Evropa v každém z nás

Čtvrtek, 11 Leden 2024 06:00 redakce

Evropa-nas-domovP

Britský historik a publicista Timothy Garton Ash, který se svých pracích zabývá zejména moderními a soudobými dějinami střední a východní Evropy a tématům jako je revoluce v roce 1989 či transformace zemí bývalého východního bloku, uvádí na trh knihu Evropa, náš domov, kterou dle svých slov připravoval celých 50 let. Základním problémem knihy je problém jakéhosi „evropanství“.

Autor tvrdí, že Evropané mají mnoho domovů, na rozdíl od Američanů. Samotný pojem „Evropa“ má však pro každého jejího obyvatele jiný význam. Má-li tedy Evropa 850 miliónů obyvatel, existuje tak 850 miliónů Evrop. Tuto skutečnost ilustruje také původní název knihy Homelands, čili Domoviny, který se z českého překladu vytratil. Knihu sám představuje jako historii ilustrovanou vzpomínkami na různá období a na osobnosti, se kterými se ve svém životě potkal, a které měly vliv na formování dějin. Při svých vzpomínkách přitom nevychází pouze ze své paměti, ale čerpá také ze svých zápisníků, které si celý život poctivě píše (a jejichž ukázky můžeme najít na jeho webových stránkách). Pro větší přehled se naučil francouzsky, německy a polsky, aby tak, dle svých slov, pronikl tak do hlavních skupin evropských jazyků.

Kniha je rozdělena na pět částí dále rozdělených na podkapitoly věnující se dílčím problémům. Kapitola první, V troskách, tvoří úvod práce a zabývá se rokem 1945 a vzpomínkami pamětníků na tuto dobu, u které autor knihy ještě nebyl osobně přítomen, tyto vzpomínky pak vztahuje k pozdějším životním osudům pamětníků, již zde je patrný styl knihy – osobní historie, jak ji prožívali jednotlivci, doložená jejich (mnohdy zpětně reflektovanými) zážitky.

Kapitoly druhá a třetí – Rozdělená (1961–1979) a Na vzestupu (1980–1989) se věnují soupeření zemí západního a východního bloku, jehož pomyslný počátek autor klade k datu vztyčení Berlínské zdi (13. srpna 1961). Popisuje principy, jakými fungovala Evropa v obou blocích, přičemž neopomíná ani skutečnosti, že některé západní země jako Salazarovo Portugalsko či Francovo Španělsko měly k liberální demokracii hodně daleko. Jeho přístup k dějinám ilustruje jeho zdůrazňování názorů historiků v 70. letech, z nichž mnozí tehdy tvrdili, že Východ již vyhrál studenou válku – ó, jak moc se tehdy mýlili. Vzestup Evropy pak vidí především v založení hnutí Solidarita v roce 1980 v gdaňských loděnicích.

V posledních dvou kapitolách Triumfující (1990–2007) a Ochabující (2008–2022) se věnuje vývoji Evropy po pádu Berlínské zdi a postupnému rozpadu zemí východního bloku a Sovětského svazu. Zcela optimistické vyhlídky spočívající ve větší integraci Evropy, vstupu mnoha zemí do Evropské unie a do Eurozóny, ale mírní popisováním toho nejhoršího, co Evropu od té doby potkalo (Válka v Jugoslávii či 11. září a jeho dopady). Po roce 2008 pak následuje obrat dolů, způsobený mnoha faktory – finanční krizí v roce 2008, ruskou invazí do Gruzie a na Krym, uprchlickou krizí, Brexitem apod. Velkou pozornost pak věnuje vzestupu nacionalismu v Maďarsku a v Polsku (polské volby v roce 2023 a s nimi spojené odstavení PiSu od moci proběhly až po vydání knihy). V poslední kapitole se autor věnuje podobenství o delfské věštírně a vyhlídkám na to, co Evropu dále čeká.

Byť Timothy Garton Ash ani na okamžik nezapře své liberální a prounijní myšlení, díky čemuž budou některé pasáže pro konzervativnější čtenáře čitelné dost obtížně, tvoří kniha zajímavý a zasvěcený vzhled do minulosti i přítomnosti evropského kontinentu a mohu ji tak doporučit každému zájemci o historii.

O autorovi:

Timothy Garton Ash (1955), britský historik a spisovatel, je profesorem evropských studií na Oxfordu a působí rovněž na Stanfordu ve Spojených státech. Svými esejemi pravidelně přispívá do magazínu The New York Review of Books a do Guardianu píše sloupky o současných mezinárodních událostech. Česky vyšly jeho knihy Svobodný svět (2006), úvaha nad krizí Západu, rozděleného postojem k válce v Iráku, a nad variantami dalšího vývoje v západní společnosti, Dějiny přítomnosti. Eseje, črty a zprávy z Evropy devadesátých let (2003) a Svazek (1998), k jehož napsání ho inspirovalo seznámení s jeho osobními záznamy z archivu východoněmecké státní bezpečnosti. Jeho nejpřekládanější knihou, a to celkem do dvaceti jazyků, se stal Rok zázraků. Časopis Time ho zařadil v roce 2005 mezi sto nejvlivnějších lidí světa.

Evropa-nas-domov