První mužský benediktinský klášter v Čechách, ležící na polovině cesty mezi Pražským hradem a Bílou horou, založili před 1020 lety, roku 993 pražský biskup Vojtěch a český kníže Boleslav II. Podle legendy se název kláštera odvozuje od břevna, které leželo ve studánce, u níž se kníže s biskupem setkali.
Klášter a jeho historie Klášter prošel během staletí mnoha stavebními úpravami a přestavbami. Nejprve zde byl prostý, patrně dřevěný předrománský kostel. Tento kostelík byl v 11. století nahrazen kamenným kostelem. Zbytky raně románské baziliky, jsou dodnes zachovány v kryptě pod kněžištěm baziliky svaté Markéty tak, jak byly objeveny při archeologickém průzkumu, realizovaném v 60. – 80. letech minulého století.
Románská bazilika ve druhé polovině třináctého století neodpovídala významu kláštera, a tak byl budován nový gotický chrám, který byl, stejně jako klášter, roku 1420 vážně poškozen husitskými vojsky. Poničený gotický chrám byl pak v následujících obdobích několikrát opravován.
Současná bazilika svaté Markéty byla zbudována na počátku 18. století. Projektantem a stavitelem byl od roku 1709 Kryštof Dientzenhofer, od roku 1716 pak i jeho syn Kilián Ignác. Na výzdobě se podílel malíř Petr Brandl, jehož sedm pláten zdobí šest bočních oltářů v chrámové lodi. Sochy dodal Matěj Václav Jäckel. Z freskařů zde najdeme dílo Jana Ignáce Pešiny, který je autorem malovaných bočních oltářů.
Klášter se vyhnul josefínským reformám, možná i díky tomu, že za pruského obléhání Prahy roku 1757 sloužil jako stáj a lazaret. Břevnovský opat František Štěpán Rautenstrauch se také významně podílel na reformách vysokých škol i právnického a kněžského vzdělávání, takže klášteru za Josefa II. zrušení nehrozilo.
Pohnuté dějiny zažil klášter ve dvacátém století. V roce 1950 byl, stejně jako ostatní kláštery zabrán.
V letech 1991–1993 byl klášter i kostel opraven; v roce 1997 jej navštívil papež Jan Pavel II. V klášteře jsou kromě kostela k vidění krásné fresky; nejvzácnější z nich zdobí zdobí Tereziánský sál, který byl zařízen k poctě Marie Terezie, u příležitosti její korunovace českou královnou. Marie Terezie však klášter nikdy nenavštívila.
V klášterní zahradě stojí barokní pavilon Vojtěška s pramenem potoka Brusnice; nad pramenem je gotická křížová klenba, pozůstatek původního gotického kláštera. V zahradě je soustava barokních štol, jimiž se voda zaváděla do kláštera.
Zdroj: Farnost kostela svaté Markéty v Břevnově
Foto: Autor článku
| < Předchozí | Další > |
|---|
Čtyřicet let byla operní hvězdou Národního divadla Praha, ale i tak Libuše Márová často hostovala v zahraničí. Byly to hlavní role v operách, koncertovala, měla své recitály a točila v nahrávacích studiích. Carmen byla pro ni hodně ...
V Sport Mall v Bratislave sa uskutoční od 17. októbra výstava Tutanchamón – jeho hrobka a poklady. Jej súčasťou je audio sprievodca, ktorý návštevníkom popisuje dobrodružstvo objavenia Tutanchamónovej hrobky a detailne popisuje aj jednotlivé ex...
Nábytek doplňuje umění, umění doplňuje nábytek. Propojení bydlení a výtvarného umění je vcelku přirozené. Jsou to ale v podstatě dva protipóly, které si žijí vlastním životem, ale zároveň jsou spolu ve vzájemné...
Na jeviště Divadla Viola se vrací legendární zpěvačka Eva Olmerová. Nová hudební inscenace „Olmerka“ v režii Natálie Deákové je poctou jejímu výjimečnému talentu, ale i její lidské a občanské statečnosti. V hlavní roli se představí Barbora Hrzánová, k....jpg)
„Až za mřížemi byli konečně v bezpečí.“ Příběh válečného Polska a nebezpečí, v jakém se nacházeli nejenom Židé, ale všichni obyvatelé tehdejší Varšavy, umocněné prostředím malebné ZOO, vybombardované v první den obsazení...