Máloco v poslední době vzbuzovalo takové emoce – myslím v okruhu literárního světa - jako pokračování Milénia. A nejen emoce, gradovala také dlouhodobá očekávání, jak se s příběhem a oblíbenými hrdiny vypořádá nový autor.
Nebudu vám lhát, Lisbeth i Mikael mi hned přirostli k srdci. Dlouhou dobu to vypadalo, že po smrti Stiega Larssona zemřela i naděje na to, že se s nimi budeme moci znovu potkat. Naštěstí se dědicové autorských práv rozhodli (a jejich pohnutky nám můžou být ukradené), že hrdinové musí pokračovat ve svých životech dál a tak je nechali vzkřísit Davidem Lagercrantzem, o kterém se vědělo, že žádný zkušený autor krimi není. Přesto ho jeho úkol naprosto pohltil a před nedávnem čtvrté pokračování Milénia spatřilo světlo světa.
No jistě, cítím v příběhu určité chyby – na začátku moc do detailu připomíná, kdo je Lisbeth a co ji motivuje k činům. Řekla bych, že kdo sáhnul po Lagercrantzově pokračování to už dávno dobře ví. Je také pravda, že moc nového jsme v jejich rysech neobjevili - jenže kdyby reálně existovala, opravdu by prošla tolika změnami, aby čtenáři byli spokojeni a nestěžovali si na stagnaci? Přece víme, že Lisbeth je spíš ten typ se „železnou košilí“.
Možná jste také zaznamenali méně napětí způsobené tím, že autor tak nějak vyslepičil hned vše. Objevila se nová postava a místo, aby udělal kličku s jinou linií příběhu, hned nám o ní naservíroval podrobné informace. Což se ale naštěstí po první třetině začíná měnit k lepšímu.
A že vzájemný vztah Lisbeth a Mikaela je na mrtvém bodě? Tak trochu ano, ale není se čemu divit vzhledem k tomu, jak skončil třetí díl…Ego je ego, ale láska je láska a ta se na povrch dostává, i když ji autor nepopisuje explicitně.
A poslední výtka, kterou jsem v různých diskuzích zaznamenala je, že čtvrtý díl není jako od Larssona. Vždyť to také Larsson nenapsal! Asi by to šlo dost těžko, ale jsem snad nějaký odborník na záhrobní literární činnost?
Máme před sebou dílo, které nás dalo opět dohromady se stockholmskou partou. Lagercrantz přináší zajímavé propojení starého příběhu s novými souvislostmi z minulosti, které objasňují přítomnost. Autor předkládá spoustu nových témat – všudypřítomný Velký bratr, průmyslová špionáž, savantský syndrom, sexy odvětví IT umělou inteligenci a skvěle to korunuje vazbou na marvellovské komiksy.
Konec příběhu úplně volá po dalším pokračování. Kdy tedy bude další díl? Snad brzo, ještě to všechno totiž „nemáme hotový“.
Dívka v pavoučí síti/Det som inte dödar oss
Autor: David Lagercrantz
Žánr: krimi
Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2015
Počet stran: 480
Hodnocení: 93 %
Zdroj foto: www.hostbrno.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|
Před nedávnem jsem se úplně náhodou seznámila se společností GIVT.cz. Ostatně, s přibývajícím věkem se mi potvrzuje, že nic se nestane náhodou a že různé skutečnosti mi zkříží cestu právě v tom okamžiku, kdy je jich zapotřebí.
Když jsem brala tuhle knížku do ruky, jako bych dopředu tušila, že bude fakt dobrá! Mám ráda příběhy o píli, odhodlání, důvěře v sebe sama, které předchází nedůvěra, příběhy o tom, že když má někdo sen, jde si za ním i navzdory překážkám, a seb...
Líbivá anotace a líbivé téma. Atraktivní. Přesto jsem si na „konec nudy“ a pořádné rozjetí příběhu musela téměř sto stran počkat. Potom, jako když autor nasadí druhou, třetí a čtvrtou rychlost a rozjel příběh, kterému nelze nic vytknout. Snad jen občas, ...
Jaká byla devadesátá léta pro generaci dnešních třicátníků? Jak jsme prožívali a vnímali dobu, kdy se naši rodiče opět stali dětmi v prchavém ráji divokého kapitalismu? Ondřej Novotný nám ve své nové divadelní inscenaci představuj...
Vlčí Jáma je psychologické drama podle stejnojmenné knihy. Osiřelá dívka Jana začíná nový život v domě starosty a jeho starší manželky, kteří se sirotka ujali. Jana je jemná, slušně vychovaná a poddajná dívka, která se zcela podřizuje svým nový...