Je těžké o této knize říct něco víc, než pouze to, že je silná a dojemná. Možná je to jedna z mála zpovědí, která doopravdy říká, jak to chodí v Severní Koreji, pohlíží na to očima malého děvčátka, že kterého se díky okolnostem stala předčasně dospělá žena. Je vlastě obrovské štěstí, že autorka přežila peklo, ve kterém žila, a podařilo se jí z této země uprchnout. Poznáte s ní, jaké to je jíst vážky z hladu, jaký je strach z režimu a toho, že vám popraví rodiče, jaké to je jíst jen díky tomu, že váš otec provozuje pašeráctví.
Ani jsem si neuvědomovala, jak ubíhá čas. Kniha mi zezačátku přišla hodně nacpaná informacemi, na čtení jsem se musela hodně soustředit, autorka neustále opakovala, že si na mnoho detailů z doby, kterou bude popisovat, musela cíleně vzpomínat, protože je obyčejná lidská mysl v pudu sebezáchovy prostě už vytěsnila. Není divu. Přesto se jí podařilo nezatahovat do příběhu zbytečné emoce a obviňování, ale zachovala si příjemný nadhled. Snad skrze který se příběh nestává tragédií, nad kterou se samou tíhou nedá dýchat.
Často jsem obdivovala, jak vůbec dokáže po tolika přestálého nebezpečí, znásilňování, prodávání své osoby, rizika smrti a především hladu a ponižování, týrání, vůbec vzít klávesnici a o tom všem psát. Jak vyrovnaná už musí být, jak odhodlaná. Jsem si jista, i na příkladu její matky, která tímtéž peklem prošla, že u Yeonmi Parkové šlo hodně o její individuální povahu, díky které se nevzdala a notné dávce štěstí, kterou jí život nadělil. Tato houževnatost a přirozená inteligence poté dovolily, aby se poprala s nástrahami „svobody“ a stala se studentkou, lidskoprávní aktivistkou a se svým příběhem na pomoc všem severokorejským občanům objížděla svět.
A víte, co mne překvapilo nejvíc? Za prvé neopomněla posttraumatický syndrom, kterým trpí každý uprchlík poté, co se mu definitivně uleví a ví, že nyní už nemůže být popraven, nemůže být bit ani nebude trpět hlady. Prázdný stav, tupý a depresivní. Stav NULA, stav strachu, který jsme přestáli, ale nestačili jsme se v něm bát. A stav, kdy se náhle i svoboda zdá příliš těžkou.
„Nikdy jsem si nedovedla představit, že svoboda může být tak těžká a krutá. Dosud jsem si myslela, že být svobodný znamená moct nosit džíny a dívat se na filmy, na jaké se chci dívat, aniž bych se musela bát vězení. Teď mi došlo, že musím pořád přemýšlet, a to bylo vyčerpávající. Byly okamžiky, kdy jsem si kladla otázku, jestli – nebýt toho nekonečného hladomoru – by mi nebylo lépe v Severní Koreji, kde se o všechno moje přemýšlení a o všechna moje rozhodnutí postaral někdo jiný.
Vyčerpávalo mě, že musím nést zodpovědnost. V Číně jsem byla živitelkou, byla jsem ta, která udržovala matku při životě. A teď jsem netušila, jak se mám vrátit zpět a být zase dítětem….
… Obě jsme se ze všech sil snažily zapomenout na všechno špatné a jít dál. Chtěla jsem svůj starý život vymazat, ale hrůza, kterou v sobě mel, se ke mně vracela pokaždé, jakmile jsem usnula. Všechny moje sny byly noční můry a obvykle měly stejné téma: okolo mě tekla voda a já jsem se musela dostat přes řeku. Někdo mě pronásledoval, ale já jsem se odtamtud nedokázala dostat, ať jsem se snažila, jak jsem chtěla. Občas ty sny byly tak zlé, že jsem se budila s křikem…
… Ale jindy zase, i uprostřed bílého dne, mi připadalo, že jsem pořád v Severní Koreji a všechno kolem mne je pouhý sen. Tisíckrát denně jsem se musela štípnout, že se mi to nezdá. Bála jsem se, že se každou chvíli probudím v našem vymrzlém domě v Hjesanu, sama, jen se sestrou, budu ležet na podlaze, dívat se na měsíc za oknem a uvažovat, kdy se asi máma vrátí a přinese nám jídlo.“
Je to kniha naléhavá, strhující a nesmírně čtivá. Vlastně jsem si po jejím dočtení říkala, že bych si velice ráda přečetla další příběh, a sice ten, jak Yeonmi Parková žije nyní, co se jí po těch letech děje v hlavě a s jakými reakcemi na své činění se setkává. Ale ona je teprve na začátku. Toto je její první knižní počin a je to teprve pár let, kdy je na svobodě, přesto toho za tu dobu stihla nesmírně moc…
Třeba se ještě něčeho dočkáme…
Název: Abych přežila (In Order to Live: A North Korean Girl´s Journey to Freedom)
Autor: Yeonmi Parková ve spolupráci s Maryanne Vollersovou
Žánr: biografie, drama
Nakladatelství: Argo
Rok vydání: 2015
Počet stran: 304
Hodnocení: 90 %
Zdroj foto: Argo
Odkaz na web: www.argo.cz
( 0 hlasů )
| < Předchozí | Další > |
|---|
V těchto horkých letních dnech vám přinášíme rozhovor s Pavlem Talašem, kterého můžete znát z našeho webu. A sice ne z článků, ale z rubriky Komiks, do kterého nám laskavě propůjčuje jeho stripy. Loni mu vyšla k...
Těžkopádnému memorování slovíček odzvonilo! Nakladatelství Edika si pro děti od šesti let připravila sérii Deskových her, které se zaměřují na procvičování cizího jazyka. V této recenzi se podíváme na zoubek učební pomůcce, která ...
Přiznávám bez mučení, že nenést nová kniha od Alpressu jméno autorky Barbary Woodové, nejspíš by mě podle obálky nechala úplně v klidu. Slečna procházející se kolem řeky ve mně vzbuzuje doje...
Koule je opravdu silná rozhlasová hra. Myslím, že se od ní málokdo odtrhne, že skoro každý ji vyslechne až do konce, i když spousta replik mu nebude po chuti. Když posloucháte Pavlu Tomicovou v roli Mileny, máte chu...
Nejprve vyšlo několik DVD hrdě oznamujících, že obsahují grotesky s Laurelem a Hardym, poté lákala Nova na tutéž osvědčenou značku a nyní rovněž Česká televize hlásá, že nachystala cyklus Laurela a Hardyho. Potíž je v tom, že oba komici v nich sice ...