Transsibiřská magistrála

Transsibiřská magistrála

Transsib oblka 200Miluju cestopisy. A obdivuji lidi, kteří je píšou. Projedou kus světa, aby pak ostatním podali svoje svědectví o tom, jak to chodí jinde, jací taM žijí lidé a v jakých podmínkách, v jakých kulturách, co si na sebe oblékají, jaká jedí jídla a podobně. Zkrátka cestopisy jsou jako pohledy do jiných světů, prostřednictvím duše cestovatele – vypravěče. Václav Turek je český cestovatel, fotograf a spisovatel.

 

 

Jeho hlavním cestovatelským cílem je Rusko a země bývalého Sovětského svazu. Na svém kontě má několik knih s touto tématikou: BAM - Bajkalsko-amurská magistrála, Krugo Bajkalka nebo Putování jižní Sibiří. V roce 2015 poskládal a vydal báječnou plnobarevnou publikaci, kterou nazval jednoduše Transsibiřská magistrála, kterou jsem náhodou objevila, a okamžitě jsem věděla, že ji musím mít. Nikdy jsem ji neprojela a pochybuji, že ji kdy v životě projedu, ale i tak mě velmi přitahuje. Jednak proto, že máme dobrého kamaráda, který hodně cestuje a kromě poutavého vyprávění o Aljašce nebo Novém Zélandu nám vyprávěl právě o Transsibu. A v neposlední řadě, řekla bych možná v první řadě, mi jakákoli zmínka o ní připomíná mého pradědečka Josefa Kordu. Znám jej pouze z vyprávění a vím, že byl nejen hudební skladatel, ale také legionář a se symfonickým orkestrem, jehož byl dirigent, projížděl právě Transsibiřskou magistrálu. Fotek se dochovalo jen pár a každá spojitost s ním mi krapet rozechvívá ruce. Kdyby to dnes viděl, byl by hodně překvapen, říkám si při listování knihou.

Zběžným pohledem na Obsah, který je hned v úvodu knihy, je jasné, že tahle publikace je velmi podrobná. Čtenář tedy hned vidí, na co se může těšit. Tak například: Fakta a rekordy, Železniční úseky, Časová pásma, Historické a současné tratě Transsibu, najde tu i kapitoly Před nástupem do vlaku, Typy vlaků, Vagony, Život ve vlaku, něco Z historie ruských železnic, Historické obvody, Mosty nebo třeba Moskevská vlaková nádraží. Co mě ale velmi zaujalo, jsou Hlavní města tratě, kde je vyjmenováno patnáct hlavních měst, od startovní Moskvy až do cílového Vladivostoku. Jsou tu také Města historické tratě, těch je šest, a Města Kazaňské a Nižegorodské tratě, která jsou po jednom. Následuje kapitola Československé legie v Rusku, Přírodní zajímavosti a památky a potom už je jen Závěr.

Transsib oblka

 

Bezmála dvěstěčtyřicet stran nabitých informacemi, seznamy, fotografiemi a zajímavostmi zaujme jistě každého, kdo alespoň jednou slyšel o nejdelší železnici na světě, měřící nekonečných 9 288 kilometrů. Běží přes dva kontinenty, dvanáct oblastí, pět krajů, dvě republiky a jednu autonomní oblast, protíná šestnáct řek, projíždí kolem nejhlubšího jezera na světě. To se píše v první kapitole o faktech a rekordech. Najdete tady informace o největším stoupání, nejrovnější části magistrály, o nejdelších mostech, o nejdelším tunelu, který je, jen tak mimochodem, dlouhý přes sedm kilometrů. Jsou tu informace o tempu výstavby a ceně výstavby v rublech a o jediném, nádraží na světě, které je z mramoru. To najdete ve stanici Sljuďjanka.

