Zjistěte, jak zdánlivě nepodstatné věci ovlivňují naše myšlení. Jaký vliv má na naše vnímání například naprosto banální skutečnost, že držíme v ruce šálek kávy nebo se nacházíme v místnosti s vysokými stropy. Tato (ne)odborná kniha založená na řadě psychologických studií vám nejenom osvětlí všední věci, ale může vám i pomoci je lépe zvládat.Christian Ankowitsch ve své knize Proč Einstein nenosil ponožky, velmi originální formou shrnul prakticky všechny každodenní situace, jejich význam pro člověka, vzájemnou souvislost mezi okolím a lidských vnímáním i jednáním. Veškeré informace jsou podloženy řadou proběhlých studií z oblasti psychologie. I přesto, že se svým způsobem jedná o odbornou knihu, je psána způsobem, který je jednak velice čtivý, ale především srozumitelný pro každého čtenáře. Jak už i název knihy vypovídá, nechybí zde ani notná dávka humoru.
Celkem je kniha rozdělena na pět částí. Nejedná se o příběhy, byť se zde místy vyskytují, aby názorně prezentovaly popisované skutečnosti. Ve všech částech autor apeluje na souvislost mezi tělem a myslí. Uvádí řadu konkrétních případů, které ovlivňují naše myšlení, náladu, náš přístup a mnohé další. Části, do kterých je kniha členěna potom představují jednotlivé oblasti a to pocity a způsob, jak je poměrně jednoduše ovlivnit, vnímání toho, co nás v běžném životě obklopuje, nejrůznější vlivy, které mohou změnit naše vnímání druhých nebo dokonce naší kreativitu, či fantazii, a nechybí ani část věnována oblečení.
Celkově hodnotím knihu velmi kladně. I po přečtení anotace jsem očekávala publikaci spíše odbornějšího rázu, a proto mě tento styl ještě více potěšil. Osobně se domnívám, že není určena žádnému žánrově vyhraněnému čtenáři, ale najde zalíbení u každého, koho tyto souvislosti zajímají.
Celkem je kniha rozdělena na pět částí. Nejedná se o příběhy, byť se zde místy vyskytují, aby názorně prezentovaly popisované skutečnosti. Ve všech částech autor apeluje na souvislost mezi tělem a myslí. Uvádí řadu konkrétních případů, které ovlivňují naše myšlení, náladu, náš přístup a mnohé další. Části, do kterých je kniha členěna potom představují jednotlivé oblasti a to pocity a způsob, jak je poměrně jednoduše ovlivnit, vnímání toho, co nás v běžném životě obklopuje, nejrůznější vlivy, které mohou změnit naše vnímání druhých nebo dokonce naší kreativitu, či fantazii, a nechybí ani část věnována oblečení.
Celkově hodnotím knihu velmi kladně. I po přečtení anotace jsem očekávala publikaci spíše odbornějšího rázu, a proto mě tento styl ještě více potěšil. Osobně se domnívám, že není určena žádnému žánrově vyhraněnému čtenáři, ale najde zalíbení u každého, koho tyto souvislosti zajímají.
Název: Proč Einstein nenosil ponožky
Autor: Christian Ankowitsch
Překlad: Tereza Semotamová
Odpovědná redaktorka: Michaela Škultéty
Technická redaktorka: Kateřina Tvrdá
Sazba: Jana Mrázková
Obálka: Kateřina Tvrdá
Nakladatelství: Portál
Rok vydání: 2016
Zdroj foto: www.portal.cz
Celkové hodnocení: 100 %
Autor: Christian Ankowitsch
Překlad: Tereza Semotamová
Odpovědná redaktorka: Michaela Škultéty
Technická redaktorka: Kateřina Tvrdá
Sazba: Jana Mrázková
Obálka: Kateřina Tvrdá
Nakladatelství: Portál
Rok vydání: 2016
Zdroj foto: www.portal.cz
Celkové hodnocení: 100 %
| < Předchozí | Další > |
|---|
Je sympatický a sečtělý, ale také píše básně a organizuje akce v Knihovně na Vinohradech, kde pracuje. Přitom jeho zájmy jsou poměrně široké, což dost možná napoví i následující rozhovor. Má také zajímavé a zvláštní jméno – Robert Wudy. Určitě o něm ješ...
Oblíbený seriál Ulice slaví 15 let a u této příležitosti vyšla v nakladatelství Ikar kniha My z Ulice obsahující plno zajímavostí.
Výstava děl Oty Janečka se uskuteční od 19. září do 31. října v galerii a aukční síni Arthouse Hejtmánek v Praze 6-Bubenči. Pod názvem Z ateliéru Oty Janečka nabídne unikátní pohled na tvorbu jednoho z nejvšestrannějších českých umělců 20. století. K ...
U příležitosti významného kulatého jubilea představí Městské divadlo Brno skutečnou lahůdku pro všechny milovníky hudebního divadla, a především těch muzikálových titulů, které se za posledních dvacet let objev...
Ken Loach (1936) patří mezo režiséry levicového zaměření, jenž vytrvale mapuje odvrácenou tvář anglické společnosti. Vytrvale se vracel k sociálním problémům, kterými jeho chudí hrdinové trpí, zvláště když se snaží prosadit nárok ...