V pražské galerii Arthouse Hejtmánek aktuálně probíhá výstava děl sochaře a malíře Milana Beránka. Podařilo se nám vyzpovídat majitele aukční síně, pana Tomáše Hejtmánka. Jaké byly začátky jeho kariéry a jaké lákadlo chystá pro zájemce ve své následující aukci?
Co Vás přimělo k tomu stát se akademickým malířem? Zajímal jste se o umění již od dětství?
Stát se malířem nebo sochařem bylo mým přáním už odmalička. Bylo to dáno i tím, že oba mí rodiče jsou výtvarníci. Dříve jsme bydleli v domě na Malé Straně a v přízemí měli rodiče ateliér. Když jsem přišel ze školy, tak jsem místo běhání po Petříně trávil většinu času v ateliéru s rodiči, kde jsem potkával hodně zajímavých lidí a výtvarníků a to mne možná ovlivnilo. Nakonec jsem šel na malířství a restaurátorství, i když sochařství obdivuji dodneška a mám mezi sochaři hodně vzorů. Teď jsem spíše galerista ale je pravda, že ve volných chvílích přemýšlím nad tím, že bych se rád do budoucna věnoval i své vlastní tvorbě – ať už malířské nebo sochařské, to zatím nevím(smích).
Aukční síň ARTHOUSE HEJTMÁNEK vznikla po 25 letech. Co Vám práce na této výstavbě dala a naopak vzala?
Když jsem skončil akademii, tak jsem tady jezdil s kolečkem, vozil beton a rekonstruoval. Později jsem pracoval jako restaurátor, byl jsem i v Německu, kde jsem pracoval s rodiči. Restaurovali jsme například stropy a když musíte pracovat každý den nad hlavou, tak je to poměrně náročné. Ale dala mi samozřejmě mnoho zajímavých kontaktů. A co mi vzala? Myslím, že mi snad nevzala nic (smích). Naopak.

„Mým velkým vzorem je Jaroslav Horejc, český sochař, kterého sbírám od svých patnácti let.“
Podle čeho si vybíráte umělce, kteří u Vás vystavují?
Naší první výstavou byla díla pana Horejce. To je moje srdcová záležitost. Koncepce našich výstav je taková, že bychom chtěli vystavovat zapomenuté, méně známé nebo neznámé autory. Pan Horejc byl neprávem zapomenut. S panem Beránkem jsem se seznámil na výstavě pana Horejce, bylo to takové osudové setkání. Považoval jsem za důležité pana Beránka vystavit. Byl hned druhý v pořadí, takže je to prozatím druhá výstava a doufám, že na to budeme později navazovat, ale lákají nás spíše neznámí autoři.

Na konci listopadu chystáte aukci. Co byste nám o ní řekl?
Naše aukce se vyznačují tím, že nenabízíme pouze výtvarné umění, ale rovněž starožitnosti a design od známějších i méně známých autorů, takže tím se trochu odlišujeme od větší části aukčních domů. Předaukční výstava je v podstatě zařízený interiér včetně všech doplňků a věcí, které se používaly, takže to, co tady vidíte teď, je výstava pana Beránka. 6.ledna uklízíme a všechno se zde přemění na prostory pro předaukční výstavu. Máme zde samozřejmě už několik lákadel. Tím hlavním je obraz od ruského malíře Aivazovského, výjimečného autora, který je světově proslulý coby malíř moře. To je zatím naše nejlepší věc, kterou v aukci nabízíme a odpovídá tomu i vyvolávací cena 11 milionů Kč.
Na co byste nalákal naše kulturní čtenáře?
Aby se přišli podívat a nasáli tu atmosféru, kterou tady máme a nabízíme lidem. Výstava pana Beránka je to, čemu jsme se v posledních měsících velmi intenzivně věnovali a hned potom následuje předaukční výstava, kde se samozřejmě budou prolínat všechny různé styly a doby. Narozdíl od aktuálních 60.-80.let, budou na aukci věci od gothiky až po současné výtvarné umění. Myslím si, že lidé k nám chodí rádi nasát jen atmosféru toho domu, Budeme rádi, když k nám lidé budou chodit. Nemusí u nás nakupovat, stačí, když se jen přijdou podívat.
Zdroj fotografií: Ivan Kahún
| < Předchozí | Další > |
|---|





Přečtěte si rozhovor s Kristýnou Kronovetrovou, jednatelkou a vedoucí produkce Mezinárodního centra tance a Tanečního centra Praha. Zjistíte v něm, jak se dostala do tanečního světa, v čem tkví výhody tance a n...
Pavla Koucká je psycholožka. Pracuje v azylovém domě pro matky s dětmi a ve své soukromé praxi. Dříve působila jako šéfredaktorka časopisu Psychologie dnes. Je spol...
Daniel Majling je autorem hry Láska! Prsty! Salman Rushdie!, kterou uvede v premiéře v sobotu 4. června ve Studiové scéně Divadlo na Vinohradech. Představení, které se hraje v překladu a dramaturgii Vladimíra Čepka, režíruje Barbora Mašková a vin...
Střihoruký Edward (1990) je dokonalá klasika. Johnny Depp si ve filmu vystřihl roli mechanického nekňuby, nad kterým se ustrne nejeden člověk a zvlhne nejedno oko. Mohl být šermí...