Nakladatelství Plus v červnu obohatilo knižní pulty o titul Čekání na Bojanglese, rozvernou literární prvotinu začínajícího francouzského autora Oliviera Bourdeauta (*1980). Jedná se o román, který ve Francii zaznamenal pronikavý úspěch a byl dokonce přirovnán k Pěně dní Borise Viana. S tím nelze než souhlasit. Čekání na Bojanglese totiž opravdu vyvolává obdobně mrazivý pocit, jímž v polovině dvacátého století šokoval výše jmenovaný literát. Svět Bourdeautových hrdinů sice není přímo vianovsky surreální, přesto má v sobě provokativní jiskru, je nepravděpodobný a do značné míry bláznivý.
Základním vypravěčským subjektem je zde chlapec popisující své rodiče a jejich zábavné výstřednosti. Jeden příklad za všechny: „Nikdy jsem nepochopil proč, ale otec matce zásadně neříkal jedním jménem dva dny po sobě. I když se jí některá přízviska omrzela dříve a jiná později, měla tenhle zvyk ráda. Každé ráno v kuchyni po otci vesele pokukovala, nos zabořený do velkého šálku anebo bradu v dlaních, a vyčkávala čerstvý ortel.“ (str. 13)
Sekundární perspektivu pak tvoří deníkové zápisky chlapcova otce, které už jsou poněkud hloubavější a střízlivější. Stupeň vážnosti se dále proměňuje s narůstajícím počtem přečtených stránek. Dur pozvolna přechází v moll… Ztřeštěná atmosféra postupně tmavne, až nakonec nezbyde nic, čemu by se dalo smát.
Kromě všudypřítomné potrhlosti nás knihou provází melancholická píseň Mr. Bojangles, jejíž houpavé tóny zlehka prostupují stránkami a příjemně dokreslují duši díla. Toto úzké spojení literatury s hudebním prvkem mě osobně okouzluje. Myslím si, že vůbec nejlépe si román vychutnáte, když na sebe při čtení (nebo před ním) necháte píseň působit.
Tak co? Už žhavíte gramofon? Že ne…? Nevadí. YouTube je, pravda, méně stylový, ale myslím, že poslouží stejně dobře (v tom případě doporučuji interpretaci Niny Simone).
Teď už vám tedy chybí pouze onen nakladatelský kousek sytých barev s roztančenou dvojicí na obálce. Knížka je to útlá, svižná a rozhodně stojí za přečtení - už jenom proto, že se vymyká současnému literárnímu mainstreamu. A pokud vás vyloženě láká možnost nakouknout do míst mimo proud, není nic příhodnějšího, než vyzvat k tanci právě tento příběh… Příběh o lásce, která je sice výstřední, ale zároveň silná a věčná.
Čekání na Bojanglese / En attendant Bojangles
Autor: Olivier Bourdeaut
Z originálu přeložila: Jovanka Šotolová
Žánr: beletrie
Grafickou úpravu a obálku s použitím ilustrace Valerije Kačajeva (Studiostoks) navrhla Tereza Králová
Nakladatelství: Plus ve společnosti Albatros Media a. s.
Rok vydání: 2017
Počet stran: 168
ISBN: 978-80-259-0675-0
| < Předchozí | Další > |
|---|
Oblíbený pořad Jak se staví sen se vrací v nové sérii a to s novými designéry, prodlouženou stopáží, novou moderátorkou Laďkou Něrgešovou a řadou změn. My jsme u této příležitosti vypovídali jednu z dvojic designerů - Andreu Hylmarovou a Marka Povolného....
Fotograf se zvláštním příjmením Drtikol jako by byl předurčen prožít život, který ho občas nutil drtit kola, co jej svírala. Světlo, díky kterému tvořil a za nímž kráčel v touze po osvícení, pomohlo možná Janu Němcovi nahlédnout do osu...
Nejen koncerty, divadelní přestavení či plesy, ale do tradičního programu Domu kultury v Kroměříži patří i zajímavé výstavy. Pro letošní rok je připraveno celkem 13 výstav a prezentací, kdy se představí malíři a fotografové – známí a renomova...
Světové premiéry napínavé hry Mléčné sklo v novém obsazení se konečně dočkají diváci v Divadle MANA v Praze-Vršovicích. Dramatický příběh s kriminální zápletkou plný zvratů ale i s dávkou humoru s Martinem Dejdarem v hlavní roli zde poprvé u...
Originálu se opravdu jen těžko něco přiblíží. Nejenom, že Mupeti jsou nenahraditelné loutkové příšerky, ale také nikdo další neměl v Disney produkci tak šílený nápad. O nadabované české verzi se zmíním dále v textu....
