Stěží bychom našli v dějinách lidstva větší hrozbu než morové epidemie provázené vysokou úmrtností. V minulosti bývaly v podstatě neléčitelné a hromadné umírání vytvářelo až jakési apokalyptické očekávání. Jak byl mor vnímán, jak na něj pohlíželi lékaři, o tom pojednává kniha Karla Černého Mor 1480-1730 opatřená podtitulem Epidemie v lékařských traktátech raného novověku.
Morové rány se vyskytovaly snad odjakživa: řádily před pětadvaceti staletími na počátku peloponéské války, jak píše očitý svědek Thukydides, o tisíciletí později dolehly na východořímskou říši, v polovině 14. století udeřily na bezmála celou Evropu, vyskytovaly se i ve staletích následujících. Není přitom jisté, zda se pokaždé jednalo o onu pověstnou "černou smrt" nebo nějaké jiné prudce nakažlivé onemocnění. Mor v užším slova smyslu, způsobený bakterií Yersinia pestis, se dělí na dýmějový provázený nestvůrným zduřením mízních uzlin, septikémický s postižením krve a plicní. Ať se projevoval jakkoli, vcelku spolehlivě zajišťoval rychlý přesun na onen svět.
Ovšem autor není lékař (vystudoval historii, na lékařské fakultě přednáší dějiny lékařství), a tím je určeno i jeho zaměření. Nezabývá se tudíž morem jako nemocí, která mohla zahubit i polovinu obyvatelstva a vylidnit celé kraje, ale jako předmětem učeného přemítání. Proto své pojednání začíná obhlídkou dochovaných písemných pramenů, přibližuje diskuse dobových autorit, připomenu aspoň v mnoha oborech vzdělaného jezuitu Kirchera.
Karel Černý rekonstruuje obraz moru v odborných spisech, kterým byla společná víra v praktiky do jisté míry pověrečné, třebaže obsahovaly i reálné postřehy o přenosu nemoci a samozřejmě jejích projevech. Kniha postihuje celoevropský kontext, ale začleňuje rovněž průhledy do českého prostředí (například skrze Jana Jesenia, popraveného mezi 27 českými pány za pobělohorského teroru, nebo skrze jezuitskou kolej v Klatovech).
Černý načrtává, jak minulé věky - renesanční i barokní medicina - vnímaly fungování lidského těla, jak se rozpracovával antický odkaz čtyř tělesných šťáv (krev, žluč, hlen a černá žluč), tvořících v těle vyvážený systém, jehož jakékoli porušení mohlo mít osudné následky. Lékaři tehdy (teoreticky) předpokládali, že každý, kdo své tělo udržuje v čistotě a dbá na rovnováhu šťáv, nákaze nepodlehne, jenže mor kosil své oběti bez ohledu na to, zda se těmito radami řídili. Přistoupila tedy souběžná možnost, založená na teologické koncepci moru měnícího se v boží trest, kterému z vůle Všemohoucího podléhají dobří i zlí, slabí i silní.
Pisatel se snaží co nejnázorněji přiblížit mentalitu, která ve středověku a raném novověku vládla, a to včetně leckdy bizarních představ o zdravé výživě. Tak třeba čerstvé ovoce bylo považováno za vysloveně škodlivou potravu, protože snadno hnilo, jako kdyby tak symbolizovalo podstatu morové nákazy. Koho by napadlo, že za všechno mohou blechy a přemnožení potkani.
Další kapitoly se zabývají patologií moru, jeho předcházení a rovněž rekonvalescencí po případném (velice zřídkavém) uzdravení.
Budiž přičteno k dobru, že Černý nenahlíží své líčení dnešními mravními aspekty ani kontrastem mezi pokrokovým a zpátečnickým. Pokouší se v úplnosti a bez předpojatosti rekonstruovat myšlenkový obzor jednotlivých staletí. Vychází ze stanovisek a doporučení tehdejších autorit, které pracovaly jak s vlastními domněnkami, tak s odkazem svých antických i arabských předchůdců.
Dovíme se třeba, že klasifikace chorob vycházela hlavně z jejích příznaků - mohlo se tudíž přihodit, že tatáž nemoc s různými příznaky mohla být chápana jako nemoci rozličné a spolu nesouvisející. A mor mohl zavinit už pouhý strach z něho. Také bylo rozšířené mínění, že ženy jsou náchylné k mnoha nemocem v důsledku "skrytého pachu dělohy". Děloha byla tehdy vnímána jako velice důležitý orgán, který ovládal ženské tělo a zavinil přitom mnohé neplechy, zejména ztrátu sebeovládání neboli hysterii. Původ tohoto slova snadno vysvětlí řecké pojmenování dělohy - hystéra...
Karel Černý: Mor 1780-1730. Epidemie v lékařských traktátech raného novověku.
Vydalo nakladatelství Karolinum, Praha 2014. 560 stran.
Hodnocení: 100%
Zdroj foto: Contagions,ChicagoReader
www.cupress.cuni.cz/ink2_ext/index.jsp?include=podrobnosti&;id=233688
( 3 hlasů )
| < Předchozí | Další > |
|---|
Sběratel Miroslav Karásek vystavuje od 3. ledna do 15. února ve foyer Domu kultury v Kroměříži část svojí ojedinělé sbírky novin z celého světa. Po úspěšné prezentaci asijských periodik se tentokrát věnuje periodickému tis...
Výsledkem opravy 27 tisíc metrů čtverečních fasády jednoho z nejvýraznějších děl barokní architektury v Čechách je mimo jiné řešení, které dává vyniknout architektuře stavby a promyšlenému členění fasád. Národní památkový ústav představí nové poje...
Výstavou Nejpěknější je nahá, která byla v Muzeu Kroměřížska zahájena 10. února, se prezentuje malíř Vladimír Kudlík. Jeho paleta jednou září barvami v odvážných tónech, jindy nás okouzlí decentními tlumenými akordy,v kterých vyniknout jemné struktury ...
Macbeth ztvárněný Markem Němcem vykročil vstříc svému osudu. Na Letních shakespearovských slavnostech, jejichž generálním partnerem je skupina PPF, odstartovaly přípravy letošní premiéry.
I letošní ročník předávání Oskarových cen byl plný velkých jmen a také snímků. Slavnostní vyhlášení výsledků bylo prvně vysíláno v rádiu v roce 1930 a v televizi poprvé v roce 1953. Nyní je k vidění ži...
