Výbory z díla bývají cennou pomůckou. Zájemce o dílo dotyčného odborníka nemusí jeho texty složitě shánět, ale dostane je sesypané v jednom obsáhlejším svazku. Takto je poctěn i PETR ČORNEJ (*1951), jenž patří mezi naše nejznámější historiky (vedle Františka Šmahela), zabývající se českým středověkem, především dobou husitskou. Samostatně vydal řadu knih, mimo jiné o Janu Žižkovi, na dalších spolupracoval. Před několika lety mu vyšla „sběrná“ kniha Husitství a husité, o které jsme psali ZDE
Nyní se již druhého vydání dočkal tlustý, bezmála sedmisetstránkový svazek Světla a stíny husitství. Shrnuje přes dvě desítky Čornejových textů, vesměs publikovaných po roce 1990. Obdivuhodná je tu Čornejova znalost všech možných pramenů, některé obšírně cituje; ohromí seznam literatury, kterou prostudoval – přesahuje padesát hustě potištěných stránek!
Ztělesňuje husitství nejhlubší úpadek nebo záviděníhodný vzmach?
Úvodní kapitola představuje jakýsi obecný vstup do celé problematiky: autor v ní přibližuje, jak se průběhu staletí vyvíjelo chápání husitského období, upozorňuje, že středověké (zejména latinské) výrazy postupně změnily své významy a jejich užívání mnohdy vedlo ke zmatení. Vlastně až František Palacký svým důsledným prostudováním dobových zdrojů překonal dosavadní, náboženstvím či jinými emocemi zaštítěné šarvátky mezi obhajobou a ztracením – Hus byl buď světcem, nebo ničemným kacířem. Jenže právě Palacký stvořil novodobý husitský mýtus (coby nejslavnějšího období národních dějin), který v rozličně aktualizovaných podobách přežívá podnes.

V dalších příspěvcích Čornej rozebírá jak jednotlivé události spojené s husitským hnutím (věnuje se např. Želivskému, Žižkovi nebo Zikmundovu příjezdu do Prahy v roce 1436), tak kulturu a jazyk oněch vzrušených časů. Zabývá se tehdejšími pojmy, třeba slovy označujícími někoho cizího, cizozemce nebo přímo Němce (tedy vlastně němého, protože jeho řeči nikdo nerozumí). Dokládá, že i tehdy se pořádaly slavnosti, přibližuje osudy takzvaných adamitů, jejichž obvinění ze sexuální nevázanosti bylo usilovně vyvracováno i potvrzováno. Adamity, obviňované z náboženského bludařství i nestydatosti, umístil kupříkladu Alois Jirásek v jedné ze svých povídek až do 18. století – a obdařil je mravností převyšující veškeré své protivníky.
Jak odkaz husitství ovlivňoval budoucnost
Několik studií Čornej věnoval přechodu od revolučního hnutí ke stavovskému státu „dvojí víry“, najmě pak volbě Jiřího z Poděbrad českým králem. Přibližuje i panovníkovo obtížné kličkování v nepříznivých domácích i zahraničních poměrech, a to včetně muslimské (turecké) expanze do Evropy – vždyť v těsně polipanských časech tito útočníci porazili křesťanské vojsko u Varny, dobytím Cařihradu vyvrátili Byzanc. Jenže ve středoevropském prostor, namísto sjednoceného odporu proti tureckým vetřelcům, bujely jen nekonečné rozmíšky mezi českým královstvím, Uhrami a Polskem.

Petr Čornej
Asi nejzajímavější a nejpodnětnější texty nalezeme v závěrečném oddílu, který zkoumá „druhý život husitství“ – tedy často účelového nakládání s ním v pozdějších staletích, zvláště v době komunistické nadvlády, její tlak pronikal do politické sféry, historické vědy i do umění. Zařazena je třeba stať o dobovém ohlasu Vávrovy tzv. husitské trilogie (Jan Hus, Jan Žižka, Proti všem). Lituji jedině, že se čtenáři nemohou seznámit s Čornejovou daleko obsáhlejší studií, kterou zasvětil průzkumu husitských námětů v poválečném československém filmu, jak ji kdysi otiskl časopis Iluminace. A jistě by si zasloužila aktualizaci až k dnešním dnům.

Petr Čornej: Světla a stíny husitství
Vydala Univerzita Karlova v nakladatelství Karolinum, Praha 2020 (2. vydání), 693 stran
Hodnocení: 90 %
Foto: kniha
https://karolinum.cz/knihy/cornej-svetla-a-stiny-husitstvi-udalosti-osobnosti-texty-tradice-24179
https://husitstvi.cz/historie/strucna-historie/strucne-dejiny-husitstvi-1415-1436/
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1093836883-na-plovarne/216522160100007-na-plovarne-s-petrem-cornejem/
| < Předchozí | Další > |
|---|




Jak se u nás v dnešní době hraje reagge? Jak Češi reagují na Jamajčany? Kam spěje česká hudba? Nejen o tomhle jsme si povídali se zpěvákem a kytaristou skupiny Švihadlo, Petrem Šturmou.
František Šmahel (narozen 1934) patří mezi přední znalce středověku. Soustředil se zejména na období husitských bouří, avšak záběr měl daleko širší. Zkoumal mezinárodní kontext husitství, pronikání humanistických idejí d...
Ve čtvrtek 12. října proběhla v Galerii města Přerova společná prezentace olomoucké malířky Evy Pešákové a sochaře Tomáše Arnošta. Výstava nese název Rozhovor a návštěvníci můžou vidět originálních obrazů a trubkových kompozicí. Obě ...
Jedno z neméně slavných a nadčasových děl Lva Nikolajeviče Tolstého se rozhodli tvůrci nejnovější rock opery přenést do moderního prostředí motorkářského klubu.
V předvánočním období loňského roku se ke čtenářům dostala kniha Planeta Nippon, vydaná nakladatelstvím Crew, které se jinak soustředí především na vydávání comicsů. Trojice autorů – Anna Křivánková, spjatá s ...