První mužský benediktinský klášter v Čechách, ležící na polovině cesty mezi Pražským hradem a Bílou horou, založili před 1020 lety, roku 993 pražský biskup Vojtěch a český kníže Boleslav II. Podle legendy se název kláštera odvozuje od břevna, které leželo ve studánce, u níž se kníže s biskupem setkali.
Klášter a jeho historie Klášter prošel během staletí mnoha stavebními úpravami a přestavbami. Nejprve zde byl prostý, patrně dřevěný předrománský kostel. Tento kostelík byl v 11. století nahrazen kamenným kostelem. Zbytky raně románské baziliky, jsou dodnes zachovány v kryptě pod kněžištěm baziliky svaté Markéty tak, jak byly objeveny při archeologickém průzkumu, realizovaném v 60. – 80. letech minulého století.
Románská bazilika ve druhé polovině třináctého století neodpovídala významu kláštera, a tak byl budován nový gotický chrám, který byl, stejně jako klášter, roku 1420 vážně poškozen husitskými vojsky. Poničený gotický chrám byl pak v následujících obdobích několikrát opravován.
Současná bazilika svaté Markéty byla zbudována na počátku 18. století. Projektantem a stavitelem byl od roku 1709 Kryštof Dientzenhofer, od roku 1716 pak i jeho syn Kilián Ignác. Na výzdobě se podílel malíř Petr Brandl, jehož sedm pláten zdobí šest bočních oltářů v chrámové lodi. Sochy dodal Matěj Václav Jäckel. Z freskařů zde najdeme dílo Jana Ignáce Pešiny, který je autorem malovaných bočních oltářů.
Klášter se vyhnul josefínským reformám, možná i díky tomu, že za pruského obléhání Prahy roku 1757 sloužil jako stáj a lazaret. Břevnovský opat František Štěpán Rautenstrauch se také významně podílel na reformách vysokých škol i právnického a kněžského vzdělávání, takže klášteru za Josefa II. zrušení nehrozilo.
Pohnuté dějiny zažil klášter ve dvacátém století. V roce 1950 byl, stejně jako ostatní kláštery zabrán.
V letech 1991–1993 byl klášter i kostel opraven; v roce 1997 jej navštívil papež Jan Pavel II. V klášteře jsou kromě kostela k vidění krásné fresky; nejvzácnější z nich zdobí zdobí Tereziánský sál, který byl zařízen k poctě Marie Terezie, u příležitosti její korunovace českou královnou. Marie Terezie však klášter nikdy nenavštívila.
V klášterní zahradě stojí barokní pavilon Vojtěška s pramenem potoka Brusnice; nad pramenem je gotická křížová klenba, pozůstatek původního gotického kláštera. V zahradě je soustava barokních štol, jimiž se voda zaváděla do kláštera.
Zdroj: Farnost kostela svaté Markéty v Břevnově
Foto: Autor článku
| < Předchozí | Další > |
|---|
I když je Jakub Krumpoch teprve na samém začátku, něco už má přece jenom za sebou. Třeba ceněný dokument Unhappy Happy Life, který měl premiéru před třemi lety, anebo několik kli...
K osmdesátinám profesora Františka Šmahela (na snímku), našeho předního středověkáře, vyšla jako pocta objemná kniha Středověký kaleidoskop pro muže s hůlkou. Asi se musela chystat pracně a dlouho, protože od jubilan...
Divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten uvede v neděli 25. září 2022 v Divadle VILA Štvanice pražskou premiéru autorského nově-barokního muzikálu Pudl a pudr. Představení roztančené v rytmu disco-opery je inspirováno pražskými divadelními ...
Severský filmový podzim nabízí nejen filmy severských zemí, jak by název mohl napovídat, ale hranice se rozšiřují i na filmy z pobaltských republik. Ve filmu Litva, do toho! se můžete seznámit s největší pobaltskou zemí prostřednictvím ztřeštěné roa...