V kapitole o historických a současných tratích Transsibu je několikastránková tabulka, kde jsou seřazené jednotlivé stanice, jak jdou za sebou, i s kilometrovým vyjádřením. Tak jsem si říkala, že kdybych šest dní, po které trvá cesta z bodu A do bodu B, seděla ve vlaku na téhle železnici a tuhle knihu měla v ruce, mohla bych si dělat puntíky, kde se zrovna nacházíme. Našla jsem tu samozřejmě i vysvětlení, že význam pojmenování trati znamená „skrz Sibiř“. Prapůvodní název zněl „Velká sibiřská cesta“. Dochované fotografie ukazují, jak vypadaly první mosazné jízdenky a jinde se dočtete, že doběhnout na nádraží na poslední chvíli, se rozhodně nevyplácí. Zajímavé je i rozdělení vlaků podle typů, stejně tak, jako vagóny, které jsou od těch obyčejnějších až po luxusní kupé. Další kapitola vypovídá o životě ve vlaku. Přeci jen šest dní, to je velký kus života na cestě, s cizími lidmi, kteří po dvou dnech už tak cizí nejsou, ale žijí tady spolu celý den, od rána do večera, samozřejmě včetně spánku. A každý cestující musí mít pohodlí a cestovat důstojně, což se děje podle přísných pravidel. Například do vlaku nesmí nastoupit opilí lidé a konzumace alkoholu ve vlaku je povolena pouze v minimálním množství, to znamená, tak jedno pivko nebo sklenku vína po obědě či večeři. Kdo dělá výtržnosti, je bez milosti v příští stanici z jízdy vyloučen. Prostě ho vysadí a na shledanou. Dostaň se, jak chceš, a peníze ti nevrátíme. Myslím si, že je to v pořádku. Zamezí se tím obtěžování ostatních cestujících. Najdete tady zajímavosti o hlavních městech na trati, včetně toho, v jakém časovém pásmu se nacházejí. Kromě mnoha krásných a kvalitních barevných fotografií jsou tu i praktické rady o muzeích, dopravě nebo pamětihodnostech. Současné fotografie střídají dobové černobílé s mnoha poznámkami, jak se železnice stavěla a jak to tehdejší dělníci vůbec neměli jednoduché.

V závěru knihy je kapitola o přírodních zajímavostech a památkách, kde jsou skutečné zajímavosti o turistickém okruhu po historických městech, kterému se říká Zlatý okruh, a jehož základ tvoří osm měst: Vladimir, Suzdal, Ivanovo, Kostroma, Jaroslavl, Rostov-Velikij, Pěreslavl-Zalesskij a Sergijev-Posad. Všechna tato města jsou na seznamu UNESCO. Aby byl prstenec kompletní, řadí se sem ještě čtrnáct dalších měst, mezi kterými je třeba Moskva, Alexandrov nebo Rybinsk. Následuje řada fotografií a informací z těchto měst a po nich pak i další zajímavosti, například přehrada v Divnogorsku nebo jezero Bajkal a jeho okolí. A jsme na konci knihy, kde už najdete jen Závěr, ale i ten je nabitý zajímavostmi. Píše se tady třeba to, že magistrála je absolutně moderní a spolehlivý systém, vlaky na ní jezdívají přesně, zpoždění bývá výjimečné, pouze při velkých rekonstrukcích tratě nebo přírodních katastrofách. Na straně 232 mě zaujalo, co píše autor mimo jiné i toto: „Do Ruska jezdím od roku 2000 a cestováním po různých oblastech Ruska jsem strávil už 340 dní. Vlakem, lodí, autem i autobusem jsem najezdil po této nádherné zemi 56 000 km a pěšky jsem ušel 1 500 km. Za tuto dobu jsem měl možnost udělat si na Rusko vlastní názor, který je zcela jiný než ten, který nám občas prezentují naše média.“ To by mohla být pěkná tečka, co říkáte? Opravdové fandy a znalce možná potěší odkaz na autorův web, http://www.dovolena-rusko.cz/, kde se jistě pokochají přehršlí zajímavých informací.

