Kultura21.cz

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) téměř každoročně vydává sborník věnovaný českým (československým) poválečným dějinám, jak se odrážely v kultuře, politice i hospodářství.  Nejnovější svazek nazvaný ZNORMALIZOVÁNO, opět sesbíraný z příspěvků, které zazněly na odborné konferenci, zachycuje poměry na sklonu 70. let a v první půli následujícího desetiletí, tedy v předvečer Gorbačovovy přestavby, kdy ještě pevně vládly dosavadní pořádky, vytyčené „poučením z krizového vývoje“. Navazuje tak na předchozí sborníky, recenzované ZDE: Československo v letech 1954-1962, Předjaří - život v letech 1963 - 1969, Jaro 68 a nástup normalizace a Bezčasí - takový byl počátek normalizace

Posuzovaná kniha obsahuje celkem 28 příspěvků, které se vyznačují jak zobecňujícím nadhledem, tak přiblížením konkrétních jevů, případně dílčího skutku ohraničeného řekněme nějakou oblastí či jinou jednotlivinou. Editoři Jiří Petráš a Libor Svoboda ji rozdělili do pěti oddílů, sjednocených důrazem na totéž téma – nejprve jsou zařazeny stati vztahující se ke kultuře, vědě a školství, poté následuje okruh spjatý s politickým děním, stavu a koncepcí hospodářství se dotýká trojice textů, rovněž je obhlédnuta situace v církvích – a v posledním oddílu Regiony nalezneme „případové studie“, které zpracovávají vhledy do různých úžeji vymezených oblastí.

Co se skrývalo za fasádou úspěchů a spokojenosti
Právě závěrečná obhlédnutí jsem ochoten -  možná i pro jistou vlídnost - považovat za čtenářsky nejpřitažlivější. Popíší lidský osud ve složité době (vynikající dirigent Zdeněk Košler jako šéf opery pražského Národního divadla), prozkoumají dopad nové vzdělávací soustavy na Pelhřimovsku, přiblíží umělecké dění ve veřejném prostoru  Hradce Králové, dotknou se vlastnických šarád, které postihly Benešovu vilu, než se stala majetkem Úřadu vlády. Ale také se dovíme lecjaké zajímavosti o výrobě kameninových odpadkových košů s erby (nejen) jihočeských měst. Vyráběl  je - ty koše - borovanský podnik Calofrig, původně zaměřený na průmyslové prefabrikáty. Po jeho převzetí novým (belgickým) vlastníkem však došlo k zastavení veškeré výroby…

Stíny horkého léta

Publikace, jen ojediněle vybavená fotopřílohou, hojněji číselnými či jmennými tabulkami, zato u každého článku opatřená citačními odkazy, má celkem 391 stran, které však kromě výše zmíněných 28 textů pokrývají ještě anglická resumé, seznam pramenů a literatury, v neposlední řadě též stručné přiblížení autorského kolektivu – mezi autory nalezneme přednášející na tuzemských univerzitách, zaměstnance muzeí, archivů i různých ústavů, několik přispěvovatelů pochází ze Slovenska nebo Polska. Omezený publikační prostor je nutil být co nejstručnější, délka příspěvků se většinou pohybuje v rozmezí deseti až patnácti tiskových stran.

Poklad hraběte Chamaré

Proto se mnohdy setkáváme s přehledy a stručným přiblížením zkoumané problematiky, které sotva může nějak obohatit stav poznání. Proto také i mimo závěrečné „Regiony“ nalezneme dílčí zacílení na konkrétní jevy či osobnosti (např. o normalizační tvorbě Miloslava Švandrlíka, Edy Kriseové; ovšem nechybí ani pojednání o novoročních projevech tehdejšího prezidenta Gustáva Husáka).  Pisatelé se věnují činnostem, které normalizační režim podporovaly nebo přímo zosobňovaly (například plánování ekonomiky), i těm, které se mu protivily (třeba v souvislosti s Chartou 77, případně s církevními strukturami). Přínosné je třeba zamyšlení o významu a vlivu papeže Jana Pavla II. , původem Poláka, který si o komunistických zřízeních žádné iluze nečinil.

Československá televize přitáhla k obrazovce většinu obyvatelstva
Již zmíněná (vynucená) stručnost se často ukazuje být sporným požadavkem. Například pojednání o českých historických filmech daného období je pouhým sumářem titulů a vývojových tendencí. U stati  obírající se programem Československé televize pak vskutku lituji její tezovitosti – aby postihla vše důležité, každý probíraný aspekt (příprava programu, vysílací schéma i samotná tvorba ať již prezentovaná zpravodajstvím, hranými inscenacemi a seriály, zábavnými pořady a pod. ) se vyznačuje maximálním zhuštěním. Tím pádem vypadly údaje o složitém, několikastupňovém schvalování látek, případně o odkládání či dokonce zákazech již hotových děl (např. Smyczkův snímek Už mu to začalo, Drhovy Radostné události, Moskalykův Vnitřní zrak).

Božská Ema

V pasáži o pořadech převzatých ze zahraničí zase snadno zjistíme příliš povrchní náhled – jistě je pravda, že ze Západu se dovážely hlavně takové filmy, které kritizovaly tamní poměry, nebo divácky oblíbené komedie, avšak pominuty zůstaly případy, kdy ČST záslužně uvedla významné snímky, které se v tuzemských kinech nikdy neuváděly. Bylo jich málo, ale bylo by nespravedlivé je pominout. Z americké produkce to byly např. „freudistické“ detektivky Rozdvojená duše (Hitchcock) a Točité schodiště (Siodmak), muzikál Oklahoma (Zinnemann) nebo divadelní klasika Sestup Orfeův (Lumet). Z Francie pocházel dvojdílný Cayattův projekt Život v manželství, nahlížející tytéž události jak z pohledu manžela, tak manželky. Z Itálie mohli diváci spatřit tehdy již klasické počiny jako Řím, hlavní nádraží (De Sica), Zavraždění Matteottiho (Vancini) nebo Uzavřený kruh (Montaldo), z Anglie patřila do stejného okruhu díla jako Štvanec (Reed) nebo Poslední údolí (Clavell).  A jistě by bylo možné připojit další tituly.

Co je důležité: televize jistě lavírovala mezi ideologickým masírováním a zábavou spíše krotce humornou nežli napínavou (a ideálem bylo úspěšné spojení zábavnosti s ideologickým zacílením, jak se podařilo třeba v 30 případech majora Zemana), její sledovanost byla mimo veškerou pochybnost obrovitá; ostatně největší divácké hity vysílané podnes vznikaly právě tehdy. A kniha zajisté pomáhá poodhalit zákulisí dobové budovatelské každodennosti (nejen televizní), které si lidé málokdy uvědomovali.

Jiří Petráš, Libor Svoboda (eds.): Znormalizováno. Československo v letech 1978-1985
Vydal Ústav pro studium totalitních režimů a Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, Praha – České Budějovice  2020. 391 stran

Hodnocení:  60 %

Foto: kniha

www.ustrcr.cz/publikace/jiri-petras-libor-svoboda-eds-znormalizovano-ceskoslovensko-v-letech-1978-1985

www.ustrcr.cz/wp-content/uploads/2021/01/Znormalizovano_obsah