chvíli odreagovat a oprostit od přízemních problémů.

Tiché svaté kameny / Lhing vjags kyi ma ni rdo vbum
Drama
Čína, 2005
Režie: Pema Tseden
Stopáž: 102 minut
Hodnocení: 70 %

Zdroj foto: flim.potala.cz


 

Přihlášení



Soutěže

Za časů ušatých čepic…

Jo, jo, to bývaly časy. Venku nasněžilo, mráz lezl za nehty, děti sáňkovaly a koulovaly se, oblečení samý sníh a boty promáčené, dobře bylo. Prý tehdy světem chodil medvědář, který na poutích a jarmarcích předváděl svého medvěda.
Jonathan Livingston

Krása vsakující se do míst, kde žijeme...

Začala bych duchem místa. Odkazem mých předků. Nalezením svých silných míst. A začala kolem sebe tvořit krásu, která se podle autorky bude vsakovat do místa, na kterém žijeme. Zamyslela jsem se. Znáte ty lidi, kteří umí udělat domov kdekoliv? U kterých je vám krásně, protože z ničeho udělali mnoho? Tak tady bych si byla jistá, že tito lidé vědí, kam náleží.
GRADA
Banner

Videorecenze knih

Rozhovor

Mirjam Landa: Měla bych přitvrdit

Mirjam perex„Jsem ráda, že už je po svátcích a můžeme zas všechno dělat normálně,“ směje se režisérka, autorka a producentka Mirjam Landa. I když tedy zrovna její začátek roku moc „normální“ není, protože úspěšná divadelnice a matka...

Hledat

Sylva Lauerová: V románu Hodina zmijí své pokušení hrát si se čtenáři posouvám až k hranici dokonalosti

Fanoušci spisovatelky Sylvy Lauerové se po třech letech konečně dočkali a jejich radost může být hned dvojnásobná. Je to jen pár týdnů, co vyšla její sbírka poezie s názvem Klóketen a nyní se na knižních pultech objevil i nový román Hodina zmijí.

Z archivu...

Čtěte také...

Odvážná rebelka, která jako jediná může zachránit království

Princezna rebelka perexMalá Mia je sirotek žijící ve středověkém městě, v němž zná každý kout. Je samostatná a velmi vynalézavá, a tak se jí a jejím třem lasičkám daří přežít na ulici, a to zejména díky krádežím jídla. Jednoho dne Mia prchá před...


Literatura

Muž bez ženy není člověk

 

muz bez zeny 200Tento lákavý název nese útlá kniha oceňovaného autora Pavla Brycze a vydalo ji nakladatelství Mladá fronta. Hlavním tématem jsou dle očekávání vztahy, ale nudit byste se neměli.

...

Divadlo

AI: Když robot píše hru. Švandovo divadlo uvede hru napsanou umělou inteligencí

ai robot 200Přestože Švandovo divadlo patří k těm pražským scénám, které se rozhodly otevřít nejdřív v březnu 2021, hned na úvod příštího roku tu pro diváky připravují jednu velmi zajímavou novinku. Už 26. února 2021, uvedou u Švandů unikátní inscenaci ...

Film

Hastrman není horor, ale dojemný příběh o nesmrtelné touze

hastrman-finalni-trailerKonečně se mi podařilo zhlédnout Hastrmana Ondřeje Havelky, který byl natočen podle předlohy knihy Miloše Urbana. Snímek je to vskutku povedený. I když často naráží na nepochopení a těší se ob...