Scooter v Praze předvedli, že do starého železa ještě rozhodně nepatří

Středa, 18 Listopad 2015 05:11 Vratislav Šálek

scooter200 V pátek 13. listopadu se všichni (nejen) tuzemští fanoušci legendární skupiny Scooter dočkali, neboť po dlouhých osmi letech se kapela vrátila do Prahy (v tomto „mezidobí“ se v ČR objevovala, především ale v Brně, jednou dokonce v Lokti), konkrétně do Malé sportovní haly na Výstavišti, aby naživo předvedla svou show plnou hitů.

Jelikož začátek jejich koncertu byl plánován na 21:15, dorazil jsem s předstihem a na místě jsem byl už někdy kolem půl deváté. Za mixpultem v tu dobu plnil svou úlohu předskokana jihočeský DJ Basslicker, který velmi dobře pochopil, o čem celá akce je a nažhaveným posluchačům dopřával skutečně výborné songy z let minulých, mezi nimiž nechyběly takové klasiky jako Traffic, Sandstorm, Played-A-Live nebo dokonce legendární Equador. Ve vzduchu ale bylo čím dál více cítit, že vystoupení hlavních hvězd se nezadržitelně blíží.
Po nutné přestavbě pódia a trochu delší pauze nakonec show začala s pětadvacetiminutovým zpožděním, kdy za zvuků novinky Riot nastoupili pánové na pódium. Charismatický frontman a zpěvák H. P. Baxxter posluchače nijak nešetřil a od první chvíle na ně přenášel energii, které má opravdu neuvěřitelně a sledovat ho je skutečným zážitkem. Je velmi potěšující, že pánové splnili, co slíbili a jejich koncert byl plný velkých hitů, které dostaly publikum do varu. Během večera zazněly takové „pecky“ jako One (Always Hardcore), J´Adore Hardcore, Ramp! (The Logical Song), Weekend, Fuck the Millenium, Call Me Maňana, Nessaja, 4 AM, Posse (I Need You on the Floor), How Much is the Fish?, Maria (I Like It Loud) a nechyběly ani dva tracky z jejich posledního alba The Fifth Chapter, konkrétně Bigroom Blitz a 999 (Call the Police).

scooter

Vizuální doprovod sice nebyl tak bombastický, jak bychom asi očekávali a na pódiu se vlastně mimo pobíhání H. P. ho a tance doprovodných tanečníků a tanečnic nic moc nedělo, to ale zas tolik nevadilo, když se to vykompenzovalo takřka nekonečným proudem hitů a přívalem energie, která byla díky jumpsytlovým a hardcorovým klasikám fyzicky dost náročná. Zhruba po hodině se pánové odebrali do zákulisí, aby se posléze vrátili na tradiční přídavek v podobě hitu Fire, při němž nechyběla slavná ohnivá kytara a směsice dvou hitů Hyper Hyper a Move Your Ass.
Jedinou vadou na kráse tak byl fakt, že koncert skončil vlastně po osmdesáti minutách a trošku rozpačitě, neboť kapela zmizela z pódia, a ačkoli je slušně zaplněná hala tzv. vytleskávala, už se nevrátila a s oddaným publikem se pořádně nerozloučila, což může opravdu malinko mrzet.
Jakožto dlouholetého fanouška Scooteru mě ale jejich koncert v Praze vesměs potěšil, protože skutečně hráli jednu prověřenou hitovku za druhou (i když se samozřejmě nemohou zavděčit všem, protože za dvacet let nashromáždili stovky singlů, takže je logické, že na většinu se nedostane), při pátečním večeru dodali energii, která byla dost potřeba, a především mě utvrdili v tom, že H. P. umí zpívat naživo a je to opravdu přírodní úkaz. V koutku duše tak věřím, že se v ČR ještě někdy objeví a já si budu moci tento zážitek (třeba i s lepším závěrem) dopřát ještě jednou.
PS: Organizačně nemohu jako „běžný“ návštěvník až na občas „přepálený“ zvuk nic vytknout, protože jsem nikde frontu nestál a nesetkal jsem s žádnými problémy. Ti, co si ovšem koupili VIP vstupy, byli dle reakcí na sociálních sítích dost zklamaní z úrovně slibovaných služeb.