Kultura21.cz

Naše metalová skupina Arakain slaví letos tři křížky na krku a při této příležitosti vyrazila na monstrózní turné po českých a moravských městech. Nejednalo se ale o ledajaké turné, jeho speciálním hostem byla Lucie Bílá a další. Jak to vypadalo na jejich deváté zastávce 8. dubna si  můžete přečíst.

Už při příjezdu do malé vesničky v okrese Uherské Hradiště bylo jasné, zač jsou toho vyprodané Březolupy. Auta byla zaparkovaná ve všech přilehlých uličkách a všude se pomalu trousili černě odění fanoušci. Před kulturním domem nejen nás překvapila řada cca 100 lidí, kteří stejně jako my poslouchali první songy předkapely jen z řady, která naštěstí rychle plynula.

Předskokany večera byli Absolut Deafers, kteří do napjatého davu vyřvávali příjemný hard rock. Já ihned po příchodu podupávala gládou a užívala si jejich muziku, kterou bych si dokázala představit někde na festivale. Právě jako na něm jsem se cítila, protože nejen přední řady byly touto skupinou nezasaženy a stěží jí věnovaly potlesk. Jakoby si všichni jen drželi místo, aby mohli vidět své oblíbené hvězdy z blízkosti. Kapelu to muselo i zamrzet, protože až na chybu zvukaře v podobě přebasování měla perfektně našlápnuto a jak by zazpívali Beatles „with a little help from my friends“, to mohli být úžasní rozehřívači publika. To však bylo rádo, že skončili a že za chvíli začne jiný nářez.

My pauzu využili k návštěvě oficiálního merche, abychom si odvezli kromě zážitků i památku a pak už napjatě sledovali projekční tabule, na kterých se objevily sponzoři a mediální partneři a poté originální úvod v podobě záznamu Událostí z roku 1982, který mimo jiné hlásal o „české metalové kapele s podivným názvem Arakain!“. Opening to byl vskutku stylový. Takto začal první ze třech setů, který dovolil fanouškům zavzpomínat, protože se jednalo o staré hity. Mimo jiné zazněl například song Kyborg, Kolonie termitů či balada Zase spíš v noci sama.

Překvapilo mě, že ani tady se publikum moc nechytalo. Mohlo to být tím, že hodně návštěvníků koncertu nebylo v době vzniku Arakain, tedy v roce 1982, ani v dlouhodobém plánu. A i vzduch mačkajícího se davu voněl spíše laciným parfémem než potem, pivem a mastnotou z vlasů metalistů. Všichni čekali na to lepší, co přijde. Jinými slovy na „metalovou princeznu“, která svým příchodem v černých šatech rozpoutala pořádnou vřavu. Lucii Bílé patřil druhý set, ve kterém dav nestačil zírat a křičel ze všech sil. Všechny písně najednou dostaly úplně jiný náboj, Lucka lítala a hlavně si svůj návrat ke kořenům neskutečně užívala a netajila se tím: „Jsem moc ráda, že tady mohu být. Těžko se mi bude vracet k piánu, těžko. Doufám, že to dokážu.“ „Nedělej to.“, myslela jsem si určitě nejen já. Na jednu stranu působila tak něžně, zpívala tklivě svým sopránem, ale na druhou houkala a řvala. Tady je třeba zmínit její špatné nazvučení, protože při normálním zpěvu (čti ne řevu) a mluvě jí nebylo rozumět. Zazněly Doteky, Maraton, Ztráty a nálezy a také píseň vzniklá přímo pro potřeby tohoto turné V ruce svírám kříž, kterou si uvedla slovy „Věřím, že si ji budete jednou zpívat stejně jako Zimní královnu. Věřte mi.“ Právě Zimní královna, kterou si střihla s Honzou Toužimským byla vrcholem tohoto setu. Slyšet tento duet naživo bylo něco nepopsatelného, neuvěřitelný zážitek a pocit, který jsem zažila naposledy u Nothing Else Matters od Metallicy.

Na třetí set plný novějších písní už mnoho lidí nezůstalo - dobrá čtvrtina odešla, protože už zřejmě viděla, co chtěla. I my těžce přemáhali únavu, bolest zad a nohou a hlavně šíleně vydýchaný vzduch, protože se v sále příliš nevětralo. Než jsme těmto okolnostech podlehli, vychutnali jsme si mladého rockera v šátku Davida Spilku, který se jako host ujal například písně Strom života. Nechyběl ani Magor, Prázdnej kout či Paganini, kterého jsme si vychutnávali cestou k autu.

Koncert to byl úžasný, obzvlášť na české poměry. Vše šlapalo jak má, kapela měla neuvěřitelnou energii a byla skvěle sladěná. I s Lucií, která k nim pasovala, jakoby byla jejich zpěvačka, ne jen host. Co byla fakt škoda, tak málo aktivní publikum. Slovy vedle stojícího kuřáka: „Se divím, že se tady málo hrozí. Ti lidi nehrozí. Já hrozím furt a oni se ani nepřidají.“ Měl pravdu - gesto, které proslavil Ronnie James Dio a s trochou nadsázky se dá říct, že i Ozzák, se nijak neprojevovalo. Stejně tak ruce nahoru moc lidí nezvedalo a zpívali jen tehdy, jednalo-li se o všeobecně známou píseň. To bylo jediné mínus, tak snad to bude na Masters of Rock lepší!

Arakain XXX Best of Tour 2012
Interpreti: Absolut Deafers, Arakain
Žánr: metal
Datum a místo konání: 8.4.2012 - Sportovní hala Březolupy
Hodnocení: 90 %

Zdroj foto: arakain.cz, www.absolut-deafers.cz