Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Na každého z nás může v životě čekat moment, který pro nás bude nultou hodinou – okamžikem, od kterého začneme svůj život žít jinak, kdy změníme své základní hodnoty. Důvodů pro zásadní proměnu můžeme být mnoho. Budou vám o tom vyprávět hrdinky románu Nultá hodina.

Autorka Lotta Lundbergová využila ke svému románu dva hlavní inspirační prameny. Za prvé se nechala inspirovat životem novinářky Cordelie Edvardson, za druhé ji šlo o vykreslení zcela nového začátku – nulté hodiny – označení, které se používalo v poválečném Německu, kdy se země musela vyhrabat z totálně rozvraceného stavu zpět k běžnému životu.

Jak slibovala anotace románu – setkáváme se se třemi ženami v různých časových rovinách – se začínající spisovatelkou Hedwigou v Berlíně v období druhé světové války, ve Švédsku pak s Isou v osmdesátých letech a s psycholožkou Ingrid po začátku nového milénia – jejichž osudy se nakonec spojí. A i když je časový rozdíl mezi příběhem Hedwig a Ingrid opravdu obrovský a celou dobu mi běželo hlavou, jak asi bude možné jejich příběh propojit, autorka pro čtenáře připravila velké překvapení, které se v textu jen tak mimochodem mihne.
Hedwig, mladá žena, která chce být spisovatelkou a tomuto cíli podřizuje vše – i po tom, co se stane matkou. Svou Holčičku raději na čas předává do dětského domova, aby se mohla soustředit na svůj román. To se z jistého úhlu pohledu vyplatí – svou prvotinou zaujme umělecký svět. Ale zanedbávat vlastní dítě? Ale to není jediná špatná věc, která na Holčičku ve světě čeká – během války se odhalí její židovský původ z otcovy strany a není ji možné zachránit z nacistických spárů.
Citace z románu Hedwigy: „Ti, co byli opilí, říkali: kdyby Amíci shazovali bomby na vojáky na frontě a ne na civily v Drážďanech, válka by skončila mnohem dřív. Ale oni nechtěli, aby bylo rychle po válce, chtěli, abychom pláli jako pochodně, chtěli, abychom se udusili k smrti.“
Ingrid řeší životní křižovatku poté, co její muž, farář, onemocní a spoustu času tráví se spisovatelkou Hannou, což je jeho manželce poměrně podezřelé. Je manžel jiný kvůli nemoci nebo je to na ní nezávislé?
Co na knize obdivuji nejvíc, jsou obrazy válečného a poválečného Německa. Nálada, strach a zmar jsou v částích o Hedwig popsány věrohodně a syrově. Co by si čtenáři dle mého názoru zasloužili – alespoň krátkou informaci o tom, co se stalo s Holčičkou. V knize se sice objeví lehký náznak, ale nevím, co autorku vedlo k tomu, aby neprozradila více.
Pokud si chcete přečíst něco severského, ale zároveň si chcete dát dovolenou od krimi thrillerů, vyzkoušejte Nultou hodinu. Užijete si opravdu originální kousky autorčiny fantazie: „Vzpomínka stojí najednou v předsíni a roztává. Na koberci se tvoří loužička vody. Dávám ji deku a ona vypráví.“Budete se divit nad vnitřním světem Isy, vrtět nesouhlasně hlavou nad počínáním Hedwig a zřejmě budete soucítit se situací, do které se dostala Ingrid.

Nultá hodina/Timme noll
Autor: Lotta Lundbergová
Žánr: skandinávská literatura - román
Nakladatelství: Kniha Zlín
Rok vydání: 2016
Počet stran: 344
Hodnocení: 75 %
Zdroj foto: www.knihazlin.cz
http://www.knihazlin.cz/skandinavska-literatura/nulta-hodina