Písně Hany Zagorové jsou říší bez hranic
Banner

Písně Hany Zagorové jsou říší bez hranic

Tisk

hana zagorova 200Bohatý průřez nabízí kolekce písní Hany Zagorové z let 1968 až 2020. Skladby jsou řazeny chronologicky podle let a na šesti cédéčcích je jich sto dvacet. Vedle notoricky známých hitů tam lze najít i vyložené perličky.

 První album tvoří písně z let 1968 až 1978. Už tam Hana Zagorová dokazuje, že je nejen zpěvačkou s hereckým nadáním (původně také vystudovala herectví), plnou barevných emocí, ale též textařkou. „Když zazní píseň přístavů, noc dá si závoj na hlavu a začne žít,“ zpívá třeba ve svém textu písně Hany. Textem obdařila i Málokdo ví, počeštělý hit Drupiho Sambari: „…mám v podkroví z pavučin zámek a holubí trůn, dám ti rad několik stránek a střevíčky k snům…“. Třešničkou je trochu pozapomenutá skladba Karla Svobody a Zdeňka Borovce Nevím.

Co pokladů je pod námi

Léta 1980 až 1988, která patřila k velmi plodnému období zpěvačky. I některé z těchto textů nesou její rukopis. Třeba hned první Líto, je mi líto. Nebo Sítě kroků tvých. Za pozapomenutý skvost lze označit písničku Jaromíra Klempíře a Michaela Prostějovského Oceán. „Oceán se lásce podobá! Místa v něm je spousty pro oba. Na dno nevidíš. Je záludný nebo spíš jen
nikým nespoutaný. Oceán je říší bez hranic. Vše ti dá anebo možná nic. Já vím, s chutí za soumraku hýří barvami, co pokladů je pod námi, tak tě tady vítám…“.

Od Benjamina po Krev a šroubky

Třetí cédéčko mapuje devadesátá léta, respektive roky 1990 až 1998. Patří k nim známý Benjamin i třeba skvostná písnička Davida Nolla a Tomáše Hanáka Jako starý strom: „Jako starý strom usychám trošku. Ač to není v tom, že bych snad stará byla. Trochu chybí síla, míza, krev, radost a vztek. Chybí snad nějaký lék. Jako starý strom usychám…“ Čtvrté cédéčko s písněmi z let 2001 až 2009 nabízí třeba hit Je naprosto nezbytné nebo nadčasový text Michala Horáčka Krev a šroubky: „…Tanečník tanečníka střídá. A prosperitu svrab a bída. A vlastní jméno hlavní třída. Vždycky prý naposled…“.

Písně od Radůzy i Márdího

Páté cédéčko zachycuje dvacítku skladeb z let 2011 až 2018. Nechybí písničky, které Zagorové napsala Radůza (Hraj, muziko, Jako tenkrát), hit od Marka Ztraceného Já nemám strach, Bleriot, Je tady podzim a Bójka od Márdiho z Vypsané fixy či silná skladba Martina Horáčka, Vojty Voje Jágla a Davida Dvořáka Tygr z hotelu: „…Láska je tygrův dech, postel neustlaná, otisky na mýdlech, nad ránem horká vana…“. Poslední cédéčko obsahuje duety z let 1977 až 2020, včetně známých jako Setkání s Drupim či Můj čas s Petrem Kotvaldem a Stanislavem Hložkem, i známých méně jako Dopis na rozloučenou s Maxem Menšíkem.

Inspirace pro Supraphon – zapomenuté písně

Kolekce písní je příjemná na poslech a zároveň doklad toho, v jakých letech, jaké skladby Hana Zagorová zpívala, jak šel čas, jak se vyvíjely její texty, ač jeden společný motiv zůstává – láska. Pozitivní je, že kolekce obsahuje písničky známé hodně i málo. Přesto se lze s jednou výtkou setkat – někteří příznivci Hany Zagorové by si přáli, aby byla vydána kolekce písniček zapomenutých, včetně těch, které nikdy vydány nebyly. Mohla by to být pro Supraphon inspirace.

hana zagorova

Hana Zagorová 1968–2020, 100+20 písní
Interpret: Hana Zagorová
Žánr: pop, česká hudba
Stopáž: 7:20:38
Vydavatelství: Supraphon
Hodnocení: 90 %

https://www.supraphonline.cz/album/652466-100-20-pisni-1968-2020


 
Rozhovor s Tublatankou na Československém plese 2026

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Divadlo je moje celoživotní láska, říká operní pěvec Radek Krejčí

radek krejci perexI když to neměl v životě vždy jednoduché, štěstí, píle a talent ho dovedly k vysněné profesi. Během let se vypracoval a svůj život si už bez jeviště nedokáže ani představit. Sólista opery Severočeského divadla v Ústí nad Labem Ra...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.


Výtvarné umění

Výsledky výtvarné soutěže. Máme vítěze!

banner soutez (2)

Naše redakce společně s patronem soutěže, ilustrátorem Petrem Vyoralem, zvolila tři krásná místa pro šikovné umělce, kteří nám zaslali své obrázky k pohádce Praštěný nápad kuny Elišky, jejímž auto...

Divadlo

Scapino a mafiáni na jevišti zlínského divadla

MDZ Scapino 200Ostře nabitou komedii Scapino v režii Romana Groszmanna uvede Městské divadlo Zlín v sobotu 4. listopadu v 19 hodin ve Velkém sále. Méně známou Molièrovu komedii Scapinova šibalství nastudoval režisér ve vlastní adaptaci. Původní příběh, ...

Film

Nataša Gollová dostávala role bezstarostných dívek, ale její život nebyl peříčko

natasa 200Kdyby na začátku své filmové kariéry Nataša Gollová vytvořila postavu princezny, možná by to byla ta nejněžnější a nejkřehčí princezna, jakou mohl kdy český film mít. Takovou roli však na Barrandově nikdy nedostala. Ale přece ji role éterických dívek...