Legiovlak v areálu Masarykova nádraží v Praze
Banner

Legiovlak v areálu Masarykova nádraží v Praze

Tisk

legiovlak 200V letech 2011–2015 zakoupila Československá obec legionářská celkem 11 vyřazených historických vagonů. Jeden z plošinových vagonů dlouhodobě zapůjčily České dráhy, a. s., a kovářský vagon zrekonstruovala a dodala slovenská strana. Legiovlak se tak stal skutečně československým. V letech 2014 a 2015 shlédlo Legiovlak na 115 000 návštěvníků. V současné době již jezdí po naší vlasti Legiovlak čítající 12 vagonů. Pro co největší přiblížení podoby legionářských vlaků a životních podmínek, bojové činnosti a zvyklostí našich dobrovolců, byly vybrány pro rekonstrukci nejčastěji používané vozy. Vlak se skládá z vozu polní pošty, těplušky, plukovní prodejny, ubytovacího, filmového, krejčovského, zdravotního, štábního, obrněného a dvou vozů plošinových.

Legionářské muzeum na kolejíchLegiovlak – bude po celý srpen přístupný v areálu budoucího Železničního muzea Národního technického muzea – bývalého lokomotivního depa na Masarykově nádraží. Do Prahy se tak vrací po roce stráveném na cestách s dvanácti zrekonstruovanými vozy, představujícími život a boj legionářů na Transsibiřské magistrále během první světové války. Veřejnosti bude k dispozici zdarma.
Expozice Legiovlaku, přístupného od 2. do 30. srpna 2016, se stane první delší výstavou v prostorách budoucího Železničního muzea Národního technického muzea, plánovaného do areálu bývalého železničního depa, které svému účelu sloužilo od roku 1845 celých 155 let.
Legiovlak, projekt Československé obce legionářské, připomíná 100. výročí boje československých legií za samostatný stát. Souprava historických vagonů projede do roku 2020 celou Českou republiku a zavítá krátce i na Slovensko. V současnosti se Legiovlak skládá z dvanácti zrekonstruovaných vagonů, jakými se desetitisíce československých legionářů přepravovaly napříč Ruskem po Transsibiřské magistrále v letech 1918–1920.

legiovlak

Kdo se na Legiovlak přijde podívat, může třeba zjistit, jestli měl legionáře mezi svými předky. Posádka vlaku dokáže hledat konkrétní osoby v databázi, kterou se i díky návštěvníkům daří doplňovat o fotografie, dokumenty, vzpomínky i hmotné předměty z pozůstalostí.
Expozice Legiovlaku bude přístupná zdarma ve všedních dnech od úterý do pátku od 8:00 do 18:00 a o víkendech od 9:00 do 19:00. V pondělí je zavřeno. Pro zájemce jsou připravené komentované prohlídky s průvodcem; začínají každý den ve 13:00 hodin a opakují se v pravidelných hodinových intervalech.
Bývalá výtopna Masarykova nádraží v Praze bude devatenáctou zastávkou legionářského vlaku při jeho letošním putování po městech České republiky. Legiovlak se skládá z 12 zrekonstruovaných vagonů, které představují vojenský ešalon. Vlak se skládá z vozů polní pošty, těplušky, zdravotního, filmového, štábního, obrněného, prodejního, krejčovského, kovářského, ubytovacího a dvou plošinových vozů. Ve všech vozech bude na návštěvníky čekat věrná rekonstrukce vybavení, legionáři v dobových stejnokrojích, ale také originální exponáty a několik stovek fotografií na panelech mapujících historii čs. Legií. Cílem Legiovlaku je zaujmout především nejmladší generaci.
www.legiovlak.cz, www.ntm.cz


 

Přihlášení



I ticho zpívá

Láska, o které sníte v koutku své pubertální duše. Naivní, nekonečná, hluboká, romantická. Překonávající nepřekonatelné, dobré i zlé. Dlouhé dopisy, ještě delší telefonáty a přímo nekonečné rozhovory. O hudbě, o životních snech, o lásce i přátelství. Osudové spojení, které překoná i samotnou smrt.

Uznávaná autorka detektivek exceluje i v románové tvorbě!

Dobrých spisovatelek u nás dnes mnoho není a pokud bych měl být konkrétní, tak pouze tři – Anna Bolavá, Karin Lednická a Michaela Klevisová. Posledně jmenovaná si plným právem vysloužila renomé nejlepší české „detektivkářky", jak však dokazuje román Prokletý kraj, dokáže „zabrousit" i do jiných literárních žánrů. Jde již o druhé vydání této knihy, takže je zřejmé, že se napoprvé setkala s velkým čtenářským ohlasem. Podívejme se, co nás na jejích stránkách čeká.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Petra Soukupová: Když se z koníčku stane práce, je opravdu těžké najít nový koníček se stejnou satisfakcí

Petra Soukupová - autor  foto Matouš Gorun

„Chtěli jsme mít vlastní symfoňák, kde jsou smyčce, tak i dechy, rytmika jako v kapele a chtěli jsme hrát cokoliv, co se nám bude líbit,“ říká Petra Souku...

Pohádka Hrátky s čertem je postavena nejen na rohatých, ale i na kontaktu s publikem

Tak to už jsem dlouho nezažil, když jsem byl ve středu 8. dubna v Městském divadle Zlín na odpolední pohádce Hrátky s čertem. Seděl jsem úplně nahoře v narvaném sále, kde bylo snad šest stovek školáků prvního stupně. Pravda je taková, že jsem si to domluvil s produkcí, neboť jsem chtěl vidět na jevišti mou oblíbenou herečku v roli čerta.

Čtěte také...

Vyšla kniha o sexu, plození a pohlaví

sex-plozeni-pohlavi perex

Snad lze souhlasit, že každého živého tvora ovládají dva základní pudy – jednak sebezáchovný, jednak rozmnožovací. Každé vybočení z tohoto rámce, ať již vrozené nebo získané, se ta...


Výtvarné umění

Ikona současného českého skla Rony Plesl na Pražském hradě

sklo 200Od 9. září do 31. října 2016 proběhne v Královském letohrádku na Pražském hradě unikátní výstava předního českého výtvarníka a designéra Ronyho Plesla. Návštěvníci si budou moci prohlédnout kolem dvou set skleněných objektů. K vidění bude jedinečná retr...

Divadlo

Hned dva potlesky ve stoje? Na Setkání Stretnutie si je zasloužila Zuzana Kronerová

shirley200Ve dnech 13. až 17. května se v Městském divadle Zlín konal už 29. ročník divadelního festivalu Setkání Stretnutie. Jeho třetí den se na něm na masterclass a v představení Shirley Valentine představila Zuzana Kronerová.

...

Film

Nejoblíbenější ruská pohádka Mrazík baví už několik generací

altRuská filmová pohádka Mrazík (1964) je asi jediná klasika z bývalého Sovětského svazu, na kterou se dá dívat. Možná dnešní doba poněkud svádí ke zjednodušování, ale na rozdíl od ostatních filmů nebo knih se tohle neopírá jen o chudobu a tragédii, al...