Státní okresní archiv Pardubice připravil k 70.výročí pardubických transportů do Terezína unikátní výstavu nazvanou Pod hvězdou Davidovou, která si dala za cíl seznámit návštěvníky s historií, kulturou a životem Židů na Pardubicku od 16.století po současnost. Většinu výstavních exponátů tvoří archivní materiály (seznamy obyvatelstva, korespondence, patenty a nařízení týkající se židovského obyvatelstva, plány a mapy, plakáty, dobový tisk, fotografie, atd.), které jsou doplněny liturgickými předměty (jako jsou např. tóry, modlitební texty, mezuzy, menory) zapůjčenými převážně z muzeí Pardubického kraje. Zájemci mohou shlédnout k dané problematice i dokumentární film. Průvodní texty k výstavě jsou též k dispozici v připravené brožurce.
Výstava je tematicky rozčleněna do několika částí. Návštěvníci jsou nejprve seznámeni s historií židovského osídlení na Pardubicku. Nejstarší písemná zmínka o Židech na pardubickém panství pochází z roku 1506, kdy byli poprvé zapsáni v urbáři. V roce 1761 na panství žilo již 300 Židů. Další část výstavy se zabývá historií židovských modliteben, synagog a hřbitovů v Pardubicích, Dašicích, Holicích a Přelouči a popisuje i jejich současný stav. V Pardubicích byla synagoga postavena stavitelem Františkem Schmoranzem v pseudorománském slohu s orientálními prvky nákladem 28 000 zlatých v roce 1880. Za 2.světové války během nacistické okupace došlo k jejímu zapálení a poškození interiéru, jehož zařízení bylo rozkradeno. Po válce byla sice budova opravena a sloužila jako Dům umění a galerie, ale kvůli nulovým investicím do její údržby a dalších oprav se dostala do havarijního stavu a v letech 1958-59 byla zbořena.
Výstava se dále věnuje historií Židovských náboženských obcí v Pardubicích, Holicích a Přelouči a jejich představitelům. Autoři výstavy nezapomněli ani na židovské školství, kulturní a spolkový život a židovské podnikání (vzpomenuty jsou mj. automatické mlýny bratrů Winternitzových nebo rafinérie minerálních olejů – dnešní PARAMO, kterou založil David Fanto).
Zvláštní pozornost je věnována období Druhé republiky a protektorátu, kdy byli Židé na základě rasových zákonů postupně vyřazováni z veřejného i hospodářského života a docházelo k jejich perzekuci, která vyvrcholila transporty do terezínského ghetta, jež se stalo přestupní stanicí do nacistických vyhlazovacích táborů na východě. Z Pardubic do Terezína byly vypraveny transporty Cf a Cg ve dnech 5. a 9. prosince 1942. Z celkového počtu 1 256 osob, které byly z Pardubic deportovány, jich přežilo pouze 91. Velkoformátová fotografie na jedné ze stěn výstavního sálu připomíná jména všech deportovaných. Jména přeživších jsou označena červeně.
Závěr výstavy je věnován konkrétním osudům několika přeživších. Na své dětství a zážitky z Terezína a Osvětimi zde vzpomínají Eliška Weissová – Levinská (1930-2012), Pavel Werner (1932) a Vladimír Munk (1925).
Návštěvu výstavy doporučuji nejen všem zájemcům o historii Pardubic a holocaustu, ale zejména mladším generacím, aby se seznámily s osudy našich spoluobčanů, z nichž se naprostá většina stala obětí vyhlazovací politiky nacistů.
Pod hvězdou Davidovou
Datum konání: 11.10. - 9.12.2012 (Po-Pá 10 – 18 hod, So, Ne, 14 -18 hod)
Místo konání: Státní okresní archiv Pardubice, Bělobranské náměstí 1, Pardubice
Pořadatel: Státní okresní archiv Pardubice ve spolupráci s Židovským muzeem v Praze
Kurátor: Renáta Růžičková
Vstup zdarma
Zdroj foto: autorka článku
| < Předchozí | Další > |
|---|
Touha po svobodě znamená mimo jiné odmítnout každodenními činy a postoji diskriminaci ženského pohlaví, které v naší společnosti bohužel stále trvá. Ve faktických podmínkách, to jest v zákonech, které umožní ženě, aby vychovávala dět...
Na pardubickém zámku, v němž sídlí Východočeské muzeum, je od května pro návštěvníky zpřístupněna nová stálá expozice nazvaná Pardubice – příběh města. Vystavené unikátní exponáty a historické dokumenty pocházejí ze sbírek muzea a mapují hl...
Galerie hlavního města Prahy uspořádala, ve spolupráci s šéfkurátorem a kurátory Tobym Clarkem a Olgou Malou, výstavu současného britského výtvarného umění ´London Twelve´. Nejde však o přehlídku...
Když jsme se rozhodli pro rodinný poznávací pobyt v Londýně, bylo nám hned jasné, že bychom měli navštívit taky nějaký muzikál. Výběr představení na londýnském West Endu je opravdu velký, a tak rozhodování nebylo...
Už dvacet inscenací, pod nimiž je podepsán jako režisér, má na svém kontě v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě Peter Gábor. Jeho prozatím poslední prací je hra nizozemských autorů Hermana Kocha a Keese Prinse Večeře, jejíž česk...