Název: Transsibiřská magistrála
Autor: Václav Turek ml.
Žánr: Průvodce/ Cestopis
Obálka: František Teichmann
Jazyková úprava: Mgr. Martina Skoumalová
Fotografie: Václav Turek ml., RŽD, MMŽD a CMŽT
Vydavatel: Václav Turek ml.
Rok vydání: říjen 2015, vázaná  
Počet stran:  235
ISBN: 978-80-904790-1-2
Hodnocení: 100 %

( 1 hlas )

 

http://neoluxor.cz/popularne-naucna/transsibirska-magistrala--235988/


 

Přihlášení



Soutěže

Za časů ušatých čepic…

Jo, jo, to bývaly časy. Venku nasněžilo, mráz lezl za nehty, děti sáňkovaly a koulovaly se, oblečení samý sníh a boty promáčené, dobře bylo. Prý tehdy světem chodil medvědář, který na poutích a jarmarcích předváděl svého medvěda.
Jonathan Livingston

Krása vsakující se do míst, kde žijeme...

Začala bych duchem místa. Odkazem mých předků. Nalezením svých silných míst. A začala kolem sebe tvořit krásu, která se podle autorky bude vsakovat do místa, na kterém žijeme. Zamyslela jsem se. Znáte ty lidi, kteří umí udělat domov kdekoliv? U kterých je vám krásně, protože z ničeho udělali mnoho? Tak tady bych si byla jistá, že tito lidé vědí, kam náleží.
GRADA
Banner
CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online, ebooky zdarma, eknihy ke stažení

Videorecenze knih

Banner

Rozhovor

Daniel Čech: „Já zcela nepatrioticky na české filmy vůbec nechodím. Přijde mi to všechno na jedno brdo a pořád s těmi stejnými herci.“

daniel-cech 200Daniel Čech je na českém uměleckém poli jako doma. Nejvíce vešel do podvědomí televizních diváků v zábavném pořadu Na stojáka. Jeho stand-upy jsou nezapomenutelnými zážitky každého návštěvníka. Kromě toho se věnuje i film...

Hledat

Sylva Lauerová: V románu Hodina zmijí své pokušení hrát si se čtenáři posouvám až k hranici dokonalosti

Fanoušci spisovatelky Sylvy Lauerové se po třech letech konečně dočkali a jejich radost může být hned dvojnásobná. Je to jen pár týdnů, co vyšla její sbírka poezie s názvem Klóketen a nyní se na knižních pultech objevil i nový román Hodina zmijí.

Z archivu...

Čtěte také...

Jezevčík Herkules je opět na scéně a má trable

jezevcikovy trable 200Frauke Scheunemannová je německá spisovatelka, která zásobuje knižní trh vyprávěním o jezevčíkovi Herkulovi a také kocouru Winstonovi. Jejím nejnovějším počinem v českém jazyce je třetí kniha s Herkulem s názvem Jezevčíkovy ...


Literatura

Koně za plotem: předlohou pro tenhle příběh byl život

kone za  plotem berankovaMáte kolem sebe sousedy, se kterými v létě společně na zahradě grilujete, v zimě posedíte u kávy nebo čaje? Pořádáte společné oslavy nebo dovolené? Buďte za ně vděčni, protože to nemusí vždy být. O tom, jak také moho...

Divadlo

Bezruči uvedou hit amerických divadelních scén Venuše v kožichu

venuse200Hit amerických divadelních scén Venuše v kožichu bude v ostravském Divadle Petra Bezruče první premiérou roku 2022. Intimní hru o setkání debutujícího autora a režiséra s energickou herečkou uvedeme v režii Jiřího Pokorného. Autorem netradičního rozvržen...

Film

Návrat Mary Poppins

poppins perexŽivot v Londýně ve 30. létech není snadný – a nejen kvůli hospodářské krizi. Michal (Ben Whishaw) a Jana (Emily Mortimer), děti známé z původního filmu o kouzelné pěstounce Mary Poppins, už dospěli. Michael pořád žije se s...